𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂

XVIII. Coura

*pohled Dominika*

Byl jsem naštvaný. Ne, já byl doslova nasraný a vytočený, protože tohle jsme si nedomluvili. Ať po ní řve ale ať jí nedělá tohle.

Rozrazil jsem dveře pracovny kde jsem ho uviděl, jak drží panáka rumu v ruce. Jasně, všechno vyřeš chlastem.

„Co to kurva děláš" začal jsem.

„Hele tohle je moje pracovna, takže tu mužů být. A jestli myslíš to s tou courou, zasloužila si to. Nedaly se poslouchat ty kecy, sám si to říkal nebo se snad mýlím? Říkal si, že jí máš už dost a že by ses ji nejradši zbavil" uchechtl se. Okay, teď mě dostal.

„Já to ale nemyslel vážně! Vždyť té "couře" jak ty říkáš je 17! Chudák holka byla totálně vyklepaná! Co kdyby jsem tam nepřišel? Ležela by tam teď jak mrtvola? Jasně, ty totiž můžeš všechno! Jenže tobě vůbec nezáleží na nikom ani na vlastní rodině!"

„Co prosím? Nezáleží mi na rodině?" v tu ránu mi jednu vrazil do nosu a já jsem to tak nenechal. Jsem o dost vyšší takže po chvíli byl totálně zničený a radši někam zdrhl.

Jasně, děcko Calin. (p.a.tady to nemá nějak Calina urazit!!)

Po chvíli se však vrátil, já sám byl překvapený.

„Hele bro sorry ale to cos řekl mě nasralo. Moji rodinu do toho nemotej! A za Elisou zajdu."

„Okay ale opatrně, teď je u ní Radek a asi usla" Calin kývl a odešel. Já se rozešel z pracovny, protože jsem tu už neměl co dělat. Raději jsem se šel domluvit s klukama na večerní show.

---

„Pepo můžeš na chvíli? Jen se chci domluvit jak to uděláme s Elis, jde s náma nebo jak to vymyslel Calin?"

„Jde s náma, bohužel" to poslední slovo řekl tak sklesle.

„Proč?"

„Víš že tam budou i jiní kluci a nechci aby se- no aby se něco Elis stalo"

„Neboj, jde s náma Rej, ten jí ohlídá, jen ji to musíme ještě říct"

„Můžu já?"

„Jasný Pepo, jen teď tam je em no- Calin"

„Cože? Jak si ho za ní mohl pustit!" začal totálně vyšilovat.

„Hej klid prosimtě, klidně tam běž za nima" snad rychlostí blesku se rozběhl po schodech, div se, že se nezabil.

---

*pohled Elis*

Rozrazily se dveře pokoje, ve kterých stál Calin. Rychle jsem se schovala za Radka, jenže ten rychle vstal a odešel.

Si dělá srandu? Mě tu nechá s tím magorem?

„Eliso neboj, tentokrát to půjde po dobrém- snad"

„Přišel jsem tu kvůli dvoum věcem - první je, že je večer show v klubu, a ty jdeš s náma. Obleč si něco večerního a ta druhá, přišel jsem kvůli včerejšku. No víš asi jsem to přehnal. Občas mám takové výkyvy nálad, promiň. Neměla jsi to odnést ty takovým způsobem, je mi to moc líto" z jeho hlasu šlo poznat, že to myslí vážně.

„Počkej proč musím s vámi?" Neřešila jsem omluvu, spíš jsem se děsila večera.

„Em protože chci? Protože nebudeš jen zavřená tady ve vile?" nechápavě mi odpověděl.

„Ještě nikdy jsem nebyla v klubu" skoro neslyšně jsem pověděla.

„Neboj jdeme všichni, i Radek a Pepa" uchechtl se a já se nad tím usmála.

„Dobře-" rozrazily se už podruhé dveře, div se nevypadly z pantů.

„Elis jsi v pořádku?" vyjekl Pepa.

„Proč by neměla?" ujal se slova Calin.

„To je jedno, přišel jsem ti říct o-"

„O večerní show už ví, přišel jsi pozdě Pepo" skočil mu do toho Calin.

„Ugh můžu já taky někdy přijít v pravý moment?" řekl Pepa zklamaně a my se zasmáli.

--- (o pár hodin později)

V šatně jsem našla krabici s šatama, botama a nějakým dopisem.

Eliso, snad se ti můj výběr líbí. Myslím, že bys v tomhle mohla vypadat krásně, i když jsi krásná ve všem. Tvůj C.

Ležely tam krásné černé šaty, se střihem který úplně nebyl můj styl. Měl odhalená záda a byly mi tak po lýtka. Nacházely se zde ještě černé boty na podpatku. Chce abych se zabila? To mohl udělat jinak.

Nejsem někdo, kdo bude skákat tak, jak píská. Když mě tam ale chce, budu tam, jen nebudu vypadat tak, jak asi čekal...