Two Different Lifes|| Larry Stylinson

Chapter 23

°Louis°
Bylo 7:00 ráno. Celou noc jsem nespal. Liam se začal probouzet, tak jsem si sedl k němu. *„Jak ti je Li?" *„Loui?.. Strašně mě bolí břicho... Prosím, odveď mě k tomu doktorovi." *„Dobře, dobře.. Hlavně lež, ještě zavolám Harrymu."
*„Harry?" *„Co se děje Loui? Něco s Liamem?!" *„Honem, musí k doktorovi. Začíná mít křeče do břicha a zase mu krvácí ten ret." *„Hned jsem tam.. Nehejbej s nim!"
Jak slíbil, byl tady hned. Vzal ho do náruče. Přece jen má větší sílu než já. Liam se svíjel bolestmi. Bylo to strašný ho takhle vidět. Taky že jsem se neudržel a zase začal brečet. Jo jsem citlivka...

Dovedli jsme ho k doktorovi. Naštěstí všichni ještě spali, takže nás nikdo neviděl. Zaťukali jsme a vstoupili. Náš doktor je kvalifikovaný a zkušený. Je vážně dobrý. Výhoda je, když se stane něco vážného jako je toto, nemusíme do nemocnice, ale jdeme za nim.
Otevřel jsem Harrymu dveře a on i s Liamem vstoupil. *„Co se stalo?!" vyhrkl doktor. *„Strašně ho bolí břicho a krvácí mu ret, jak vidíte." oznámil Harry. *„Dobře, ale potřebuju podrobnosti..." Harry ho položil na lehátko a doktor ho začal prohmatávat. Odhodlal jsem se mu to všechno říct, protože Harry vypadal dost no... Divně..

*„Poslouchám vás pane Tomlinsone." *„Jak vám to říct. Prostě včera ho jeden kluk zmlátil. Co jsem slyšel, tak několik ran do břicha, pak jak vidíte mu rozsekl ret. Včera ho to bolelo, spal v pohodě, ale ráno to nějak přišlo k sobě a začal mít křeče." *„AU!" ozval se Liam. *„Nejspíš má zlomené žebro. Musím udělat rentgen a vy běžte za ředitelem a to ihned! Na téhle škole toto trpět nebudeme." kývl jsem hlavou, vzal Harryho za ruku a šli jsme.

°Harry°
Ten pohled na Liama... Nikdy jsem se takhle necítil. Bylo mi strašně a ani nevím z čeho. Vždycky jsem byl bez citů. Dokud se ale neobjevil Louis. Pak se všechno změnilo a teď je to strašný. Teda pocity k Louimu jsou krásný, ale když vidím někoho takhle trpět, tak je to pro mě stejný jako pro něj. *„Harry? Co se děje?" *„Nic..." *„Vidím to na tobě." zastavili jsme před ředitelnou. *„Pak Loui." zaklepal jsem a vešli jsme. Náš ředitel je prima chlap. Vlastně všichni tady.. Učitelé, zaměstnanci, ředitel, doktor jsou prostě úžasní. *„Pánové.. Vítejte.. Co se děje?" zeptal se s úsměvem a pustil nás dovnitř.