Cactus

-3-

Druhou hodinu měla Rainbow tělocvik.

Šla do šatny, převlékla se, složila si oblečení. Do tělocvičny dorazila přesně se zvoněním.

,, Seřadit! " Zařve učitelka. ,, Třído, póózor! "

***

Častým a téměř denním problémem pro Rainbow Owellsovou byl oběd. Ano, věděla, kde je její místo. Na střeše. To problém nebyl. Problém byl, co si dát k obědu. Prakticky vždy na něj ráno buď zapomínala, nebo byla jednoduše líná.

Předmětem Rainbowinina zájmu se tedy při obědě stal bufet. Nemyslím ten ve škole (ten byl při době jezení napsaný k prasknutí) ale ten mimo školu. Ferdovy pochutiny byli necelých padesát metrů za plotem školy. I tak si vždy Rainbow připadala provinile a zlodějsky když se kradla dírou v pletivu a utíkala přes trávník a opuštěnou silnici k růžově natřenému krámku.

Dneska měla opravdu hlad. A dneska měla hodně peněz.

Když začala soukat svoje tělo do malé díry v plotě, měla ještě dvacet minut čistého času pauzy na oběd.

Po prolezení následuje vždy dvanácti vteřinový běh. (Dvanáct byl Rainbowin průměr, rekord měla devět, to měla totiž opravdu hlad)

U Ferdy konečně byla v bezpečí, jelikož měla jistotu, že tady ji rozhodně nikdo nenačapá.

Prudce dýchala (dneska byl běh za deset vteřin) a už si vytahovala peněženku. Prakticky hned měla vybráno.

,, Dobrý den! Croassant s čokoládovou náplní a Oreo frappucino! "

Ferda, myslím tím obsluhu a hlavního pekaře, na ni kývl a usmál se. Nemohl by říct, že se přímo znali. Ale už dokázal říct podle její nálady, nebo rychlostí běhu od plotu k němu přede dveře, co si u něj dá. Doteď ani nevěděl, jak se jmenuje, ale byla mu sympatická. A byla hezká a milá.

,, Jasné! " Ferda začal míchat ledovou kávu a Rainbow se šla usadit dozadu na sedačky. Pekárna byla částečně amerického a částečně francouzského stylu. Jídlo bylo zaručeně francouzské. Ale vybavení a celkový vzhled i zevnitř i zvenčí byl jasně americký.

Rainbow si vyndala mobil a sluchátka. Tentokrát už nezapla HororSoundtracks ale Way to Hell. Sada textově silných písniček.

Po čtyřech minutách se u ní objevil Ferda. ,, Tady. Jedno frappucino a croassant s čoko. " Znovu se usměje.

,, Děkuji. " Řekne Rainbow.

***

,, Máš štěstí, že nás nikdo neviděl! Měl bych další poznámku a nebo přestupek a to by byla trojka z chování na vysvědčení!" Rainbow slyší známý hlas. Ne známý, ale už ho dneska slyšela.

Čtvrťáci se zastaví u pokladny a rozmýšlejí si, co koupit. ,, Já chci mlíko a tamhletu čokoládovou roklu! Vypadá neodolatelně." Řekne kluk.

,, Já se spokojím s kávou. Latte, prosím. Děkuju. " Holka je o dost méně energická. Ale stejně vypadá živě.

,, He? Támhle je ta třeťačka! Ta, co jsme ji suplovali! " Všimne si Rainbow ten kluk.

,, Můžeme si sednout? " Zeptá se mírným hlasem holka.

Rainbow zavrtí hlavou. Ale i přes to se ten kluk posadí na sedačku naproti ní.

Kupodivu to Rainbow nebere jako nezdvořilost.

,, Jsem Nick. Těší mě. " Natáhne ruku, ale když ji Rainbow nepřijímá a radši se věnuje svému frappe, stáhne ji zase zpět k bokům.