25. Chapter

35 4 0
                                    

11.10.2015
Neděle

V hlavě mi pořád běhá obrázek Harryho v tom krámě. Nechapu proč mě pořád otravuje, přece vidí že mám Louise a že ho mám ráda. Tak ať se mezi nás neplete.

"Zlato, děje se něco? " vytrhne mě s mého myšlení Louis. Právě sedíme v me posteli zády opřený o čelo postele. Tedy spíž ja jsem opřená o hruď Louise. Louis ma na nohou položený můj notebook v kterém je zaplý film. Abych pravdu řekla s toho filmu nic nemám.

Celou dobu jsem zábrana do mých myšlenek a zřejmě si toho Louis všiml.

"Ne co by se mělo dít?" zeptám se ho a pootočím na něj hlavu.

"Celý film koukáš do blba. Už od včera, co jste s Betty přišli do auta jsi byla mimo. Co se stalo?" zaklapl notebook a otočil se na mě. Povzdechla jsem si a opřela hlavu o jeho rameno.

"Byli jsme v jednom krámě a vybírala jsem si nějaké oblečení a pak s tím že půjdu do kabinky jsem se tam rozešla. Jenže vrazila jsem do Harryho." snížím hlas a zvednu pohled na Louise. Ten kouká před sebe a ma silně stisklou čelist.

"Pokračuj." řekne aniž by se na mě podíval.

"Začal mít kecy na to co sem si vybrala a že se mnou půjde do kabinky, že mi do toho pomůže ale radši by to sundaval. A že bych koukala co vše v těch kabinkách můžeš dělat." odmlčím se.

"pak přišla Betty a zachránila nás ani nevím jak to vše na něj mohla hrát ale sem za to ráda. Harry pak s hlasitým úsměvem odešel."

"Nesmíš se k němu přiblížit ani nakrok. Ublížil by ti a to já nechci." podívá se na mě a pohladí mě po tváři.

"Nemusíš mít strach, já ho nevyhledávám." usměju se na něj a Louis mě něžně políbí.

"Proč si mi to nechtěla říct?" zeptá se hned jak se odtáhnem.

"Bála jsem se, že se budeš zlobit." sklopim pohled k mým prstům na ruce.

"Zlato mě se bát nemusíš. Nikdy bych ti neublížil. Jediný komu bych ublížil by byl Harry pokud na tebe nějak sáhne." prstem mi zvedne za bradu obličej abych se mu dívala do očí.

Louis

Byl sem nasraný, když mi to Rose řekla. Přece jsem jasně řekl Harrymu, že se nás má vyhýbat. Nechci aby Rose byla další jeho trofej do jeho zbýrky. Rose mám opravdu rád a nechci o ní přijít, mohla by mě udělat lepším.

Nesmím nic takového Harrymu dovolit, nesmí na ní sáhnout. Vím, že tohle vše bude ještě těžké.

Rose usnula na mém rameni asi v pulce dalšího filmu co jsem po tom zapl. Byla strašně roztomilá. Rukou jsem odstranil její neposedný pramínek vlasů, který ji zakrýval obličej.

Zvedl jsem jí hlavu s mého ramene a položil jí do postele. Došel sem si ještě do koupelny a potom vypl notebook a lehl si vedle toho krásného stvoření, co mi leží v posteli. Rukou jsem jí objal okolo pasu a přitáhl si jí k sobě. Rose si položila hlavu na mou hruď a dál spokojeně spala. Usmál jsem se nad ní a také usnul.

Věnováno Kika600924

WagerKde žijí příběhy. Začni objevovat