,, Ahoj. "
,, A-ahoj. " Rainbow trochu nervozitou a překvapením zakoktá.
,, Jsem Oliver. Waves. " Nastaví ruku.
Rainbow ji přijme a opatrně jeho velikou ruku stiskne.
Po chvíli mlčení, zrovna když si Rainbow uvědomí, že by asi měla říct své jméno, Oliver promluví.
,, A ty jsi? " Vypadá to, že není vyveden z míry její neznalostí konverzace.
,, Owelsová, Rainbow. Těší mě. "
,, Taky. "
Znovu chvíle ticha, Rainbow za oknem sleduje další nastupující, tentokrát na jiné zastávce. Vypadá to, že začne pršet. Mraky se shlukují.
,, Ty chodíš do jaký třídy? "
,, 3. B. '' Odpoví Rainbow. Ze zdvořilosti, jelikož jeho třídu ví díky Cass ale přece se zeptá. ,, Ty? "
,, 4. A. "
,, Takže stejná třída jako Cass a Nick. " Konstatuje pro rozvíjení konverzace Rainbow.
Oliver se usměje. ,, Jo. Ty dva jsou každopádně dost smrtelná nemoc. "
Rainbow se lekne, nějak nechápe jeho vtip. Oliver si toho všimne a objasní: ,, Jsou všudypřítomný, dělaj bordel, přidělávaj starosti... I když, na druhou stranu jsou vážně fajn. Ta Cass, s tou jsem se začal bavit. Vlastně... to ona mě zavedla nějak do kolektivu. A Nick, bože, to je frajer. Bez něj bych byl teď ještě víc pomlouvanej, než jsem byl na začátku. " Rozpovídá se, což Rainbow trochu rozhodí, avšak to na sobě nedá znát. Když si to ale probere tam a zpátky, vlastně jí to vůbec nevadí, jen na to není zvyklá. Ale ráda by si zvykla. Klidně.
Oliverovi se rozsvítí ještě víc oči, jako by ši na něco vzpomněl. ,, Přiznám, to Cass a Nick mi tě doporučili. Neustále se o tobě bavili jako o úplně jinym kalibru člověka na střední. Přišlo mi to zvláštní -ne divný, abych tě zas neurazil. "
,, V pohodě. " Rainbow se usměje - usměje.
Rainbow se nikdy na cizí lidi neusmívá.
,, Řekli, že tys určitě jako jediná neměla vůči novýmu žákovi na konci školního posledního maturitního roku žádný předsudky. Žes mě rozhodně neodhodila jako ztracenej případ, určitě ne jen po tom, cos mě prvně uviděla. "
Rainbow musí uznat, že to je docela pravda. Pokývá trošku hlavou na znak souhlasu, že o ní má dobré mínění. Rainbow si uvědomí, že má hlad.
,,Takže... dáš mi svoje číslo?"
,,Prosím?" Rainbow čekala cokoliv, ale tohle ne. Ještě ji nikdy nikdo nikde nepožádal o telefonní číslo. S Nickem a Cass si poslali čísloautomaticky na facebook ve skupině.
,,Tvůj telefon. Nebo mail. Adresu. Nebo cokoliv."
,,A-aha." Zasekne se Rainbow. Teď by asi měla... diktovat své číslo. Jenže ona si ho nepamatuje - vždyť sobě nikdy nevolala a nikdy její číslo nebylo potřeba. ,,Takže... ehm." Odkašle si a začne diktovat, když číslo najde v telefonu pod názvem JÁ.
,,Díky." Zazubí se Oliver Waves. ,,A vůbec, kam jedeš?"
,,Do jednoho ateliéru."
,,Ty maluješ? Nebo fotíš? Spíš tě typnu na fotky." Zvažuje nahlas.
Ona vrtí výrazně hlavou. ,,Jedu zařídit fotografa na ples."
,,Ples? Co máš ty a ples společný- A JO! Ty to máš za úkol s Sullvanovejma, co?" Jeho oči jsou zajímavé. Zajímavě zelené.
ČTEŠ
Cactus
Short StorySomebody asked a little girl: -What would you like to be? =A cactus. -Why? =Not to be touch by anyone. Czech story (Anglicky synopse zde je z důvodu mně nepříjemného překladu do češtiny) Pro ty, kdo to potřebují vědět: #5 in Povídka (17.1.16)