Část 31

454 19 1
                                    


Jakmile se rozloučila s Dominikem a Nicky, rozhodla se, že je čas poslat děti do postýlek. Bylo už bezmála devět hodin a ona již zdálky viděla, že se její broučci přemáhají, aby neusnuli. Když Alex procházel kolem ní, zeptala se ho, jestli to tam zvládne chvíli bez ní a když ji dal se smíchem kladnou odpověď, se slovy, že prý není mimino, rozešla se směrem ke stolu, kde seděli její malé potvůrky.

„Jayi, Jamie." Oslovila něžně své ratolesti, které už stěží drželi otevřená očka. „Je načase jít spinkat." Upozornila je a vzápětí je pohladila po hlavinkách. Už zdálky viděla, jak jsou unavení a nechtěla, aby usnuli u stolu. Nejsou už tak malinký, aby je mohla oba dva nést v náručí nahoru do jejich bytu.

Když dětem oznámila, že se mají rozloučit, protože musejí jít spinkat, bez odmlouvání tak učinili. Sami už na sobě museli znát, že jsou unavení. Když vstávali od stolu a loučili se svou rodinou, náhle Jamie promluvila a svou otázkou, málem Lexie vyrazila dech.

„Maminko a může nás uložit do postýlek i táta?" Zeptala se jí prosebně a bylo na ni znát, že nadšeně doufá v kladnou odpověď. Její malé očka se zabodli do těch Lexiiných a tím ji nedala moc na výběr. Nemohla a taky nechtěla, aby byli děti zklamané, tak vzápětí souhlasila. Načež radostí vypískl i Jay, který taky netrpělivě čekal na to, jak se jeho máma rozhodne.

Nemohl uvěřit, že se to děje. Prvně bude ukládat ke spánku své děti. Nevěděl, co to Jamie napadlo, ale byl neskutečně rád za to, že to Lexie povolila. Rodině řekl, aby na něj počkali, poněvadž je měl vést domů a pomalu stoupal do schodů i se svými dětmi v náručí.

Oba dva si totiž usmysleli, že chtějí, aby je odnesl. Měl podezření, že se jim nechtělo chodit a tak ho využili k tomu, aby se bez námahy dostali domů. Oba dva se ho po celý čas, co je nesl drželi, jako klíšťata a jemu se to moc líbilo. Právě v té chvíli si nemohl připadat šťastnější.

Když vstoupil do dveří jejich bytečku, tak pochopil proč děti stavěli mamince nový dům. Ten byt, ve kterém bydleli, nebyl zrovna velký. Podle všeho pozůstával z třech místností, kde jedna z nich byla spojena s kuchyní. Děti měli společný pokojíček a i když nebyl zrovna velký, musel uznat, že ho měli opravdu moc hezky zařízený.

„Tak, nejdřív do sprchy a až pak do postýlek." Upozornila je Lexie na skutečnost, že celý den blbly a určitě se u toho zpotily, takže bez sprchy nepřipadalo v úvahu, aby šli spinkat. A jelikož Justin v průběhu jejich seznamování s rodinou, objednal dětem pizzu, protože Jay se svěřil tátovi, že jeho bříško, už od hladu brečí, ale on se nechce jít najíst domů, protože chce zůstat s nimi dolů, večeři jim už neměla v úmyslu dávat.

Oba dva si je postavila do vany, kde je vzápětí v rychlosti osprchovala, aby se jí moc neprobrali. No, jak chtěla jít osušit Jamie, tak ta jí utekla i s ručníkem v ruce a se smíchem křičela, že ji osuší táta. Jenže, jak otevřela dveře od koupelny, vzápětí narazila do Justina stojícího za nimi a celá mokrá skončila nalepená na jeho kalhotách.

Když Lexie tu komickou vložku viděla, v tu ránu se rozesmála na celé kolo. „No, tak Jamie je už z části suchá," pověděla si pro sebe, když viděla otisk, jejího malého tělíčka na Justinových světlých kalhotách. A když spatřila jeho překvapený výraz ve tváři, propukla v další smích. Musela uznat, že už dlouho se tak nepobavila.

Bylo skoro deset hodin, když odcházel i s Lexie dolů do cukrárny. Děti společně uložily a ty jen co dopadly do postele vzápětí usnuly. Bylo na nich znát, že byli unavení. I když ještě než je do těch postelí dostali, docela dost vymýšleli.

Musel se pousmát nad tím, že nahoru odcházel suchý a dolů už jde s vlhkými kalhoty. Ještěže není venku zima, jinak by se mohlo stát, že by mu zamrzl jeho klenot, který skrývá ve svých nohavicích, zasmál se nad svou myšlenkou. S připitomělým úsměvem, který ho nechtěl opustit, se rozloučil s Lexie, která se vzápětí začala věnovat své práci a odešel za svou rodinou, co ho čekala už u dveří cukrárny.

Rodiče s dědečkem, ještě než odešli popřáli Lexie dobrou noc a pak už nasedli do jeho auta, které se vzápětí rozjelo k jejich domu. Samozřejmě s Justinovým přičiněním. Celá cesta ubíhala v poklidu. Rodiče si povídali s dědečkem a rozplývali se nad svými vnoučaty.

Když vysadil svou rodinu před jejich domem, sám se rozjel k tomu svému. Dědeček ho informoval, že už zkontaktoval pár odborníků, ohledně Lexie a teď čeká na jejich odezvy. Co ho přivádí k tomu, že se zapomněl zeptat Lexie na vztah, co mají mezi sebou Jay a Nicky.

Neděle uběhla strašně rychle, ale byla ráda, že si i tak odpočinula. Děti byli po celý den hodné a dokonce nechtěli jít ani ven. No i tak je vzala odpoledne na hřiště, kde dováděly, až do večera. Teď sedí v cukrárně a čeká na Alexova druha, který by měl přijít, asi za deset minut, na rádoby pohovor.

Rádoby proto, že s ním chce projít jen zaměstnaneckou smlouvu, protože přijatý už vlastně je. Alex ji řekl, že je moc šikovný, jen má jako Omega, potíže sehnat dobrou práci. Ne, kvůli tomu, že by byl méněcenný, ale proto, že ho berou spíše, jako ženu, co v podstatě i je.

A když si zaměstnavatel má vybrat mezi Omegou, nebo Betou, vybere si převážně Betu, protože je s ní méně potíží. Aspoň takhle to někteří lidi berou. Co není případ Lexie. Bylo deset hodin přesně, když se otevřeli dveře cukrárny a v nich se zjevil, velmi hezký kluk, s blonďatými vlasy, modrýma očima a úsměvem na tváři. Podle Alexova pohledu usoudila, že se určitě jedná o Iana, protože ten pohled, kterým se na něj díval, byl plný lásky a něhy k osobě, která se právě blížila směrem k ní.





Čas nevrátíšKde žijí příběhy. Začni objevovat