We both know you want me

8. Kapitola

Hazel

Další víkend, další párty.
Lidi okolo mě proudí a já se snažím najít nějakého chlapa, kterého bych mohla někam zatáhnout.
Měla jsem jenom panáka na odvahu, jinak jsem se rozhodla, že pít dneska nebudu.
Měla bych s alkoholem trochu zklidnit.
Vrazím do nějakého mladíka, může mu být tak devatenáct, a nevypadá vůbec špatně musím říct.
Delší vlasy a strniště mají zlatou barvu a zpod obočí mu vykukují jasně modré oči.

"Omlouvám se, nechtěla jsem do tebe vrazit." řeknu a on při úsměvu odhalí bílé zuby.

"Na tak hezkou holku se nemůžu zlobit." odpoví a já se zasměju.
"Nedáš si něco k pití?" zeptá se mě. Nemá ani tušení, že tady bydlím.

"Moc ráda." odpovím a on mi donese pivo.
Napiju se a za jeho širokými zády si všimnu, jak nás Tom pozoruje.
Po zbytek týdne se mnou moc nemluvil.
Protočím očima a vrátím pozornost ke svému novému objevu.

"Nechceš do bazénu?" navrhnu a on nadzvedne obočí.

"No pokud si to přeješ." pronese a sundá si triko.
Taky se vysvléknu do plavek a vlezu do bazénu, kde už se pár lidí koupe.
"Jak se jmenuješ?" zeptá se mě on, když se ke mně přidá.

"Hazel." odpovím jednoduše a nedokážu přestat ignorovat Tomovo pohled.

"To je moc hezké jméno. Já jsem Max." natáhne ke mně ruku a já si s ním potřesu.

"Ahoj, hledal jsem tě. Už ses zbavila těch felcek?" zaslechnu nad námi.
Tom.
Max svraští obočí a já se na něj znovu otočím.

"Toho si nevšímej. Trpí marnou představou, že se mi líbí."

"To není představa, vím to." zazubí se Tom a hned poznám, že už má něco vypito.
Stříknu na něj vodu, ale to byla chyba, protože si sundá mokré triko a přísahala bych, že jsem pár holek zaslechla zalapat po dechu.

"To je tvůj kamarád?" zeptá se Max.

"V podstatě ano." odpovím, ale to už si Tom taky vleze do vody a postaví se mezi mě a Maxe.

"Odplav, potřebuju s ní mluvit." odsekne mu Tom a Max se na mě zmateně podívá.
Nemá tušení, jestli má jít, nebo raději zůstat.

"Já tě potom najdu, ano?" řeknu směrem k němu a on vyleze z bazénu.
"Mohl by si laskavě přestat hrát to divadlo a nechat mě projednou někoho sbalit?" zeptám se trochu vztekle, protože tenhle byl fakt pěknej.

"Neodpověděla si mi." řekne prostě a rukama mi zabrání v úniku, položí si je na kraj bazénu okolo mého těla, takže jsem uvězněná.
Ten musí být nalitej.
Rychle se rozhlédnu, jestli na nás nevidí Bill.

"Na co jsem ti neodpověděla?"

"Bránila by ses, kdybych něco zkusil?" zeptá se a já si vzpomenu na náš rozhovor na gauči.
Hraje si s piercingem, je to sexy.

"Já se ptala první. Mohla bych tě mít mávnutím ruky?" nadzvednu jedno obočí a pohledem ho provokuju, i když vím, že si trochu zahrávám.
Mlčí.
Na tuhle otázku odpovídat nechce.

"S tím klukem nic mít nebudeš." řekne a já se zamračím.

"Proč ne?"

"Protože jsem to řekl."

"Nemůžeš mi poroučet Tome, když budu chtít tak se vyspím s každým na téhle párty." odpovím a on se ke mně nebezpečně přiblíží.
Ještě jednou se rozhlédnu po Billovi.

"Bill je v kuchyni, povídá si tam s pár lidmi." pronese jakoby mi četl myšlenky.
Klidně by mi teď mohl dát pusu.
A já bych to chtěla.
Pane bože, na co to myslím?!
"Bránila by ses?" zeptá se znovu.

"Ty první. Mávnutím ruky?" zašeptám otázku.
Trvá snad věčnost, než znovu promluví, ale celou dobu mi při tom hledí do očí.

"Ano." odpoví taky šeptem.
Odstrčím ho od sebe a vylezu z vody. Tohle se vůbec nemělo stát.
Do teď to byl vtip, jenomže tady legrace končí.
Bill by nás zabil oba.
Otočím se a vidím Toma, jak do sebe hází dalšího panáka.
Dneska jsem ho s holkou ještě neviděla.
Celou dobu špehoval mě.
Jdu se osušit a převléct do koupelny.
Jsem unavená, takže si radši půjdu lehnout.
Zavřu a zamknu se v pokoji.
Když je párty, tak se zamykám preventivně.
Nestojím o to, aby mi sem někdo lezl.

***

Půl páté ráno.
Neslyším hudbu, lidi taky ne. Párty už skončila.
Ale někdo mi buší na dveře.

"Hazel, otevři." slyším, jak Tom šeptá.
Nejspíš nechce přilákat Billovu pozornost, jenomže když je na mol, tak mu šeptání moc nejde.
Přesto myslím, že se nemá čeho bát, protože když se Bill opije, tak ho neprobudí ani atomový výbuch.
Prásknou dveře.
Tom šel k sobě.
Zvednu se z postele a potichu otevřu jeho dveře.
Snaží se dostat z trička.
Má rozsvíceno, takže se mi naskytne ne zrovna špatný výhled.
Zavřu za sebou dveře a on se otočí.

"Co chceš?" zeptám se.

"Hazel!" vykřikne a vydá se ke mně.

"Neřvi, nebo přijde Bill." napomenu ho a on se potichu zasměje.
Je úplně mimo.

"Hazel, já ti odpověděl. Je řada na tobě." zamumlá a stojí jenom krok ode mě.
Je tak roztomilý.

"Je pozdě, měl bys spát." řeknu a dojdu k němu.
Má na sobě už jenom plavky, vlasy rozpuštěné, triko na zemi.
Dřív než stačím myslet mu dám pusu na rty. Ztuhne.
Pohnu rty znovu a v tu chvíli se vzpamatuje.
Přidá se ke mě.
Ruku mi pomalu přiloží k pasu a jemně stiskne.
Jakoby trošku vystřízlivěl.
Odtáhnu se od něj.
"Asi bych se nebránila." odpovím mu a zase odejdu k sobě.