Wager

1. Chapter

14.9.2015- Pondělí

"Rose, vstávej! Já už budu muset jít do práce. V kuchyni máš přichystanou snídani." zařve na mě táta. Povzdechnu si a zvednu se z postele. Rukou si prohrábnu své dlouhé hnědé vlasy a vydám se do kuchyně.

"Dobré ráno." řeknu tátovi který si obléká sako.

"Dobré, dnes se vrátím až v šest." oznámí mi a dá mi pusu na čelo.

"Dobře, a tati co by sis dal k jídlu až přijdeš domu?" zeptám se abych věděla co mám uvařit.

"Nemusíš vařit každý den, něco si koupím cestou domu."

"Nebudeš si nic kupovat, něco uvařím. Stejně jsem doma. Něco teda vymyslím." usměju se na něj.

"Dobrě, užij si to ve škole. Ahoj." obejme mě a odejde do práce.

Žiju jen s tátou. Mamka před půl rokem umřela na zápal plic. Tátovi nezůstal už nikdo krom mě. Nevím co by dělal kdybych tu nebyla. Ze začátku nechtěl vyjít s pokoje ani neměl chuť k jídlu. Teď už to je lepší ale někdy se zase vrátí ta doba. Doba kdy byl na dně a já mu musím znovu pomoct. Jsem ráda že táta nepropadl třeba alkoholu.

Naše rodina tyhle lidi odsuzuje. Není to normální že lidé své těla takhle ničí měli by být rádi že se jim dostal život na Zemi.

Dojedla jsem svou snídani a odebrala se do svého pokoje kde jsem si se skříně vzala jeansy a šedivé tričko. Oblíknu se a v koupelně si upravím vlasy. Rozčešu je a vyčešu do vysokého culíku. Jsem asi jediná která se s naší třídy nelíčí a ani nechce ukazovat své tělo. Také nemám žádné přátelé protože mě všichni mají za šprta. Nemůžu za to, že mi to prostě jde, neučím se prostě si pamatuji co jsme probírali v hodinách.

Položím hřeben zpátky na poličku a ze svého pokoje si vemu batoh. Obuju si své converky a vemu klíče s botníku. Přesvědčím se zdá jsem zamkla dům a nastoupím do svého mini coopera. Je to moje zlatíčko, miluju ho.

Cesta do školy proběhla v pořádku, silnice byli prázdné tak jsem do školy přijela akorát. Zamkla jsem své zlatíčko a vešla do školy. První kam jsem zamířila byla má skříňka kde jsem si vzala učebnice na naši první hodinu, která byla literatura. Zavřela jsem skříňku a vydala jsem se do třídy. Cestou jsem si otevřela učebnici abych se podívala kde jsme minule skončili. Ale jako na schvál jsem do někoho vrazila a mé učebnice spadli na zem.

"Kurva! Koukej na cestu!" zakřičel na mě kluk do kterého jsem vrazila. Byl to Styles.

"Moc se ti omlouvám." rychle jsem se omluvila.

"Nějaká tvá zaslána omluva mi je u prdele! Příště koukej kam jdeš ať se to znovu neopakuje kurva!" znovu na mě zařval a odebral se za tou jeho povedenou partou.

Povzdechla jsem si a klekla si na podlahu abych mohla posbírat mé učebnice, které byly rozházené po zemi. Když jsem vše posbírala vydala jsem se do třídy a sedla si na své místo které bylo u okna v třetí lavici. Položila jsem si učebnice na stůl a zrovna zazvonilo na hodinu a ve třídě se objevila naše učitelka.

"Dobrý den třídou dnes budete rozdělení do dvojic a budete připravovat prezentaci na spisovatele, kterého vám přiřadím společně jako vaše partnery." řekla a my čekali až nás přiřadí.

Učitelka měla rozdělenou už půlku třídy a mě ještě nikoho nepřiradila. Trpělivě jsem čekala až řekne mé jméno a spisovatele ale pořád nic.

"Nickelson bude s.." vyrušilo jí prudkém otevření dveří.

"A pan Tomlinson se uráčil také přijít. Tak si sedněte tady k Rose a budete mít..." dál už jsem jí ani neposlouchala. Takže já budu s jedním s tý party tupců. Co jejich tělo pokrývá tetování a pírsingy a večer do sebe lijí litry alkoholu. No tak až přijde k nám domu táta ho vyhodí a já budu mít špatnou známku co nemůžu dopustit. A v tom mě to napadlo.

Počkala jsem až skončí hodina a šla za Louisem.

"Hele napadlo mě, že by jsem tu prezentaci udělala sama za nás za oba a mohl by jsi mít dobrou známku." řeknu mu můj nápad a Louis vypadá že přemýšlí.

"Hmm... myslím si, že nejlepší bude, když na tebe budu dohlížet nemyslíš si?" nahne se k mému obličeji a čeká na mojí odpověď. Tak blízko jak je u mě Louis nebyl ještě žádnej kluk. A tak jsem mu jen kývla na odpověd. Louis se odtáhl a zasmál se. Zamával mi a zmizel mi s dohledu. Co jsem to udělala? Já mu kývla na to, že spolu budeme dělat prezentaci.

Celý den pak probíhal v klidu a je konec školy. Cestou domu se ještě musím stavit na nákupu.

Vyjdu ze školy a na schodišti stojí Stylese parta. Bez povšimnutí projdu okolo nich až ke svému autu.

"Nickelson tak zítra po škole." zakřičí na mě Louis a já nastoupím do auta a odjedu s parkoviště školy.

První díl. Snad se vám tenhle příběh bude líbit :-) Čekám na vaše komentáře. Ať už budou o tom že se vám příběh nelíbí nebo o tom že se vám líbí. Budu ráda za váš názor. Miluju vás :-*