Rainbow bylo zpočátku dost nepříjemné, že si Calleb musel myslet, že jsou... že spolu... jsou. Chodí. Docela ji zmátlo, že tak na venek působí - vždyť se chovali naprosto normálně, jako nově nalezení kamarádi.
Než se Rainbow stihla zamyslet nad tím pojmem kamarádi a spojením významu tohoto slova se vztahem mezi ní a Oliverem, Calleb se pustil do řeči.
,,To je škoda, docela by jste se k sobě hodili." Oliver otevírá začíná varovně na bratra vrčet. ,,teda, ne že by Oliver měl moc holek, který byli jako ty, Rainbow, jen řikám, že spolu asi dobře vycházíte... ne?"
,,Dneska jsme se potkali. Poprvé na sebe promluvili." Rainbow už to nepřijde divné, že si to myslel. Rozebrala to. Porovnala to s jednou knihou, kde jsou si sourozenci velmi blízcí a - vyšlo jí, že by si nejspíše tak 80% sourozenců myslelo, že jejich bratr či sestra s daným kamarádem chodí, když vezmeme v potaz, že se dlouho neviděli a že-
,,Myslím, že bysme tohle téma mohli přeskočit." Znovu zavrčí Oliver.
Calleb se jen uvolněně zasměje a kousne si do sušenky. Rainbow mezitím skončila s jejím vnitřním analizováním problému.
,,Tak dál!" Tleskne nyní ještě víc rozesmátý Calleb. ,,Chtěl jsem s tebou probrat mamčino stěhování. Chce tady ve městě být jen do konce srpna, a pak chce do Kalifornie, chce zase zažít Vánoce bez sněhu, nebo jak to řekla." Calleb protočí oči. Pak se rozesmutněle podívá na Olivera. ,,Pak ti pošlu mail, jo? Chci, aby sis ho přečetl. Je tam toho hodně, co..." nadechne se, narovná se a pak trochu kostrbatě usměje. ,,Co ti chci říct. Co bych ti chtěl říct. Takže, přečti si to." Pro jednou se na něj podívá přísněji ale hned nato se znovu usměje, takže si Rainbow ani není moc jistá, jestli ten přísný výraz viděla.
Oliver zaraženě kývne a sklopí hlavu.
Rainbow to nijak nekomentuje a jen doufá, že tohle bylo naposledy, co Calleb načal tohle téma.
Pak se musí usmát, jen tak, sama pro sebe. Bylo dneska nějaké téma mezi těmihle třemi, které by stálo za to rozebírat? Nebo vždy nakousli nějaké špatné?
Callebovi zazvoní telefon.
,,Sakra!" Zaječí. ,,Volá Pošuk Woody!"
,,Rád svejm zákazníkům dává přezdívky." Vysvětluje Oliver Rainbow.
,,Za deset minut je tady! Musíte vypadnou!"
Za 50 sekund jsou pryč z bytu a stojí před domem.
,,No," Oliver si dá ruce v protažení za hlavu. ,,Calleb byl vždycky rychlík. Neuměl si udělat čas na nic. Nikdy." Zamyslí se, určitě kouká do minulosti, myslí si Rainbow.
,,Dobře. Tak já asi..." Ukáže směrem, kterým přišli. ,,Půjdu." Dokončí větu.
Oliver se na ni zadívá a pak pomalu kývne. Vypadá zamyšleně. ,,Tak ahoj."
,,Zatím." Usměje se Rainbow mile. Dnešek si užila.
ČTEŠ
Cactus
Short StorySomebody asked a little girl: -What would you like to be? =A cactus. -Why? =Not to be touch by anyone. Czech story (Anglicky synopse zde je z důvodu mně nepříjemného překladu do češtiny) Pro ty, kdo to potřebují vědět: #5 in Povídka (17.1.16)