Wager

22. Chapter

6.10.2015 - Úterý
Rose

S Louisem jsme dojeli před školu a došli k naší malé partě. Povídali jsme si s Betty a Niallem a uslyšely jsme známí hlas. Všichni jsme otočili hlavy na dotyčného, který nás pozdravil. Jde k nám Josh. Všichni ho pozdravíme a mě polije pocit vinny, když si všimnu jak kouká na naše spojené ruce s Louisem a to nemluvím o jeho druhé ruce, která mě hladí po boku. Zahledím se Joshovi do očí a všimnu si patrného smutku. Za vše zase můžu já.

"Dlouho jsme se neviděli." podotkne Josh ale já vím, že naraží na mě.

"Někde jsi se musel schovávat, protože my chodíme každý den do školy." řekne mu Niall a uchechtne se. Vyruší nás zvonek upozorňující na začátek školy. Josh se rozloučí a odejde do útrob budovy. Je mi ho strašně lito.

"Lou nevadí, když si půjdu promluvit s Joshem?" otočim se na Louise a zašeptám aby to nikdo neslyšel.

"Mám začít žárlit?" vytáhne na mě jedno obočí a za boky si mě přitáhne blíž k němu.

"Nemusís víš, že miluju jenom tebe." řeknu mu těsně u rtů.

"Jen mu potřebuji něco říct." řeknu před tím než spojím naše rty.

"Dobře ale jak za pět minut nepřijdeš půjdu za vámi a jemu rozbiju obličej." řekne mi do polibku a já se usměju.

"To nebude třeba." políbim ho ještě jednou a odběhnu za Joshem.

"Joshi!" zakřičím na něj aby se zastavil. Rychle ho doběhnu a vydýchám se.

"Prosím, nebuď na mě naštvaný. Já, cítím se strašně. To, že jsem ti lhala. Už od začátku jsem tě brala jen jako kamaráda a to abych s tebou šla na to rande byl nápad Betty, chtěla abych se naučila flirtovat s klukama. A jako pokusný králík jsi dopadl ty. Netušila jsem, že se ti opravdu líbím. Moc mě to mrzí a nechtěla bych o tebe přijít ale jen jako kamaráda." vyhrknu na něj a čekám na jeho reakcí.

"Mohlo mě to napadnout. Přece, každá holka chce bad boye a to já nejsem. Nic si s toho nedělej. Mrzí mě to ale nechci o tebe přijít dej mi čas ať to spracuju a můžeme být kamarádi." pohladí mě po rameni.

"Takhle to ale vůbec není. Nechtěla jsem ani jednoho z vás nejsem na bad boye. Prostě se to nějak stalo a já to nedokážu vysvětlit."

"Já to chápu Rose. Jen musím svou holku hledat dál." usměje se na mě.

"Takže kamarádi?" zeptám se a Josh mi přikývne na souhlas. V tu chvíli mi spadne kámen ze srdce. Štěstím ho obejmu a rozloučím se s ním. Vracím se za naší partou a vrhnu se Louisovi do náručí.

"Konečně žes přišla nemohli jsme Louise udržet aby za vámi nešel. Málem natáhl Niallovi aby ho pustil." řekne mi hned Betty s velkým úsměvem na tváři.

"To není vůbec pravda Rose. Věřím ti a vím, že bys nic neudělala." vtiskne mi Louis pusu na tvář a já se usměju.

"Neboj jen jsem mu potřebovala něco vysvětlit."  obejmu Louise kolem krku a políbim ho.

"Tak hrdličky dost jdem do třídy za minutu zvoní." chytne mě Betty za ruku a táhne do naší třídy. Ještě než zajdem stihnu Louimu zamávat.

"Jste strašně sladký ale můžete si něco nechat na doma." mrkne po mě Betty a já jí naoko bouchnu do ramene.

"Co jsi vysvětlovala Joshovi?" zeptá se zvědavě Betty.

"Ten tvůj plán ať s nim jdu na rande a přece jsem mu řekla, že se ozvu a někam půjdem no a on mě teď vidí s Louisem. Musela jsem mu to vysvětlit."
"No jak vidím už v tom pokračovat nemusíš. Zbalila jsi nám našeho děvkaře." mrkne Betty a já mám sto chutí vrazit jí facku a těm holkám, co s ním spali též. Znovu mi tím připomněla, kdo doopravdy je. Co, když mě nechá a podvede? Ne Rose nad tímto nesmíš vůbec uvažovat. Opravdu se změnil a snad v jeho srdci jsem jen já.

Máme tu po dlouhé době Joshe. Co si o tom myslíte?