Část 55

342 15 2
                                    

No, pravdou bylo, že Jay byl už odjakživa nedůvěřivý a to, co Olivie toho večera udělala, tomu moc nepomohlo. Ale čas vše mění a jednou, se jeho postoj k ní určitě změní, prolétlo Lexie hlavou, když se loučila se svými dětmi i malou Nicky, která je po celý čas, co se Lexie snažila dětem představit Olivii, zpovzdálí sledovala.

Ještě než stihli odejít, všimla si, že se Nicky cítí trochu nesvá a tak ji představila Olivii, jako družku svého syna, načež ji Olivie s nadšením přivítala do jejich rodiny, za doprovodu vášnivého objetí. Pak se už jen dívala na to, jak její broučci i s Nicky odcházejí, za hlasitého smíchu a dohadování se, na kterou atrakci půjdou nejdříve.

Čas plynul rychlostí světla a měsíc uběhl, ani se nenadála. Zítra to bude na den přesně měsíc, co byla u doktora Orsona. A zítra za ním taky bude muset zajít a říct mu, že vůbec netuší, co má dělat. S Justinem o tom, co se u lékaře dozvěděla, od té doby nemluvila.

Nechtěla ho dostat do trapné situace. Věděla, že se nabídl a taky věděla i to, že říkal, že ji bez váhání pomůže. Ale ona nechce, aby dělal cokoliv z lítosti, nebo kvůli špatnému svědomí. Nakonec se přece jen rozhodla, že bude brát život tak, jak bude přicházet.

Zařekla se sice, že kvůli dětem udělá cokoliv, ale určitě to nemyslela tak, že využije muže, kterého i po tom, co jí tak ublížil, neskutečně miluje. Ano, konečně si to přiznala a taky si uvědomila, že už kvůli němu to neudělá. Nevyužije ho, jen kvůli tomu, aby se vyléčila, když by to i pak, možná skončilo stejně, jen o trochu později. Jelikož by s ní po tom, určitě nezůstal. Časem si otec jejich dětí určitě najde jinou Omegu, se kterou založí rodinu a ona mu nehodlá stát v cestě.

Seděla ve své cukrárně, na pohovce, která byla umístěna blízko dětského koutku. Venku už svítily hvězdy a ona přemýšlela, co všechno se za ten měsíc událo.

Tehdy hlídala Nicky, jen čtyři dny, protože se Ria vrátila bez problémů po porodu domů. Dominik byl štěstím bez sebe, když poprvé uviděl svého syna a pravdou bylo, že když se dozvěděl, že z něj časem bude dominantní Alfa, jako on, málem vyletěl z kůže, jak od radosti skákal do vzduchu. Byla to zajímavá podívaná. Hlavně, když se k němu přidala i Nicky s jejími dětmi.

Malý Damian, takové jméno dostal Dominikův a Riin syn, byl nádherný. Moc jí připomínal časy, kdy se Jamie s Jayem narodili. Bylo to kouzelné období. I když to noční vstávání, kdy se málem, ani nevyspala, ji vůbec nechybělo.

Po celý ten čas, se děti setkávali s rodinou svého táty i s ním. Chodili k nim občas i o víkendech, ale nepřestávali u nich. Justinův dědeček, byl štěstím bez sebe, když jim prvně dovolila jít na návštěvu k nim domů. Byla samozřejmě pozvána i ona, ale pravdou bylo, že s úctou odmítla.

Necítila by se tam dobře, když věděla, že vědí všechno o jejím zdravotním stavu, a i to, k čemu se rozhodl jejich syn propůjčit, aby se její tělo vrátilo, takříkajíc do původního stavu. Možná to moc řešila a možná jen měla strach. Ale pravdou bylo, že nikdy nebyla jedna z těch lidí, co otravují jiné, kvůli něčemu, co možná ani nevyjde.

Poslední měsíc byla po celý čas, dá se říct vystresovaná. Možná, kdyby si už nazačátku o všem promluvila s Justinem, necítila by se ve svých emocích tak ztracená. No k její smůle, tehdy na to nenašla odvahu a postupem času, se jí to zdálo být, už snad i nemožné.

Dnes je úterý a je to taky den, kdy si jde pro svou družku. Už před měsícem se domluvily, že o měsíc ji sám odveze k lékaři, aby mu mohla říct, svou odpověď. Je pravdou, že z celé té situace má dost divný pocit, jelikož s Lexie o tom, co se událo u doktora Orsona, od té doby nemluvily.

A taky musí uznat, že za ten měsíc u ní dostala, její psychika pořádně na frak. Pokaždé, když se s ní setkal, cítil z ní nejistotu a zmatení. A pravdou taky bylo, že se to každým dnem zhoršovalo. Jediné, co mu bylo opravdu líto, bylo to, že se mu nesvěřila s tím, co jí trápí.

No i tak, když pomine zvláštní chování své družky, co bylo vcelku pochopitelné, byl ten měsíc přímo úžasný. Tolik zábavy, co si užil se svými dětmi, i se svou rodinou, o tom se mu, ani ve snu nezdálo. Jediné, co mu tam chybělo, nebo spíš, kdo mu tam chyběl, byla Lexie.

Právě parkoval u cukrárny a už z auta si všiml, jak vevnitř pobíhají, jeho dva malý uličníci. Musel se pousmát nad jejich nadšením, co z nich pokaždé, když po ně ráno přišel, přímo sršelo. V posledním čase u nich doma, byla dost často i Nicky, kvůli tomu, že Ria měla dost starostí s malým Damianem. No dnes to zrovna nebylo.

Za ten měsíc se Justin dost spřátelil, jak s Dominikem, tak i s jeho ženou, která byla nadšená z toho, že ho poznala. Už jen z toho důvodu, že jí narovinu řekl, že chce zpět, jak svou družku, tak i své děti. Co jí neskutečně potěšilo.

Dlouho s nimi probíral svůj vztah s Lexie, když byl u nich na návštěvě, ke které ho přímo donutily, kvůli tomu, že se jim nelíbil psychický stav jeho družky. A nakonec se rozhodl, že je čas konat. Už nebude čekat, zda a jak se rozhodne. Prostě na ni vybalí všechno, co k ní cítí, protože uvnitř sebe ví, že se mu každým dnem vzdaluje. A z toho uvědomění, se mu pokaždé sevře srdce.

Děti odvezli do školky a ona mu samou nervozitou, sotva řekla ahoj. Netušila, jak to u lékaře dopadne, ale byla odhodlaná, si stát za svým. Ví, že tím ztratí i tu poslední naději, ale jiné východisko, než osvobodit Justina od své osoby, neznala. Nemohla ho u sebe přeci držet, pokud ji nemiloval. Ví, že se cítí vinný, za to co jí provedl, ale to pořád není důvod, komplikovat mu život.

Stála před dveřmi od ordinace lékaře, ke kterému má jít a vůbec netušila, jak se tam dostala. Po celou cestu autem, byla duchem nepřítomná a ani si nevšimla, že už je tam, kde má být. Společně i s Justinem vstoupila do ordinace lékaře a pravdou bylo, že z té nervozity, se jí chvělo celé tělo.

„Tak Lexie." Oslovil ji mile lékař, kterému se už na první pohled nezdálo její chování. Připadala mu dost zmatená i nejistá, co bylo asi zapříčiněno dlouhodobým užíváním těch léků, co jí posledně naordinoval její předešlí lékař. „Jak jste se rozhodla?" Zeptal se jí, když si sedal za svůj stůl. Viděl v jejich očích paniku a byl moc zvědavý, co se od ní dozví.

Čas nevrátíšKde žijí příběhy. Začni objevovat