KRUTÁ SKUTEČNOST

131 8 0
                                    

Zaskočilo mě to? Ano. Na zdi je předpověděná celá budoucnost Nicholase rodiny, ale ani jedna zmínka o smrti jeho bratra? Proč? Bylo to zvláštní. Co se stalo, že věštec neviděl, co čeká za osud nejstaršího syna? Samotného krále Rubínového paláce. 

Nicholas se k tomu už dál nevyjadřoval. Nechal mě si ještě všechny ty malby prohlédnout a když se venku setmělo natolik, že už sem nedosahovalo žádné světlo, pomalu jsme se vydali zpět. Do Safírového paláce. Cestou mezi námi bylo zvláštní ticho, Nicholas za tu dobu ale ani jednou nepustil mojí ruku, kterou svíral ve své dlani.

V tichosti jsme došli až do domu a já potichu jako myška vyklouzla z Nicholasových žabek, které jsem uložila do skříně. Nick se mezitím vydal do kuchyně. Rychlým krokem jsem ho následovala. 

,,Dáš si něco k jídlu?" zeptala jsem se ho. Bylo asi kolem desáté hodiny večer a poslední jídlo jsme měli dvě hodiny zpět. Já hlad neměla, ale netušila jsem, jestli Nick nemá hlad. 

,,Něco bych si dal." řekl a otočil se na mě. Jeho obličej přitom neprozrazoval jedinou emoci.

,,A co by sis přál?" zeptala jsem se ho a obešla ho. Rozešla jsem k lednici porozhlédnout se, co by se tu dalo ukuchtit. Za sebou jsem v tu chvíli uslyšela kroky. Nestihla jsem se na Nicholase ani otočit, když mě jeho tělem natlačil na lednici. Srdce se mi hlasitě rozbušilo když se jeho horké rty otřely o mé ucho.

,,Přál bych si tebe, Květinko." 

Místností se ozval můj trhavý nádech. Nicholas neudělal nic víc. Čekal na můj souhlas. Vždycky čekal na můj souhlas. Kdybych s tím nesouhlasila, i přesto, jak moc si mě jeho tělo právě teď žádalo, by okamžitě přestal. Cítila jsem na zádech jeho stále silnější erekci. Věděla jsem, že to po dnešním náročném dnu oba potřebujeme. Pomalu jsem se otočila přímo na něj. Zaklonila jsem hlavu, abych mu viděla do očí. Snažil se mít kamenný výraz, ale jeho oči ho jako vždycky zradily. Chtíč v jeho očích planul jako dva plameny. Nervózně jsem se usmála. Potom jsem si stoupla na špičky a políbila ho na znamení souhlasu. Nicholas neváhal ani chvíli a ihned jsem se ocitla na kuchyňské lince. Jeho polibky byly plné touhy a nedočkavosti. Nečekala jsem ani minutu a polibky mu s radostí oplácela. Ani se neobtěžoval se přemístit do ložnice. Jeho ruce mi hladově přejížděly po zádech a po chvilce bylo slyšet jak mi rozepíná mé šaty. Rukama jsem mu zajela pod tričko a vychutnávala jsem si ten příjemný dotek na jeho rozpálené kůži. Nick mi pomohl ven z šatů a jelikož jsem si na sebe nebrala podprsenku, zůstala jsem tu sedět celá odhalená jenom jemu. Jeho oči si prohlížely každičkou část těla a na tváři mu přitom hrál úsměv. Moje bradavky se pod jeho pohledem napnuly. Ihned potom šly pryč i mé kalhotky.

Rukama jsem mu přejížděla po zádech. Nicholas si rozepínal kalhoty a já mu přes hlavu přetáhla tričko. Jeho polibky se přesunuly na můj dekolt a já slastně zaklonila hlavu. Prsty jsem se mu zahákla za trenky a sundala mu je. Ucítila jsem, že se jeho ruce přemístily na mé boky, které stiskl. Následně mě pevně držel a odnášel mě v náručí pryč. Jednou rukou otevřel prosklené dveře vedoucí ven, kde se nacházela terasa s bazénem, vířivkou, lehátkem a stolem s židlemi. Vše bylo laděné do krémové barvy. Byla tam i venkovní pohovka s dekou a saténovými polštářky. Bylo vidět, že si na tom nějaký návrhář dal pořádně záležet.

Nicholas mě položil na saténovou pohovku a mě se naskytl pohled na noční oblohu posetou nespočtem hvězd. Pouliční světla sem nedosahovala, takže jediné světlo, které tu bylo, bylo z měsíce, který sem zářil. Bylo to překrásné. Nick se nade mě naklonil a políbil mě. Ten polibek byl dokonalý. Vše bylo tak krásné a přesně podle mých představ. Jeho prsty hladově putovaly po mém nahém těle, které se lesklo pod září měsíce. Jeho oči mě sledovaly s obdivem a úžasem. 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 19 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Sapphire PalaceKde žijí příběhy. Začni objevovat