Cactus

-18-

,,Povaleči! Zpátky do domu! Rainbow? Ty jsi snad nemocná, ne? Hybaj do postele!" Cass se s předstíranou mateřskostí snaží ty dva nahnat do domu.

Rainbow seskočí s úsměvem na rtech z kapoty s Nickovou pomocí a úsměv jí nezmizí ani když jde do postele a spát poté, co ostatní Cass odvedla s tím, že musí odpočívat.

Rainbow tedy v pondělí ve škole nebyla, a jelikož jí na druhý den ráno ještě stále nebylo nejlépe, bolest hlavy ji stále zužovala, rozhodla se zůstat ještě doma. Stejně ve škole již žádnou novou látku neprobírali a tu starou si opakovat nemusela.

Dopoledne se rozhodla strávit nad oblíbeným seriálem HIMYM, znovu shlédla první sérii a k obědu si ukuchtila těstoviny s koprovou omáčkou, kterou našla v lednici. Tu mi mamka asi včera připravila..., myslí si a slastně přivře oči nad koprovou vůní.

Když dojídá, uslyší v patře vyzvánět svůj telefon. Chvátá do svého pokoje a na obrazovce uvidí fotku Nicka.

,,Ugfh," vydechne udýchaně, než zvedne telefon.

,,Haló?"

,,Jo? Rainbow? Jsi doma?"

,,Hm, jo."

,,Bezva, tak nikam nechoď."

,,To se neboj."

Rainbow úplně slyší, jak se usměje a jeho oči zasvítí.

Najednou její telefon podivně pípne až se lekne a skoro jí vypadne z ruky.

,,Co se děje?" Ptá se okamžitě Nick a je slyšet, jak kolem něj jezdí auta. Asi je někde na ulici.

,,Nic, jen mi telefon pípnul, jako kdybych vyzváněla ještě někoho jinýho."

,,Hele, to bude asi další příchozí hovor." Oznámí jí Nick vědátorsky. ,,No nic, tak zatim. Budu u tebe za chvíli."

,,Ahoj."

Rainbow típne hovor a skutečně - na obrazovce se otevře další ikonka volajícího. Tentorkát se jmenuje Oliver Waves.

,,Ano?" Nejistým tónem řekne potišeji ne normálním hlasem do telefonu.

,,Ahoj, Rainbow. Můžu se u tebe stavit? Můj brácha si u tebe včera zapomněl svetr a tak mě posílá místo sebe. Prej má moc práce." Jeho hlas je také trochu nejistý jako Rainbowin a ona se trošku usměje nad jejich vzájemnou nešikovností v hlase.

Pak prudce mrkne a vzpomene si, že se jí na něco ptal. ,,Jo, jasně. Můžeš, v klidu, doma jsem jen já." Říká rychle a při tom zuřivě gestikuluje a neuvědomuje si, že on ji nevidí.

,,Tak skvělý. Přijdu hned, abych tě zbytek dne nerušil."

,,Jsi hodný. Tak zatím ahoj."

,,Ahoj."

A dnes druhý hovor típne.

Odhodí telefon na polštář, sama se sveze do neustlaných peřin a zavře oči.

Dnešní den je trochu zamračený, je zataženo a mraky nejsou letně bílé, nýbrž popelavě šedé. I tak je však teplo a Rainbow na sobě má jen pyžamo.

Jakmile si to uvědomí, vyskočí z postele, trochu se jí zatočí hlava, a chvátá nejistým krokem ke skříni.

Najde šedé teplákové kraťasy, černé lehké triko s dlouhým rukávem a tlusté ponožky a podprsenku.

Převlékne se, vezme si telefon do kapsy a zamíří dolů s úmyslem uklidit po sobě oběd.

Talíř dává do myčky, když uslyší zvonek.