Sapphire Palace

NÁVRH, CO SE NEODMÍTÁ

Nicholas mi usnul v náručí. Byl z toho úplně vyřízený. Já si mezitím pustila televizi. Za celou dobu jsem ho ale nepřestala jemně hladit ve vlasech. V jednu chvíli to vypadalo, že už se probouzí, on místo toho ale jen něco ve spánku zamumlal a přitáhl si mě blíž k sobě. Musela jsem se nad tím pousmát. Ve spánku vypadal tak klidně, až mě to překvapovalo. 

Zrovna se hlavní hrdinové ve filmu, který šel v televizi, poprvé políbili, když se Nicholas probudil. 

,, Koukáš na romanťáky?" zeptal se a začal se zvedat z mého klína.

,, Jo." velmi stručně jsem mu odpověděla a dál se snažila věnovat filmu. 

,, Nikdy jsem na žádné takové filmy nekoukal, ale když se otec zrovna nedíval, jako malý jsem z královské knihovny kradl romantické knihy. " zasmál se Nicholas a zvedl se z pohovky. Docela mě zamrzela představa, jak rozdílné dětství můžou lidé mít. Věci, které mi jako malé připadaly úplně normální, ku příkladu koukání na romantické filmy, byly na druhé straně u někoho zakázané, kvůli výchově, která pravila, že ženy si nezaslouží lásku, a jsou jen na sex. 

,, Květinko?" ,, Mohla by jsi mi udělat nějakou rychlou večeři, než půjdeme?" jen jsem přikývla a odešla do kuchyně. On šel do horního patra. V kuchyni jsem našla zbytek těstovin a rozhodla se z nich udělat něco k jídlu. Nakonec jsem udělala rychlé těstoviny se sýrovou omáčkou, které jsem tak ráda doma jedla. Po chvilce se v kuchyni objevil Nicholas s úsměvem na tváři.

 ,, Tohle jsem už dlouho neměl." ,, Děkuji ti, květinko." s radostí mi poděkoval a vzal si svůj talíř s jídlem. Zůstali jsme v kuchyni. Já si sedla na kuchyňskou linku a on se naproti mně opřel o zeď. Sledovala jsem, s jakou chutí jí svojí porci a culila se přitom jako blázen.

,, Chutnalo ti to?" zeptala jsem se s úsměvem, když jsme se najedli. Jeho oči se zapíchly do mých a s naprostou upřímností řekl : 

,, Kuchařky by se od tebe měli učit." ,, Bylo to naprosto skvělé." když to dořekl, rukou se odrazil od stěny a došel ke mně. Stále jsem seděla na lince, když mě náhle jeho ruce obklíčily. 

,, Můžu tě políbit?" zeptal se a přitom si mě prohlížel. Jen jsem s úsměvem přikývla. Náhle jsem na svých rtech opět cítila ty jeho. Jeho rty byly jako dva polštářky. Ani jsem si neuvědomovala, jak mi za tu dobu chyběly. Byli jsme tu opět mi dva a naše spojené rty, které se toho druhého nemohly nabažit. 

Po chvíli jsme se od sebe odtrhli, abychom se mohli oba pořádně nadechnout.

,, Jdeme do obýváku?" navrhl Nicholas. Opět jsem přikývla. Na to, co ale náhle udělal, jsem zdaleka nebyla připravená. S výkřikem jsem si uvědomila, že už nesedím na lince, nýbrž mě pevně drží Nicholas. Najednou jsem se ocitla ve vzduchu. Hodil si mě přes rameno a nesl mě do obýváku. Okamžitě se mi vybavila vzpomínka na to, když si to se mnou takhle minule štrádoval přes celé letiště. Když mě tam donesl, položil mě na pohovku a sedl si vedle mě.

,, Nicholasi, tohle přeci nebylo nutné." zasmála jsem se. On si mě chvíli prohlížel a potom odpověděl:

,, Rád si tě nosím přes rameno." ,, Mám tak jistotu, že mi nikam nezdrhneš." zasmál se a lehl si na pohovku vedle mě. Následně mě chytil za pas a přitáhl si mě na sebe. Ležela jsem na něm a prohlížela si ho. On dělal to samé.

,, Můžeš mi říkat Nicku, jestli chceš." ,, Nebude mi to vadit." lehce se na mě usmál a zastrčil mi za ucho pramen vlasů, který mi vyklouzl z drdolu. 

,, Já.. nerada bych ti tím cokoli připomínala. " ,, Opravdu to nebude vadit?" znovu jsem se zeptala s narůstající nervozitou. On jen zavrtěl hlavou na náznak, že to je v pořádku a víc si mě k sobě přitáhl.

,, Dobře, Nicku." opatrně jsem vyslovila jeho jméno a sledovala každou jeho reakci. S ním to teď  ale už ani nehnulo. Místo toho se na mě povzbudivě usmál a lehce mě políbil na rty.

,, Mimochodem ti chci něco nabídnout." řekl a já opět zpozorněla.

