We both know you want me

20. Kapitola

Hazel

Na druhý den přijdou Georg s Gustavem a všichni společně si dáme oběd.
Už ví, že jsme s Tomem spolu, ale nějak moc to neřeší.
Prý jim bylo od začátku jasné, že po mě bude Tom slintat, a tak jenom čekali, kdy se to stane.
Jakoby to věděli snad všichni kromě mě.
Ze začátku by mě ani nenapadlo, že se mi ten kluk, který nemyslí na nic víc než na holky a pivo bude líbit takovým způsobem.
Ale stalo se to a já jsem naprosto spokojená.
Dneska mají všichni dorazit do studia a začít nahrávat nové album, což znamená, že potom bude následovat turné.
A co bych to byla za kamarádku, kdybych za nimi všude nechodila jako ocásek, že?
Dorazíme do studia a kluci se chopí svých nástrojů.
Tom vypadá s tou kytarou fakt sexy a nedivím se, že mu to s prsty tak jde, když ho teď vidím.
Donutí mě si to vzpomenout na včerejší zážitek.
Všimne si kam se koukám a úsměv se mu na tváři objeví automaticky.

"Tak, jakou zkusíme jako první?" zeptá se Gustav.
Každý z nich přišel s nějakým nápadem, menším či větším.

"Zatím jich moc nemáme." podotkne Tom.
Georg se na mě otočí.

"Tak ať vybere dáma." pronese, zvednu se a jdu se podívat na provizorní názvy písniček.
Nemusím dlouho hledat, abych se rozhodla.

"Human connect to human." odpovím a ucítím, jak mě Tom lehce pohladil po stehně.
Pořád nechceme Billa moc dráždit.
Už s tím asi nemá tak velký problém, ale proč zbytečně přilévat olej do ohně?

"Když si to tak přeješ." zakroutí Bill hlavou, ale nemyslí to tak.
Jsem si jistá, že jenom nechce, abych se spálila.
A za to jsem mu vděčná, i když mám pocit, že jsou jeho obavy naprosto zbytečné.
Začnou hrát a i přesto, že se jedná o úplně první verzi, tak to není vůbec špatné.
Takhle, kluci slova mění jenom zřídka, ale melodie je o něco složitější.
Snaží se přes ni dostat to, co cítí, aby posluchače vtáhla nejenom slova.
A to na nich obdivuju.
Nikdy nenechají žádnou písničku takovou, aby byla ucházející, vždycky musí být perfektní, podle jejich představ.
Hrajou a Tom se na mě pořád dívá.
A já na něj.
Ani jeden z nás neuhne pohledem, dokud se mu nezamotají prsty a on zahraje falešný akord.
Bill se po něm ohlédne, ale to už se Tom soustředí na struny své kytary.
Nakonec dohrajou, já vstanu a začnu jim tleskat.

"Miluju to." řeknu a přimotám se k Tomovi, abych mu dala pusu na tvář.
"Ale bohužel, někdo z nás by měl jít a udělat večeři, jestli nechcete jenom studené párky.
Takže se zatím mějte, já skočím ještě nakoupit a pak uvařit." dodám, zamávám a odejdu.
Jsem už skoro venku, když za sebou zaslechnu těžké kroky, jak běží.
Otočím se, Tom mě chytne okolo pasu a rty se přisaje k těm mým.
Vracím mu polibek a rukama mu trochu zajedu pod tričko.

"Přece si nečekala, že odejdeš bez rozloučení." zašeptá, když se ode mě odtáhne.

"Ne, jenom mám ráda, když za mnou dolézáš." odpovím a on mě plácne přes zadek, až mě to zaštípe.
Začnu se smát a on mi dá ještě jednu pusu, tentokrát o něco kratší.

"Uvidíme se doma." pronese nakonec a už to vypadá že půjde, ale stejně se nakonec ještě otočí, přitiskne mě ke zdi a začne znovu líbat.
Nedokáže přestat a abych byla upřímná, mě to taky vyhovuje.
Ruce mám okolo jeho krku a on si přidržuje moje stehno.
"Víš, možná bych si dneska místo večeře dal tebe." usměje se a u toho si hraje s piercingem.

"A jako hlavní chod, nebo dezert?" zašeptám mu přímo do ucha, odstrčím ho od sebe a odejdu.
Ještě ho za sebou slyším, jak se směje.