,,Nechci tě stresovat, ale už bychom měli jít" špitne mi Dominik do ucha. Já se naposledy zkontroluju v zrcadle, popotáhnu si krátké sytě červené saténové šaty, dám si rtěnku a jdu.
,,Hrozně se v tom mačkám" přiznám mu tiše, když oba usedneme do auta na zadní sedačky. Jedeme pár minut, dokud nedorazíme před něčí dům.
,,Já tě nejvíc zbožňuji když pode mnou ležíš nahá, ale i takhle jsi nádherná princezno" uculí se a hned si mě přitahuje za pas k sobě a já cítím, jak mi rudnou tváře. Za chvíli budou mít stejnou barvu jako ty šaty. Jeho ruka sjede na můj zadek, který silně zmáčkne a já nahlas vydechnu.
,,Měli bychom jít, přijdeme pozdě" odstrkávám jeho ruku, která se nebezpečně blízko pohybuje u mého rozkroku. Musím ho zastavit dřív, než něco zkusí. Jinak bych mu neodolala, vlastně jako vždycky, jelikož ví, jak na mě.
,,Ale notak princezno" zašeptá, vyjde z auta a jde směrem za ostatníma. Já jdu za ním zmatená a ještě rozechvělá po jeho dotecích.
,,Můžeš na mě počkat? Oproti tobě mám krátké nohy Dominiku" řeknu unaveně, a jako odpověď se mi dostaví jen uchechtnutí.
---
Prudce se zvedám do sedu, jelikož jsem se probudila ze snu, ale tentokrát z fakt krásného snu.
Snažím se očima rozpoznat kde jsem, chvilku mi to trvá ale podle toho, co, nebo spíš koho uvidím vedle sebe si hned vzpomenu, co se dělo včera večer. Vedle mě v klidu oddychuje Dominik a různě po gauči jsou povalení i kluci.
Něco nahmatám u Dominika v kapse.
Mobil.
Nějak opatrně se mi podaří ho vyndat, jednoduše ho odemknu a jdu na věc.
Jako na stalkování, nic víc.
Nejprve jsem se podívala kolik je, 5:15, poměrně brzy. No takže kde začít.
Galerie!
Otevírám aplikaci s ikonkou, která by podle všeho měla být ta, kterou hledám. Uhh, naskytne se mi pohled na ne moc pro mě důležité fotky, jako třeba obtisklá ruka na něčím zadku, a další, a další...
Uhm, nějaký fotky Dominika...Ježiši co tu dělají fotky mě!
Tyhle fotky jsem rychle smazala, poté i odstranila z koše aby si toho náhodou nevšiml.
Po tom, co jsem dojela až k nějakým nezajímavým fotkám jsem se rozhodla telefon odložit a jít spát, ale tentokrát k sobě do pokoje.
Opatrně jsem se zvedla abych nikoho ještě nevzbudila, vydala se nahoru a hned jak jsem došla do pokoje, tak jsem skočila na postel, rychle se přikryla peřinou a snažila se usnout.
Byla mi zima, proto jsem se ještě nahla pro mikinu, která se válela na zemi, rychle ji přetáhla přes sebe a vydala se do říše snů...
---
Slyším vrznutí dveří a poté i nějaký hlas. Jelikož mě příšerně třeští hlava tak jen něco syknu po osobě a chytnu se za spánky. Snažím se je trochu promasírovat, ale hlas se ozval znova.
Ugh!
,,Ať seš kdo seš, ticho prosím" zakňourám a přikryju se celá včetně hlavy.
,,Seš v pohodě?"
,,Vypadám na to?" odpovím ironicky a odkryju ze sebe peřinu.
,,Proč si ode mě tak utekla?" zeptal se Dominik a já zamrzla, jelikož jsem nevěděla co odpovědět.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfic(ff- cz rappers) „Petře, máme problém" řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko" řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil, a...
