Two Different Lifes|| Larry Stylinson

Chapter 25

°Harry°
*„Dobře, ale prosím.. Neodsuzuj mě." jen kývl a já se zhluboka nadechl. *„Víš... Je to zvláštní... Je to ten nejodpornější pocit... Být bez... Bez citů..." odmlčel jsem se. *„Ale když jsem poznal tebe, všechno se změnilo. City se mě vrátili, ale bohužel ty špatné moc nezvládám. Dřív mě bylo jedno, když se někomu něco dělo. Kdyby někde někoho mlátili a on volal o pomoc, já bych nepomohl, ale dnes když jsem viděl Liama, jak se opravdu trápí a bolí ho to, bylo mi strašně..." *„Harry... Vždyť je to v pořádku. Jde o to jaký jsi teď a ne jaký jsi byl. Musíš žít přítomností, ne minulostí. Nechápu proč by ses mi měl zhnusit. Harry.. Pochop že tě miluju a budu. A neboj s Liamem to dopadne dobře. A kdyby něco, budu ti vždycky ve všem pomáhat. Miluju tě." naklonil se ke mně a políbil mě. *„Taky tě miluju a děkuju! Děkuju že tu pro mě jsi!" jen se usmál a začervenal se. *„Sluší ti, když se červenáš." zasmál jsem se.

Dojedli jsme a šli zase do školy. Hodlali jsme jít za Liamem a já pak za Zaynem. Doufám že se mu mezitím nic nestalo. Včera na tom byl strašně.

°Louis°
Když jsme došli k doktorovi, nadechl jsem se a zaklepal. Harrymu jsem zmáčkl ruku ještě víc. Byl jsem strašně nervní, jak to teda dopadlo. *„Dále!" ozvalo se zevnitř.

*„Kde je Liam, pane doktore. A co mu je?" vychrlil jsem na něj. *„Je vedle a odpočívá. Jak jsem se domníval. Udělal jsem mu rentgen a má zlomené žebro. Ten ret se zahojí." *„Můžeme za nim?" zeptal se Harry. *„Samozřejmě." šli jsme tedy do vedlejšího pokoje, kde byla jen postel a naproti televize. Pak ještě nějaké židle pro návštěvy, toť vše.

*„Ahoj Li..." pozdravili jsme ho s Harrym na ráz. *„Čau kluci." usmál se a pokoušel se posadit. *„Ne, jen lež!" přiskočil jsem k němu a srovnal mu polštář. *„Půjdu radši za Zaynem. Pak se stavím." oznámil mi Harry, políbil mě a odešel. Já si k Liamovi sedl a chytil ho za ruku. *„Tak jak ti je?" *„Je to lepší..." usmál se. *„A proč si tady nezapneš televizi?" *„Měl jsem ji chvilku zaplou, ale bolela mě hlava, tak jsem to vypnul." *„Dobře..." *„Loui?" *„Hm..?" *„Jak je na tom Zayn? Doufám že si to nedává za vinu..." *„No.. Popravdě nejspíš dává.. Je z toho špatnej..." *„Přijde sem?" *„Nevím Li..." *„A co ten kluk?" *„Jak ti tohle udělal?" řekl jsem naštvaně. Li jen přikývl. *„Byli jsme za ředitelem a bude se to řešit. Neboj.. Odskáče si to."