I found peace in the ocean

6. Kosatka?

      Takhle to pokračovalo dalších několik dní. Přes den Wilbur pomáhal při výstavbě obydlí a v noci se scházel s Quackitym. Jeho spánkový režim za to celkem zaplatil, ale ani to nedokázalo smýt úsměv, který na jeho tváři celé dny setrvával.

   "Tak dobře Wilbure, co se stalo?" vyrušil ho Phil uprostřed sestavování mola.

     "Hmm?" otočil se na něj Wilbur a odrhnul si zpocené vlasy z obličeje. Práce kolem zajišťování dočasného obydlí šly líp než by Wilbur sám čekal a kvalita zdejšího dřeva byla naprosto úžasná.

     "Celý dny se tváříš jak měsíček na hnoji, něco se stalo, a mě zajímá co." odpověděl Phil a zkřížil si ruce na prsou.

     "Co by se mělo stát? Nic se nestalo, jen jsem šťastný že jsou všichni v pořádku."

odpověděl Wilbur a odvrátil od Philzy zrak. Lhát uměl dobře, jinak by už nebyl naživu, ale Phil ho byl záhadným způsobem vždy schopen odhalit.

     "To ti tak věřím. Tommy! Pojď sem!" Starší muž se jen ušklíbl když se na Wilburově tváři prokázala panika. Než mohl ale něco namítnou, přiřítila se k nim energetická bomba v podobě blonďatého kluka.

     "Potřeboval jsi něco, starouši?" zeptal se a hodil po něm jeden ze svých slavných úsměvů.

     "Ach jo. Ano, Tommy, vlastně jsem se chtěl zeptat, jestli nevíš co se tady s naším Willburem stalo. Myslím, že sis všiml jak se celý dny culí."

     "To se nemůžu prostě usmívat?"

     "Ty sis toho všiml taky? A já si myslel že šílím. Ne že by se teda něco takového mohlo muži jako jsem já stát. Náš Wilík se takhle chová už snad od druhé noci, kdy se byl projít po ostrově."

     Tommy se tak možná ne vždycky choval, ale byl náhoudou docela inteligentní a schopný dát si dvě a dvě dohromady.

     "Ty jsi byl sám- ne, k tomu se vrátím později. Copak se na tomhle tajemném ostrově té noci stalo?" Wilbur si nikdy nemyslel, že by se Phil kdy k něčemu takovému, jako je ztrapňování svého kapitána (čtěte: nevlastního syna) připojil, a o to víc jeho tváře rudly.

     "Potkal jsi snad nějakou lesní vílu? Nebo ještě líp, mořskou pannu?" zasmál se Tommy a nepřestal, ani když po něm Wilbur chrstl trochu vody z moře. Opět odtáhl svůj pohled a snažil se co nejvíc schovat své už více než rudé tváře. Nechtěl přiznat, že Tommy mohl klidně mít pravdu. S tím jak elegantní a pohledný Quackity byl se to nedalo vyloučit.

     "Pro životudárnou Maru, to byl jen vtip, Wilbure."

     "Dobře. Tommy, je tu ješte druhý důvod proč jsem tě zavolal. Máme zmapovanou jen velmi, velmi malou část ostrova a potřebujeme toho víc. K tomu by se ještě hodilo vědět, ve které části hory pramení řeka ze který bereme vodu, a jestli tu není ještě nějaká jiná a snažší cesta. Pokuste se nespadnout do žádné z podzemních jeskyň nebo tunelů, který protkávají ostrov. Bill na to už doplatil a má jenom štěstí, že je v pořádku. Vetšina z nich je zatopená, tak opatrně," upozornil je Phil a Tommmu do ruky vtiskl prázdné papíry a uhelnou tužku.

     "Pokuste se to zakreslit, ideálně tak aby se podle toho mohl člověk orientovat, takže žádné čmáranice. Do stmívání ať jste zpátky. Bůh ví co všechno tenhle ostrov skrývá."

    "Tak fajn. Máme jít teď hned nebo mě to necháš doělat?" Wilbur pokynul směrem k nářadní a prknům, které kolem něj ležely rozházené, a pozdvyhnul jedno obočí.