𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂

XXI. Todle si odskáčeš

„Calin udělal dobře, že tě vzal. Už dlouho jsem u sebe neměl takhle hezkou holku." řekl ten kluk co stál před barem vedle něj. Sjede mě hladově pohledem. Kdybych mohla, utekla bych co nejdál můžu, ale nemělo by to cenu vzhledem k tomu jak jsem oproti němu menší.

„Navíc takhle mladou? Už dlouho taková sranda nebyla." skousne si ret. Mně se zastaví srdce, když mi dojde, že ví, kolik mi je let. Možná vážně by bylo lepší kdybych poslechla Calina a tohle všechno by se asi ani nestalo.

„Brzo zjistíš, že vím všechno" zašeptá mi do ucha, když položí svoje ruce na mé boky. Moje tělo pokryje husí kůže, přičemž mám srdce až někde v krku. Myslela jsem si, že nic horšího se nemůže stát , ale mýlila jsem se.

„V tom případě jistě víš, že se jen tak nevzdám" Dostanu ze sebe snad všechnu poslední odvahu, kterou v sobě mám, což ho ve výsledku rozesměje a on se tak otře svým strništěm o můj drobný obličej.

„Něco ti teď prozradím, jo? Postaral jsem se o to, aby tě nikdo nenašel, takže tě tu můžu držet jak dlouho budu chtít. Může si tě ten tvůj hledat jak chce, ale nenajde tě. A když tě najde, zmizím a pak se jednoduše zase objevím. Takže čím dřív se s tím smíříš, tím líp pro tebe" usměje se, což mě znervózňuje, protože se mi nelíbí, jak je klidný.

Chci vědět s kým mám tu čest, i když to možná není úplně chytré. Chci zjistit, co má zalubem, co mi udělá. Najednou se ke mě natáhnul a tím mě shodil na postel.

„Prosím, máš tady plno dalších holek, nedělej mi to" řekla jsem zoufale, nechci aby se ta noc opakovala.

„Jo..jenže žádná z nich nejseš ty. Žádná z nich není tak krásná a není Calinova" pronesl a začal hladit má holá záda.

„Nejsem Calinova to zaprvé a zadruhé prosím já tohle nechcu zažít znova" řekla jsem, můj hlas se třepal jako nikdy dřív.

„Brečíš jak malá holka, vzpamatuj se" pronesl pobaveně a sáhl mi na vnitřní stranu stehna. Potom mi začal sundávat ramínka šatů, které ihned zklouly z ramen dolů.

Nikdy mě nenapadlo že bych v téhle situaci mohla být znova, je to strašný. A odporovat mu, mi tady k ničemu nebude, akorát ho víc naštvu.

Začal mi sundávat podprsenku, snažila jsem se aspoň trochu bránit, ale jak nečekaně mi to k ničemu nebylo. Akorát mi vrazil facku.

Sundal mi ji a odhodil na druhý konec pokoje, pak se přesunul k dolní části těla.

„Ne, prosím" pronesla jsem, slzy mi tekly po tváři.

„Smiř se s realitou a přestaň furt prosit, k ničemu ti to nebude" prskl mi do obličeje.

Začal mi sundávat silonky, jenže jak jsem sebou házela, tak se jednoduše roztrhly. Teď to zachází dál než minule (p.a.tady se jedná o to s Maxem, snad si vzpomínáte), a já mám strach.

„Už mě pěkně sereš!" zakřičel a dal mi další facku, tentokrát silnější.

Pak se vrátil k mým kalhotkám, které už bez problémů sundal.

Začal mě líbat na krku až dolů k podbřišku. Udělal mi několik modřinek na krku a jedno na prsu. Už jsem se nebránila, nemělo to cenu, jen jsem nechávala moje slzy volně stékat. Už mi došly síly na to se nějak bránit.

Tohle byla, a vždycky bude moje noční můra.