Čas nevrátíš

Část 51

Ani si neuvědomila kdy a byla i s Justinem, na cestě k lékaři, který ji měl objasnit svou teorii, týkající se jejího zdravotního stavu. Děti před malou chvílí odvedli do školky, kde se s nimi vzápětí rozloučily. Zdálo se, že učitelky si pomalu začínají zvykat, na přítomnost jejich otce, poněvadž už na něj necivěli tak, jako nazačátku.

Seděla, jako přikovaná, když otec jejich dětí zaparkoval u budovy, kde měl ordinaci lékař, ke kterému se měla za pár minut dostavit. Byla to nemocnice. Zrovna ta, ve které ji v jeden den, během pár minut oznámily, že je těhotná i to, že se vyvinula v Omegu. Na ten den má, jak krásné, tak i otřesné vzpomínky, které se snaží, v rámci své sebezáchovy, právě teď zahnat do úzadí.

Ve chvíli, kdy zastavil auto, si všiml, že je jeho společnost, značně nesvá. Chápal ji, ale potřeboval, aby se vzpamatovala a vyšla z vozu. „Lexie, všechno bude v pořádku. Jsem tu s tebou." Ujistil ji a přitom ji stiskl ruku, aby opravdu cítila, že je tady pro ni. Cítil, že jeho družka potřebuje podporu a tak ji jí poskytl. Jen co to dopověděl, pohlédla mu vystrašeně do očí, ale vzápětí přece jen vystoupila.

Justinova slova ji probrali z myšlenek, co se jí honili hlavou. Pravdou bylo, že byla značně vykolejená, ale i tak sebrala veškerou odvahu a vystoupila. Přiznala si, že ať se dozví, u toho lékaře cokoliv, i tak nepřestane bojovat o každý moment, co může zažít se svými dětmi.

Vůbec netušila, jak se tam dostala, ale právě teď, stála před ordinací i s Justinem, který ji držel za ruku. Na dveřích ordinace spatřila jméno Orson, což bylo určitě jméno lékaře, u kterého měla mít schůzku. Co by dávalo smysl, když už tam stáli. Váhavě zaklepala a s nervozitou vepsanou ve tváři čekala, než se dveře otevřou.

Překvapivě to trvalo jen pár vteřin, i když ji se to zdálo, jako věčnost. O chvíli později stál ve dveřích muž, který se na ni mile usmíval. Úsměv mu oplatila, i když ne v takové míře.

„Jsem moc rád, že jste se dostavili. Pojďte dál." Pronesl směrem k nim a pokynul jim, aby si sedli na židle oproti jeho stolu. Z ženy, která právě vstoupila do jeho ordinace, cítil nejistotu a strach, co se jí ani nedivil. Ale stihl si všimnout, že na tom s důvěrou, ke svému druhovi, až tak špatně nebude, když ho drží za ruku. Co ho dost potěšilo. Jelikož by ta situace, nemusela být tak komplikovaná. No i tak to může být, jen následek nastalé situace a jejího momentálního citového rozpoložení. Nakonec se rozhodl, že závěry bude dělat, až si s ní promluví. „Jmenuji se doktor Orson, ale to už asi víte." Podotkl, když si sedali na židle. „A vy musíte být Alexandra, tedy Lexie, pokud se nemýlím." Dodal s úsměvem. Všiml si, že je značně vyvedena z míry a snažil se jí trochu rozmluvit.

Jakmile na ní lékař promluvil, zpozorněla. Nakonec si řekla, co bude to bude a vzápětí se mu představila. Když měli za sebou zdvořilostní fráze, přešli k jejímu zdravotnímu stavu. To, co se dozvěděla během deseti minut, ji málem vyrazilo dech.

Podle toho, co pochopila, tak ji chtějí vyvolat její cyklus a to v době Justinovo říje, která se mu má dostavit o šest týdnů. Z čeho vyplývá, že se určitě po intimní stránce spojí, co jí i lékař potvrdil, jelikož je to nutné k tomu, aby se její feromony i hormony, dali do původního stavu tak, jak to bylo před pěti lety, než se mezi nimi stalo to, co se stalo.

A to nebylo vše. Doktor Orson ji předestřel jeho obavy z toho, že její mysl bude jejich spojení nevědomky odmítat. Poněvadž po tom, co si zažila, se bude chtít chránit, aby se dané okolnosti, z před pěti let neopakovali. Načež ji osvětlil svou nepotvrzenou teorii ohledně alkoholu, který by eventuálně, měl oslabit její mysl natolik, aby její pudy převzali vládu nad jejím tělem a tím, by se její tělo mohlo dostat, takzvaně, do původního stavu, protože by se tak říkajíc, zresetovalo.

Chvíli ji trvalo, než si všechno, co jí lékař řekl, dala do kupy. Nezapomněl ji taky upozornit, že šance na to, že to vyjde, je sice malá, ale přece tu je. A prý by byla velká škoda, to nezkusit i kvůli jejím dětem. Co mu dala i za pravdu. Protože kvůli svým malým potvůrkám, by udělala snad cokoliv. 

Doktor Orson ji ještě, než opustily jeho ordinaci stihl upozornit na to, že až se rozhodne do toho jít, musí mu dát vědět, dva týdny před Justinovo říji, aby ji mohl začít podávat léky, které ji vyvolají její cyklus.

Jediná věc, která ji vyvstala v mysli, když opustily ordinaci lékaře, byla ta, že nechce otce svých dětí do ničeho nutit. Pravdou bylo, že by udělala cokoliv, aby se vyléčila, ale nemohla chtít po Justinovi, aby to udělal z lítosti, z odpovědnosti, nebo z pocitu viny. Spojení Alfy a Omegy je příliš intimní prožitek, aby to jeden z nich dělal jen z pocitu viny. A to nemluví o tom, že by měla mít v sobě alkohol, který už nepila snad sto let.

Na jeden den, bylo těch informací na ni celkem dost. Musela si vše pořádně promyslet a v brzké době to všechno i probrat s Justinem. Jelikož netušila, jaké stanovisko vůči tomu má on. Jako ví, že ji je ochotný pomoct, ale určitě nechce, aby to dělal jen z pocitu viny, nebo něčeho podobného.

Naštěstí má na rozmyšlenou měsíc, poněvadž do té doby musí dát vědět lékaři, zda to chce zkusit, či nikoliv. Pravdou je, že je z toho všeho dost zmatená a nejen z toho. I ze svého těla, emocí i srdce, které ji neustále v Justinově přítomnosti tluče, jako zběsilé.

Po celou dobu, co vyšli z ordinace, Lexie po očku sledoval. Zdála se mu být dost zamyšlená a pravdou bylo, že se jí vůbec nedivil. To, co jí pověděl lékař, on věděl už nějakou dobu. Byl připravený na to, jí pomoct a nejen z toho důvodu, aby odčinil to, co před pěti lety, počínáním způsobil.