We both know you want me

22. Kapitola

Tom

Hazel má dneska narozeniny, takže jsem byl zařizovat dárek.
Naštěstí jsem ho měl už vybraný, takže stačilo ho vyzvednout.
Vyrazili s Billem nakupovat a já se jim do toho nechtěl plést, a taky jsme se s bráchou domluvili, že já mezitím obstarám výzdobu a Gustav s Georgem jídlo a pití.
Ráno se Hazel ani nechlubila, že je zase o rok starší, obvykle si z toho dělá legraci, ale dneska nic.
Už je něco málo po třetí hodině a Bill mi napsal, že se vrací.
Georg a Gustav přijdou až za hodinu, chtěli jsme jí nejdřív popřát s Billem osamotě.
Otevřou se dveře a Bill drží Hazel přes oči ruce.

"Bille, co to děláš?" směje se a když dojdou do obýváku, tak ruce sundá.
Okolo jsou pověšené balónky a na stole čeká dort.
Samozřejmě čokoládový.
Hel se rozhlédne okolo sebe a najednou vykulí oči.

"Všechno nejlepší!" vykřikne Bill a já se na oba usměju.

"Já mám narozeniny?" zeptá se Hazel a my se začneme smát.
Tak proto ráno nevyváděla, ona zapomněla!

"Ano, všechno nejlepší." řeknu a dám jí pusu.

"Dělo se toho teď tolik, že jsem si vůbec nevzpoměla." zavrtí hlavou, ale usmívá se.
"Děkuju." dodá ještě a oba nás obejme.

"Ty dva by měli dorazit za hodinu." pronese Bill a odejde pro dárek.

"Jak jste si to užili v obchodě?" zeptám se, posadím se na židli a Hel na mě.

"Bylo to super. Mám spoustu oblečení a taky je mezi tím něco, co se ti bude moc líbit." usměje se a já zvednu jedno obočí.

"A ukážeš mi to?" zeptám se, při čemž rukou sjedu z jejích zad níž na zadek.

"Až večer, tohle Bill vidět nemusí." zašeptá a já si přeju, abychom mohli jít rovnou.
Přitiskne se ke mně a začne mě líbat.

"Myslel jsem, že narozeniny máš ty." podotknu a ona mě začne líbat znovu.

"Taky že se nechávám pěkně obdarovat." pronese mezi líbáním.

"Ale no tak, přece nechcete, abych měl trauma." řekne Bill, když se vrátí do kuchyně.
Všichni se zasmějeme a Hel si stoupne, aby jí Bill mohl popřát.

"Před více než dvěma roky si nám ze života udělala peklo a přidělala si mi nejméně pět vrásek.
Děkuju, všechno nejlepší." řekne Bill a pořádně jí obejme.
Tomu tedy říkám originální přání.
Podá jí tašku, ve které je knížka, po které už dlouho prahne, čokoládová zmrzlina a malý prstýnek na malíček.
Obejme Billa znovu.

"Děkuju." zašeptá mu a dá mu pusu na tvář.
Jsem moc rád, že na Billa nežárlím, jinak by mě to vytočilo doběla.
Teď je řada na mě.
Dojdu k ní a políbím jí ruku.
"Ale, nehraj si na gentlemana, tady tím nikoho neoblbneš." zasměje se a Bill má co dělat, aby se mi vyloženě nevysmál.
Taky se usměju.

"Díky, že si to se mnou zkusila, jsem rád, že si nám začala dělat ze života peklo." pronesu a podám jí malou krabičku.
Kdyby to bylo na mě, tak jí dávám dárky každý den, ale asi by mě to po čase zrujnovalo.
Otevře krabičku, ve které je řetízek, akorát tak dlouhý, aby s ním mohla spát, může s ním chodit do vody a všechno.
Je na něm malá kytara, taková jakou mám já.
"Můžeš ho nosit pořád." podotknu a ona mi skočí okolo krku.

"Už ho nesundám." řekne a vytáhne ho.
To sakra doufám!
"Zapneš mi ho?" zeptá se.
Otočí se ke mně zády a přidrží si vlasy.
Zapnu jí ho, políbím na krk a rty se přiblížím k jejímu uchu.

"Zbytek dostaneš večer." zašeptám a Bill zakroutí očima.
Je mi to jedno.
Hazel se otočí a dlouze mě políbí.

"Líp už jsem se zatoulat nemohla." zasměje se.
Načneme šampaňské a o něco později přijdou Gustav s Georgem a tak prostě slavíme.
Hazel vypadá tak šťastně.
Chci, aby se takhle usmívala každý den a budu dělat maximum, abych jí k tomu pomohl.