-21-

1.6K 180 28
                                    

Zrovna když si sundavala kvůli rozpálenému slunci a rozehřáté silnici lehkou mikinu, někdo jí skočil po krku.

Doslova.

Udělal 'baf' a když se Rainbow lekla, smál se.

Byl to Calleb.

,,Čau, malá." Pozdraví ji. ,,Jak to jde?"

Rainbow se na něj nedívá.

,,Nic moc."

,,Ale." Zvedne obočí Calleb.

Má na sobě upnuté černé kalhoty jednou přehrnuté kvůli teplu, na nich má volné bílé tílko a okolo pasu zauzlovanou kostkovanou košili.

,,Děje se něco?" Calleb se k ní otočí čelem a zhoupne se na patách.

,,Ahoj, Rainbow!" Rainbow slyší Olivera.

Okamžitě sklopí hlavu a vydá se rychlým krokem pryč. 

,,Rainbow!" Vykřikne Oliver za ní, když už ona je pár desítek kroků od něj.

,,Teď ji nech, myslím, že potřebuje nějaký čas." Calleb svého bratra zastaví pohybem ruky.

Rainbow se po cestě domů zamyslí. Čas na co?

Doma se okamžitě vrhne k posteli.

Do večera z pokoje nevytáhne paty a když k ní večer přijde do pokoje mamka, vrhne se jí do náruče.

,,Proboha, někde vypukl požár?!" Lekne se Sally.

,,Ano!" V mém srdci... ,,Prosím, pomoz mi!" 

Rainbow jí vyloží její popletené pocity a popletenou situaci.

,,To sis to pěkně zamotala." Vzdychne Sally a položí se i s dcerou na postel. ,,Musíš to ihned vyřešit."

Rainbow kývne.

,,A ten Nick... je vážně tak elegantní jak povídáš?" Zašvyhá její matka obočím.

,,Mami!" Zaskučí pobaveně Rainbow. ,,Poradíš mi?"

Sally se usměje. ,,To víš, že jo! Prvně: Oliverovi musíš říct ne."

,,Když-"

,,On to musí pochopit. Člověk musí pro své štěstí a dobro myslet jen sám na sebe. Oliver to bude muset pochopit.  A Nick..." Chytne svou dceru za ruce. ,,Musíš doufat." Povzbudivě se na ni podívá. ,,A ono se to určitě povede." Vzdychne. ,,Ve vašem věku zní všechno tak komplikovaně."

,,Ono to JE komplikované, mamčo." Rainbow jí vlepí pusu na tvář. ,,A díky moc. Asi... jdu na to hned!"

,,Držím palce!" Její mamka přesně toto gesto udělá, pak se zvedne a se smíchem odejde.

Rainbow zvedne telefon - a v tu ránu jí volá Oliver. Nejdříve ztuhne, ale pak se obrní, povzbudí se slovy od matky a dojde jí, že to prostě MUSÍ udělat!

,,Ahoj, Olivere."

,,Ahoj, Rainbow." Řekne nejistě ale pak vydechne a jako by nabíral odvahu na slova. ,,Máš chvilku?"

,,Ano. Chtěla jsem ti právě zavolat..."

,,Jo? No... asi začni."

,,Ne, v pořádku, začni ty." Rainbow se začne procházet po pokoji.

,,Chtěl jsem... já vím, že se to nehodí ale... přišla za mnou Cass." Nadechne se. ,,A pak i Nick. Víš, oba dva... mi řekli, že nečekali, že bych tě požádal... o doprovod na ples."

CactusKde žijí příběhy. Začni objevovat