„Sorry, že jsem se choval jinak, když si byla bad hoe"
„Sorry, že jsem se choval jinak, když jsem tě sem zavolal" uchechtl jsem se když byla u dveří a chystala se k odchodu. Nebo spíš, dotáhl jsem ji tam, dal prachy a hned rychle zabouchl.
Byl to dobrý nápad ji sem volat? Ne. Užil jsem si? Jo.
*pohled Elis*
„Elis můžeš prosím za mnou, vím že sem to posral ale.." mluvil na mě Dominik přes dveře, protože jsem ho tak trošičku vyhodila z pokoje..
,,Ale co?"
„Potřebuju tě" po těchto dvou slovech se mi zatajil dech.
Bez jediného slova začal šarpat za kliku. Nechápala jsem co zas dělá.
Uběhlo pár minut po tom co bylo ticho a ozvalo se ťukání na dveře.
Že by se vážně tak moc pokoušel o to se usmířit?
Otevřela jsem a přede mnou bylo mužské tělo. Pomalu jsem se dívala výš a výš dokud jsem nenarazila na obličej.
Koho si tam asi čekala..
,,Co tu kurva chceš" Dominik vešel do pokoje a přibližoval se ke mně. Šla jsem po zadu dokud jsem nenarazila na stěnu. Dominik byl ode mě pár centimetrů a já jako bych oněměla.
,,Pojďme to zkusit ještě jednou prosím, nechtěl jsem to takhle pokazit"
,,Dominiku, já jsem schopná dát člověku milion šancí, i tobě, ale nemám to takhle s důvěrou. Pokud ty máš zájem o to se usmířit tak chci i já, ale pokud to není vzájemné tak není o čem.."
„Samozřejmě že mám zájem!" ani nečekal na to abych to dopověděla, vyhrkl svou odpověď.
,,Budu asi divná když todle řeknu v 11 dopoledne, ale mám chuť to zapít co ty na to?" no jasně že mě to ani nepřekavupuje, hned mě táhl za sebou pro nějakou flašku co určitě zbyla v obýváku ještě ze včerejška.
flash back: asi rok zpátky
,,Děleeej" z kapsy jsem vytáhla telefon a vytočila Maxe..konečně to vzal.
,,No?"
,,Kde jsi Maxíčku" řekla jsem přiopilým hlasem do mobilu.
,,Říkal jsem ti že mám práci"
,,Ahaa a víš co?Já tě miluju" smála jsem se jak idiot.
,,Kolik si toho vypila?"
,,Tři, pět, osm..hodně asi" začala jsem se smát a lidi okolo divně čuměli.
,,Na jaké si kalbě"
,,Nelo jak se to tu jmenuje" křikla jsem na random holku, pochybuju že se tak vůbec jmenovala, ale co už, budem jí tak říkat.
,,Nevííím" začaly jsme se obě smát jak sjeté.
„Hele víš co *škyt* já ti tu adresu nějak seženu" křikla jsem a začala hledat v mobile polohu, kde se nacházím. Sice jsem párkrát omylem rozklila nějakou aplikaci, ale když jsem jí už nějak zjistila tak jsem mu ji přeposlala.
,,Jsem poblíž, za chvíli budu u tebe tak řekni tý Natálii nebo jak že se jmenuje ať počká s tebou!" řekne a já jako poslušný pejsek poslechnu.
,,Dobže a nechceš no víš co protože já tě miluju" smála jsem se snad ještě víc než předtím.
,,Já tebe taky ale teď čekej" položil to a já zatáhla Nelu za ruku.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfiction(ff- cz rappers) „Petře, máme problém," řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko," řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil...
