𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂

LI. Nikdo netuší, že chceš dát sbohem

Kdo se uráčil přijít, jasně že Dominik. Měl nějakou až moc dobrou náladu, takhle v náladě jsem ho dlouho neviděla. Ani se neuráčil věnovat mi pohled.

Nic.

Jako bych byla neviditelná a kluci se mnou.

---

,,Hej Dominiku posloucháš mě?" mávla jsem rukou před jeho obličejem, protože už mě nebavilo, jak mě nevnímal.

,,Dominiku notak vnímej mě"

„Ser na něj, když je uraženej jak malé děcko tak ať je" řekl Petr a já mohla jen souhlasit.

„Běžte dopíči všichni už" řekl Dominik a my na něj hodili jen nechápavé pohledy.

„Co?" zeptala jsem se i když jsem moc dobře slyšela, co před chvílí řekl.

„Řekl jsem ať jdete dopíči, obzvlášť ty Elis, chováš se jak piča tak se nediv"

„Dominiku co ti.." chtěla jsem něco říct, ale Calin mě v tom zastavil.

„Počkat, Dominiku podívej se na mě" Dominik poslechl a s pobavením hlavu zvedl.

„To mi mělo dojít hned, co sis dal kurva" řval po něm Calin, ale Dominik se jen přiblble usmíval.

„Takže už zase? Dominiku říkal si že s tím sekneš na nějakou dobu už kvůli ní a co uděláš, dáš si to" řval prozměnu Tomáš.

„Kdyby se nechovala jak piča, neměl bych to zapotřebí" řekl najednou a všichni ztichli.

„Aha, takže je to moje chyba?" Slzy mi tekly proudem po tváři.

„Tak asi moje že" zasmál se ironicky Dominik.

„Dominiku tohle jsem nečekala zrovna od tebe, nejdřív mi naslibuješ hory doly a teď mám z toho akorát tohle" řekla jsem a hystericky jsem se rozbrečela ještě víc.

,,Elis pojď, půjdem nahoru a vy ostatní ho dostaňte ke mně do pokoje ať mi zatím zmizí z očí" vzal mě Calin okolo ramen a vedl nahoru.

„Jdu s váma" slyšela jsem Marka jak jde za náma.

---

,,Shh, notak Elis, je to kokot a taky za to nemůže, normálně by se takhle nechoval" hladil mě Marek po zádech.

,,Nechci se Dominika zastávat, ale je to pravda, takový není" řekl zase Calin. Chápu že mě chtěli uklidnit, ale spíš to zhoršili.

,,Já to chápu, že to způsobily ty drogy, ale proč si vzal zrovna amfetam.." A doprčic. Teď jsem opravdu měla držet hubu, radši bych měla dřív přemýšlet nad tím, co řeknu.

,,Elis, jak víš co si vzal?" Výmluvu. Potřebuju hodně dobrou výmluvu. Nemůžu říct, že mám zkušenost.

,,Neřešte to" odbyla jsem je a chtěla jít do koupelny.

„Počkej kam jdeš" znervózněl Calin, já si setřela slzy z tváře a ani jsem mu neodpověděla a zamkla se v koupelně. Zády jsem sjela po dveřích na zem a propukla pláči.

Moje ruce se neskutečně třásly a já věděla, že je to tu zase. Nějak jsem se sebrala ze země, trvalo mi to sice nějakou dobu, ale i přes mé uslzené oči jsem se zvedla a začala ve skříňkách hledat jednu jedinou věc.

Nebudu komentovat to, jak mi některé věci vypadly, pár skleněných lahviček se rozbilo, ale já hledala dál.

Konečně jsem našla tu malou papírovou krabičku. Otevřela jsem ji a našla několik zabalených žiletek v papírcích. Jednu jsem rychle odbalila a já věděla, co přijde.