Čas nevrátíš

Část 35

Když ji oslovil, trhla sebou, jelikož se zamyslela, když pozorovala dění venku. Chvíli mu totiž trvalo, než se vymáčkl a tak mu dala čas na to, aby si utřídil myšlenky. Znala ho a pokud se v jeho chování nic nezměnilo, co taky, že ne, tak věděla, že když byl nervózní potřeboval čas na to, aby si promyslel o čem přesně chce mluvit.

Neměla v úmyslu to z něj páčit a raději si počkala, až sám začne mluvit. Co se později i stalo, jen nečekala, že se bude ptát zrovna na tohle. I když smysl ji to dávalo. A jelikož byl Justin otec, zrovna takové věci by ho měli zajímat. Jen nebyla zvyklá na to, že by někoho měla informovat o svých dětech a jejich vývoji.

„Když byli Jayovi asi tak tři roky, začal se chovat zvláštně." Pronesla směrem k Justinovi. Rozhodla se, že mu to řekne postupně tak, jak se to událo. „Nejdříve jsem si myslela, že je to tím, že začali i s Jamie chodit do školky, kde byla spousta cizích dětí. I když jednu holčičku tam přece jen znali a to byla Dominika." Přitom, jak mu vyprávěla, co se dělo s Jayem před dvěma lety, se mu dívala zpříma do očí, co jí stálo hodně sil, poněvadž si uvědomila, že celé její bití, by se právě teď, chtělo nacházet u něj v jeho pevném objetí. „Vzala jsem ho k lékaři, už jen z toho důvodu, že se mi zdálo být divné, když jsem ucítila, vycházet z něj feromony, které by měli o sobě dát znát, prvně až kolem puberty." Všimla si, jak zaujatě ji poslouchá a tak pokračovala. „Až tam mi lékař, který mu udělal testy řekl o tom, že není jen obyčejný Dominantní Alfa, ale že je o stupínek víš. Co mělo taky za následek to, že feromony se, jak u něj, tak i u Jamie neřídí pubertou, ale něčím jiným, čemu já zcela nerozumím. A tehdy jsem taky zjistila, že všechno se to děje kvůli tomu, že Nicky byla už přes dva týdny nemocná a on s ní nebyl v kontaktu." Pomalu mu vyprávěla, vše o situaci, kterou zažili, před dvěma lety, ještě v místě starého bydliště. Kvůli tomu se vlastně odstěhovali, zpět do jejího rodného města, protože Dominik se musel stěhovat kvůli práci a děti museli mít spolu kontakt, minimálně jednou za čtrnáct dní. Jinak to Jay dost těžce snášel. A to mu taky všechno řekla.

Po celý čas, co mu vyprávěla, jak to probíhalo s jeho dětmi ji pozorně poslouchal. A v tu chvíli byl neskutečně rád, že se Dominik musel stěhovat za prací, jinak by se asi nikdy nedozvěděl, že má tak úžasné děti.

Nikdy by neviděl jejich usměvavé tvářičky, nikdy by jich nepohladil, ani neobjal, nemohl by je chránit a ani utěšit. A když mu je tehdy Lexie představila a oni zjistili, že mají tatínka i prarodiče, ten jejich štěstím naplněný pohled, by nevyměnil za nic na světě.

Když jeho družka domluvila, uvědomil si, že ji musí říct pravdu o tom, co se dozvěděl. Už to nemohl oddalovat a musel se k tomu postavit čelem. Čím víc nad tím přemýšlel, tím víc doufal, že tu šanci, která by ji mohla zachránit život, využije a nenechá si ji proklouznout mezi prsty.

Ve chvíli, kdy domluvila si všimla, že to napětí, co z Justina přímo sršelo, se vůbec nezmírnilo. Co jí dovedlo k závěru, že má v úmyslu ještě něco důležitého řešit, jen absolutně netušila, co by to mohlo být.

Zkoumavě si ho prohlížela, když najednou promluvil. A popravdě to, co z jeho úst slyšela se jí ani za mák nelíbilo. Kdyby tehdy věděla, co se právě teď bude dít, nikdy by to Dominikovi neřekla.

„Lexie, já vím o tvém zdravotním stavu. A mohu ti pomoct." Vyletělo to z něj dřív, než si to uvědomil. Pohlédl na ni se smutkem v očích a doufal, že ten šok, který právě zažila z toho, co jí řekl a který byl na ni jasně znát, rychle pomine, aby si mohli o tom v klidu promluvit, jako dva dospělý lidé. „A ano, vím to od Dominika. Měl o tebe strach a tak se odhodlal mi to říct. Prosím nevyčítej mu to." Přiznal dřív, nežli se vůbec zeptala. Nebyl důvod zapírat, už jen kvůli tomu, že on byl vlastně jediný, kdo by mu to mohl říct.

Když na ní uviděl, že se trochu z té zprávy vzpamatovala, začal ji vysvětlovat, co přesně se dozvěděl od lékaře, ale řekl jí i to, že to není lékařský doložené, kvůli tomu, že lidi, jako ona, tedy Bety, které se vyvinuli v Omegy, se na světě vyskytují zřídka.

Následně ji taky oznámil, že by se s ní chtěl sejít doktor Orson, který by si o daných věcech s ní rád popovídal a všechno ji dopodrobna vysvětlil. No, pravdou bylo, že to o tom, že by ji měl opít, aby mohli její pudy převzít kontrolu nad jejím tělem, ji neřekl. To nechal na lékaři, od kterého to doufal vyzní lépe, než by to vyznělo teď od něj.

Leží v posteli a stále přemýšlí nad tím, co jí Justin řekl. Zprvu nemohla uvěřit, že by ji Dominik takhle zradil, ale později si uvědomila, že ji vlastně chtěl jen pomoct, i když svým vlastním způsobem. Jediné, co pochopila z toho, co jí Justin říkal bylo, že je tady možnost, i když jen malá, její zdravotní stav za pomoci jeho osoby zvrátit.

Když se jí to snažil vysvětlit, mluvil dost zmateně a tak z toho moc nepochopila. Proto se domluvili, že v pátek, by s ním za tím lékařem, pokud možno zašla, aby ji to všechno objasnil. Podle všeho by ji chtěli vyvolat její cyklus, z čeho moc dobrý pocit neměla, už jen z toho důvodu, že ho měla prvně a naposled z Justinem, když počali dvojčata.

No pravdou bylo, že pokud tady byla, i když i jen malá naděje na to, že se může její zdravotní stav zlepšit, ba dokonce, by se mohla plně uzdravit, musela ji využít. Akorát, že si to zprvu nechtěla moc připouštět, aby pak nebyla zklamaná. No i na to už bylo pozdě, protože se té možnosti chytila a nehodlala se jí, jen tak pustit.

Tak ráda, by viděla vyrůstat své malé příšerky. Tak ráda by s nimi prožila jejich první lásky, první zklamání, první úspěchy v čemkoli. Tak ráda by viděla, jak budou vypadat, když dospějí a jak se budou chovat. Tak ráda by to všechno s nimi prožila, že pokud bude i jen sebemenší naděje na úspěch toho, co jí v pátek lékař předestře, půjde do toho. I kdyby neví, co měla udělat.