𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂

XII. Překvapení!

Byl večer, došla jsem domů trochu dříve než obvykle. U mě by měl být Péťa tak doufám, že aspoň máme doma nějaký jídlo abych něco uvařila.

„Jsem doma" řekla jsem když jsem došla k botníku.

„Peťo?" rozešla jsem se směrem k obýváku, kde jsem ho viděla jak sedí na gauči a něco dělá byl ke mně zády.

„Haló!" řekla jsem aby mi věnoval pozornost. Stále nic.

„Zlatoo!" přiblížila jsem se k němu a uviděla něco, co jsem neměla. (žádné dirty mind prosím)

"No doprdele. Co to sakra je? Ne, ne, ne, ne to není to co si myslím. Prosím" Neustále mi tydle věty kolovaly v hlavě, dokud na mě konečně promluvil Petr.

„Co to sakra je?" vyjekl na mě vyděšeně.

„J-ja nevim kde jsi to našel?" zeptala jsem se a sebrala dopis z ruky.

„Bylo to ve schránce, normálně bych ti do pošty nelezl ale ta obálka byla celá od krve nebo od něčeho a nešlo to přehlédnout" Počkat c-co? Od krve?

„C-co tam je napsané?" zeptala jsem se ho, protože jsem to nechtěla číst.

Milá Elis, jak jsem slíbil, todle je další a zároveň snad poslední dopis, co ti musím psát.
Doufám, že se dostal do správných rukou a ne do rukou někoho cizího.
Nicméně, ten tvůj dnešní outfit byl moc sexy, tak doufám, že mi někdy ukážeš i to pod tím vším.
Tvůj "?".

Petr dočetl dopis a mě se nahrnuly slzy do očí. Proč by mi todle někdo psal. Todle už ale nebude ze srandy.

„Jak to myslel, že to je další? Ty máš ještě nějaký?" optal se a ve mě hrklo.

Petře, proč si semnou hrál tuhle hru.

„Em no jo, včera mi jeden přišel, ale myslela jsem si, že je to jen ze srandy" řekla jsem mu a on natáhl ruku ve smyslu, ať mu ten dopis přinesu ukázat.

Zašla jsem do kabelky pro obálku s dopisem a fotkama, vrátila se za Petrem a vše mu ukázala.

„Kdo to doprdele může být?" řekl naštvaně a bouchl do stolu.

„Netuším, nikdo mě nenapadá"

„Max?" řekli jsme naráz, a vykulili oči.

„Na todle nemá koule, zlý uměl být,ale takový není" řekla jsem a byla jsem si zcela jistá.

„Hele Elis dávej na sebe pozor, todle rozhodně není ze srandy" řekne Petr a po tomdle jsem zděšená ještě více.

„Shh zlato, nechtěl jsem tě vyděsit, ale fakt dej bacha, nikdy nevíš, co tě venku čeká" měl pravdu, musím si dávat bacha.

„Zlato jsem unavená, nepůjdem si lehnout?" zeptala jsem se protože mě todle vše unavilo.

„Koupil jsem nám ale mekáč" řekl a mě se rozzářily oči.

„Měním to,co jsem řekla, mám hlad tak už pojď!" táhla jsem ho směrem do kuchyně.

Po výborných nuggetkách, pepsi, hranolkách a všeho dalšího jsem byla úplně nacpaná, proto jsem se šla vykoupat a v objetí Peti usla.

---

„Eliso je konec, ty jsi úplně neskutečná, ať si tě ti kokoti vezmou" řval Petr.

„Co? co se stalo!" nechápala jsem, o čem mluví.

„Je konec Eliso!"

„Jak jako konec? Co se sakra děje!"

„Odcházím, jsi jak ostatní ty děvko!" řekl a praskl dveřmi.

V tom jsem se probudila, celá spocená, začala jsem brečet. Vzbudila jsem Petra, což jsem nechtěla .

„Co se děje zlato?" ptal se vyděšeně.

„Noční můra, promiň"

„To je v pořádku lásko, pojď ke mně" objal mě a já ani nevím jak, usla.