Cactus

-7-

Ráno po vymyšlení tématu plesu již bylo dokonce vymyšleno, jakou hlavní barvu bude ples obsahovat, jaké kytky budou krášlit místnosti a kdo sežene fotografa.

Přesně to poslední zůstalo na Rainbow.

Proto když ráno čirou náhodou potkala svou matku v kuchyni, ihned se chopila příležitosti a zeptala se.

,, Mami? "

,, Ano, zlatíčko? " Matka odpoví normálním ranním chraplavým, ještě rozespalým hlasem.

,, Neznáš nějakého fotografa? Potřebujeme nějakého sehnat na ples a já tohle mám na starost. " Objasní situaci Rainbow.

Matka Sally se zamyslí. Po usrknutí kávy z drahého a moderního kávovaru povídá: ,, Mám v práci jednu korektoru, která má syna a ten pracuje v ateliéru, kde pořádají povětšinou výstavy fotek jeho kamaráda fotografa. Tak bych se mohla zeptat a přes den ti zavolám, a ty si tam můžeš do večera skočit, fajn? "

Rainbow kývne. Slušně poděkuje. A odejde do školy.

---

Po první hodině angličtiny se Nick zastaví u Rainbow ve třídě i s Cass za zády.

Ostatní spolužáci Rainbow si něco špitají ale nikdo ze Zvláštní trojice, jak je Rainbow pojmenovala ve svém duchu, to nijak moc neřešil.

,,Co fotograf? " Zeptá se po obvyklém pozdravu "ahoj" Cass Rainbow.

,, Ještě dneska bych ho měla zajistit. " Oznámí Rainbow zbytku Zvláštní Trojice.

,, Dobře. Takže to by bylo. Myslím, že odvádíme dobrou práci. " Zhodnotí jejich nynější postup Cass. ,, Jen tak dál. Za chvíli půjdu předat nějaké návrhy ředitelce, takže se tešte. Dneska zase po další hodině v knihovně? " Zeptá se na závěr.

,, Fajn. " Nick mlaskne s lízátkem v ruce a v puse.

Rainbow kývne a připraví si svačinu v podobě sušenky MilkyWay. Ukousne si a společně s doprovodem ostatních jde na další hodinu. Přede dveřmi učebny matematiky se rozdělí, Cass a Nick jdou na francouzštinu, a Rainbow si říká, kdy nastala za změna a ona si zvykla na společnost ostatních.

---

Při cestě do knihovny Rainbow jde s mobilem v ruce chodbou, čekajíc příchozí hovor od mamky.

Nevšímá si moc okolí a doufá, že okolí si moc nevšímá jí a ona do nikoho nevrazí.

Vrazí do lidského, chlapeckého těla.

Skácí se k zemi, mobil jí vypadne z rukou a taška jí sklouzne z ramen na zem a tam se její obsah vysype.

Nevraživě se podívá na toho, kdo ji sejmul - Oliver.

Již méně naštvaně ale stále podrážděně si posbírá věci a uteče rychlostí blesku - aniž by dovolila Oliverovi cokoliv říct, ačkoliv to vvypadalo, že opravdu moc chtěl něco povědět.

V knihovně si všimne, že má zmeškaný hovor - ihned vytáčí matčino číslo a čeká.

,, Rainbow? "

,, Jsem tu. "

,, Pan Waves, ten fotograf, má čas dnes večer, jaks říkala ráno, takže by bylo dobré a vhodné tam dnes skočit. Říkal, že bude v ateliéru, adresu ti pošlu." Když uslyšela to jméno, trochu se zarazila ale nijak to nerešila.

,, Fajn. Děkuju. " Odpoví s vděkem a rozloučí se.

,, Do večera by měl být problém s fotografem vyřízen. "