Srdce pro císaře ✔

✤ 27 ✤

„A protože plesy se blíží, je načase, abyste kromě etikety a hry na hudební nástroje, uměly i tancovat," Lenka se Sofií se ujaly první hodiny tance. Byly jsme docela natěšené.

„Eliz, co ty záda zas," přejela Sofie dřevěnou studenou hůlkou, která měla sloužit k ukazování na tabuli, po mých holých zádech. Měla jsem na sobě tričko, ve kterém jsem chtěla Sofii záměrně zlobit. Poznala můj záměr. Několik minut mě štelovali do správného držení a mučili.

„Chtělo by to mít líp pevné dolní břicho, Sofie cvičte spolu líp, víš, o jakém cvičením mluvím," jenomže pokaždé, když jsem měla cvičit pod jejím dozorem, skončily jsme po každé spolu v posteli.

„Neříkej mi, že takhle vypadá Eliz po týdnech cvičení!" zlobila se i na Sofii, možná tuší, že vůbec necvičíme „stůj dál rovně, budu tě sledovat!"

Prozradily nám, že se naučíme šest historických tanců, tři pomalé nízké tance a tři svižně rychlé. Z přednášky jsme si měly psát poznámky. Neustále mě vštěpovala do hlavy, že musím sedět i rovně.

Nejdůležitější tanec pokládá za pavanu, za nejvznešenější a majestátní tanec. Není ples, na kterém se netancuje. Naopak nejvíce kritizovala rychlou voltu jako nemravný tanec pro blízkost těl tanečníků.

Pak nás chtěla prozkoušet, jak moc jsme hluchý. Chtěla vytleskat rytmus. Pořádnou hodinu na klavír jsem měla naposledy na střední škole. Při první hodině klavíru na zámku mě Sofie znervózňovala svým chováním. Další hodiny probíhaly podobně jako lekce cvičení. Takže jsem dělala chybu za chybou.

„Rytmus, co je na tom tak těžkého," držela v sobě Lenka vztek, a ještě se ovládala, ale velmi ztěžka „ještě jednou a v klidu!" Napomenula spíš sebe.

„Ne, zase blbě!" vykřikla spíš na Sofii než na mě „to snad není možný! Co jste hrály včera za skladby, nenapsala jsi je do výukových materiálů, Sofie!" zlobila se na ní, až jí stály všechny vlasy do všech stran.

„Elizabeto, snaž se, jak jsme se to učily!"

„Na něco jsem se tě ptala, Sofie!" zastala se mě Lenka. Podívala jsem se vedle sebe na Sid a Edith, které se snažily nesmát. Držely si ruku před pusou, když vychovávala před námi vlastní nejstarší dceru.

„Jenom jsem zapomněla, co nejdřív to tam doplním!"

„Jak jste se učily rytmus, si dokážu představit! Neměň výukové návyky, Sofie! A ty se Eliz soustřeď, než ti já ukážu pravidelný rytmus!" pod hrozbou trestu se mi podařilo vytleskat dokonce i rychlá tempa. Už takhle se mi nepříjemně sedělo.

„Zvláštní, že pomalé Eliz nejdou," rýpla si Lenka do Sofie, která snad poprvé v životě lehce zrudla v obličeji.

„Můžu jí je já naučit, baví mě hrát pomalé skladby," ozvala se za mnou Edith, ale Sofie jí s díkem odmítla. Žárlila na nás.

Honza za námi později přišel, protože hledal svou manželku. Zrovna jsme trénovali klasické postavení ve standartních tancích, záklon a pevné držení těla. Sofie se mě snažila opět nastavit do příkladného postoje. Nadávala u toho, že mi to nejde. Byla jsem si nejistá z jejích dotyků, ještě před jejími rodiči, kteří nás sledovali.

„Já se snažím!"

„To vidím, když ti srovnám hrudník vystrčíš na mě svůj zadek," jenže v tom přišel na pomoc Honza.

„Vidíš, jak je to jednoduché Sofie?" doslova se ke mně nalepil a tisknul tělo na tělo, tak že jsem ucítila jeho mužské orgány.

„Stačí jedna mužská ruka a hned jsi narovnaná," tlačil mi svou pánví do mého břicha, až mi to bylo nepříjemné „zkus to taky, Sofie!"