,, Moje ložnice je teď jedna velká pohroma." ,, Už jsem zařídil opravu, ale při opravách tu nechci zůstávat, takže jsem se rozhodl, že tě na týden někam vezmu, aby jsi tu stále nebyla zavřená." po jeho slovech jsem zatajila dech a s neskrývaným překvapením jsem si ho prohlížela.

,, Je to tentokrát na tobě, kam by jsi se chtěla podívat." dodal. Chvíli jsem přemýšlela, ale Nickův pronikavý pohled mě dost znervózňoval. Potom mě ale napadlo něco naprosto šíleného. 

,, Nicku?" ,, Chtěla bych se podívat do Prahy za Charlotte." potichu jsem vyslovila svou prosbu. V místnosti bylo chvíli ticho. Nicholas vypadal velmi zamyšleně, po chvilce ale jen beze slova přikývl. Na první chvíli jsem si myslela, že si dělá srandu. Opravdu mi právě kývl na to, že se můžu na týden vrátit domů? Jeho pohled mě ale utvrzoval v to, že s tím opravdu souhlasí. Na tváři se mi objevil nezastavitelný úsměv a radostně jsem si ho přitáhla do hlubokého polibku. Jeho ruce jsem po chvilce ucítila na svých bocích a on mě lehce odtáhl od sebe.

,, Opatrně, květinko." lehce se zasmál ale byl i trochu zamračený.  Já jsem jen zmateně hledala důvod, proč mě od sebe odtáhl. Potom, co jsem ten důvod ale našla, tváře mi naprosto zrudly a já studem sklopila hlavu. Měla jsem takovou radost, že jsem dělala až moc prudké pohyby a to v této situaci, kdy jsem na jeho těle seděla, nebylo zrovna moudré. Do pánve mě teď přes tenkou látku jeho kalhot tlačilo jeho vzrušené přirození. Srdce mi bušilo jako splašené a celá rudá jsem vzhlédla k Nicholasovi. On měl zakloněnou hlavu a zíral do stropu. Stále mě ale pevně držel za boky.

,, Omlouvám se." provinile jsem na něj s malým úsměvem pohlédla.

,, To nic, květinko." ,, Jen mi teď dej chvilku, já si skočím do koupelny." jeho hlas byl na něj příliš hrubý. Nabyl ve mně tím ale adrenalin, který jsem v tuto chvíli potřebovala.

,, Můžu ti s tím pomoct?" zazněla v tichu moje otázka. Jeho oči se rázem zabodly přímo do mých a překvapeně zvedl obočí. Pomalu jsem se zvedla z pohovky. On mě nepřestával sledovat. Když jsem před ním poklekla, místností se ozval jeho trhavý nádech. Za celou dobu jsem s ním nepřetrhla pohled. Měla jsem v sobě tolik energie. 

Zahákla jsem prsty za jeho látku kalhot a sundala je. Když přede mnou později byl úplně nahý, hlasitě jsem polkla. Bylo to poprvé, co jsem odtrhla pohled od jeho očí. Nahého jsem ho viděla už jednou. Minule ale byla příliš tma na to, abych si ho mohla dostatečně prohlédnout. V tento moment to bylo jiné. Naše intimita byla jiná. Byla silnější. Minule jsme v sobě měli minimálně jednu sklenku. Teď jsme ale byli naprosto střízliví. Věřila jsem mu a on věřil mě. Když jsem se ho rty poprvé dotkla, pevně zaryl ruce do pohovky a se zatnutou čelistí zaklonil hlavu. Musela jsem se pousmát nad tím, jakou moc jsem nad ním náhle měla. 

Jeho hlasité vzdychání se za chvíli rozléhalo celým bytem. Měl pevně zavřené oči a rukama se držel mých vlasů. Pohled na to, jak se jeho tělo celé chvěje jen díky mně, mi rozbušil srdce. Nepřestávala jsem v tom, co dělám. Ze začátku jsem nevěděla, jestli mám zrychlit, nebo ne. On si ale rychlost sám určoval mezitím, co hlasitě vzdychal mé jméno. Dala jsem do toho všechnu svou energii. Ucítila jsem, že se blíží ke konci. On se před koncem ale zastavil a otevřel oči. 

,, Můžu?" byla jediné slovo, které celý udýchaný dokázal vyslovit. Očima jsem mu naznačila, že souhlasím. Do mých úst v tu chvíli vystříkla slaná tekutina, kterou jsem spolkla. Nicholas se jen vyčerpaně svalil na pohovku. Přerývavě dýchal, na jeho tváři se ale zračil úsměv. 

,, Pojď ke mně." řekl jen a já si lehla vedle něj. On si mě opět přitáhl k sobě a lehce mě políbil do vlasů. V tuhle chvíli jsem se cítila šťastná. S úsměvem jsem svůj obličej zavrtala do jeho nahé hrudi a zavřela oči. 

,, Ani jsem ti nepoděkovala za tu Prahu." řekla jsem potichu. Jeho hruď se zatřásla v tichým smíchu. 

,, Myslím, že jsi mi poděkovala dostatečně."

...