Bad Behaviour ✔

¤ 2 ¤

Sakura věděla, že existují dva druhy bohatých.

Existovali bohatí a pak existovali bohatí.

Tento muž byl bohatý.

Bylo to docela snadné říct. Koneckonců, bylo něco jiného na lidech, kteří se jen chovali, jako by měli spoustu peněz a lidech, kteří byli se vší upřímností fakt tak bohatí. Jak skutečně bohatí lidé obvykle nosili něco nového, například pro jakoukoli příležitost – nebo jak vždy, vždy, dokázali vypadat důstojně, bez ohledu na to, kde byli. Tehdy v tanečním sále to v Uchihovi Sasukem úplně neviděla, ale teď, když byli sami v jeho autě, cítila, jak z něj ta aura vyzařuje.

„Takže, kde bydlíš?" zeptal se Sasuke, prolomil ticho. Opíral se o své sedadlo, pravou ruku měl na volantu a díval se na ni.

„Bydlím v, uh, Koenji Apartments," odpověděla Sakura, cítila se trochu nesvá. „Víš, ten byt poblíž Uchiha Corpo – blízko tvé kanceláře?"

Sasukeho rty zvlnil úšklebek. Takže věděla, kdo je. Byl tohle důvod, proč jeho nabídku tak snadno přijala? Protože věděla, že je Uchiha Sasuke a chtěla být na obálce nějakého velmi levného časopisu plného drbů? Většina žen, které potkal, byla přesně taková a také se za to nestyděly. K tomu aby byly šťastné, stačila trocha dočasné slávy. Ženy byly zatraceně jednoduché.

„Vím, kde to je," ujistil ji.

Věděl také, jak je to tam drahé a jak lidé, kteří vedou obyčejný život a mají obyčejné příjmy, budou mít za normálních okolností problém za to zaplatit – pokud to ovšem nebyla něčí dcera. Rozhodně tak nevypadala. Jistě, byla opravdu dobře oblečená, ale neměla takovou namyšlenost a snobství, jaké obvykle měly dcery boháčů.

Podíval se na její odraz ve zpětném zrcátku. „Jak se jmenuješ?""

Vypadala překvapeně, ale pak se usmála. „Sakura. Haruno Sakura."

Haruno, huh? Neznal nikoho jménem Haruno. „Co děláš?"

„Já..." zaváhala.

„Byla to jen otázka," řekl Sasuke lhostejně. „Nemusíš odpovídat, pokud nechceš."

„Jsem vedoucí A&R," odpověděla nakonec. Pracuji pro Hourglass. Určitě to neznáš – nejsme moc velká produkční společnost, ale mě se tam moc líbí." Otočila se, aby se na něj podívala. „A co ty?"

Sasuke zpomalil auto, zastavil na červenou právě včas a zíral na ni se zvláštním pohledem.

„Vím, že vlastníš Uchiha Corporation," vysvětlila rychle. „Ale baví tě, no, ta práce?"

Ta otázka byla moc, strašně moc nadužívaná. Byla to zase nějaká talentová manažerka. Musela mít svůj spravedlivý podíl na pohovorech s lidmi. „Samozřejmě, že ano," řekl, čímž odpověděl na její otázku. Rychle změnil téma. „A&R Executive? To zní fajn. Mám kamaráda, který přemýšlí o kariéře v zábavě."

„Co chce dělat?" zeptala se, znělo to, že má opravdový zájem.

„Ještě si není jistý," odpověděl Sasuke. Samozřejmě lhal skrz zuby, ale byl dobrý lhář a takovéhle lži nikdy nikomu neublížily. „Je docela talentovaný, i když... ehm, byl vždycky zmatený."

„To není problém!" vykřikla Sakura s nadšením. „Mnoho lidí je obvykle zmateno tím, kde by měli začít a nakonec si vedou opravdu dobře. Ve skutečnosti můžu –" sáhla pro kabelku a vytáhla vizitku. „—nechat tady tohle pro tvého kamaráda. Může mi zavolat, kdykoli bude připraven. „Jak se jmenuje?"