3.10.2015-Sobota
RoseSedím s Louisem v nóbl restauraci a jíme špagety, které jsou výborné. Ještě před tím mě Loui držel za ruce. Bylo to milé gesto a celé mé tělo pokryla husí kůže, kterou u mě vyvolal jeho dotek. Ale jestli si myslí, že za mě bude platit tak to se hodně milí. Nechci aby za mě utrácel a ještě v takovýmhle prostředí. Klidně mě mohl vzít na pizzu.
A to nemluvím o tom nechutným číšníku. Kouká na mě jak na kořist, kterou chce ulovit. V tu chvíli jsem byla strašně ráda za ten Louisův čin. A proto jsem mu taky řekla, že to mohl udělat trochu jinak. Nevím jak mě tohle napadlo ale proste mám špatný pocit s toho číšníka a tak jsem mu chtěla ukázat, že nemám žádný zájem.
"Chutnalo ti?" zeptá se mě Louis a vytáhne jedno obočí, když oba dojímá.
"Jo, opravdu byly výborné." pochválím jídlo a ubrouskem si utřu pusu abych tam neměla zbytky omáčky. Louis zavolá číšníka aby jsme mohli zaplatit a já si vyndám peněženku.
"Zlato? Co to děláš?" zeptá se mě a já se zarazila nad jeho oslovením. Podívám se na toho číšníka a zpátky na Louise.
"Chtěla bych zaplatit, protože jsi minule platil ty." usměju se na něj.
"Tak to v žádném případě." řekne a podá číšníkovi peníze.
"Ale miláčku příště platím já a už se tomu nevyhneš." mrknu na něj a oba se zvedneme ze svých židlí. Počkám až ke mě přijde Louis a chytím ho za ruku. Louis se na mě usměje a dá mi pusu na tvář. Při čem se trošku začervenám.
Vyjdeme ven a začneme se smát.
"Vydělas ho jak koukal?" zeptá se mě a já pokývnu hlavou na souhlas. Když se uklidníme popojdem k Louisovýmu autu a stále se držíme za ruce.
"Nepůjdeme se projít?" zeptá se mě Loui a já kývnu v odpovědi. Obejdeme tedy auto a vydáme se k Temži. Kopírujeme řeku a povídáme si o všem možném. Je mi s Louisem moc dobře, cítím se s ním bezpečně. Sedneme si na lavičku a dál si povídáme. Na chvíli sklopím hlavu a všimnu si našich propletených rukou na mém stehně. Musím se pro sebe usmát.
"Jo, promiň nějak jsem si neuvědomil, že se stále držíme." vyhrkne Louis a už chce oddělit naše ruce ale já mu jí chytnu mou volnou rukou.
"Ne, prosím." usměju se na něj s červenými tvářemi. Louisovi se rozšíří úsměv a přitáhne si mě k sobě blíž.
"Není ti už zima?" zeptá se mě když se mě tělo trošku záchvěje.
"Začíná mi být zima." zašeptám.
"A to mi nemůžeš něco říct?" Louis se zvedne a já se na něj nechápavě dívám. Sundá si mikinu a podá mi ji.
"Teď bude zima tobě." zamračim se.
"Věř mi, já to přeziju." usměje se na mě a já si obléknu jeho mikinu.
"Pojď už půjdem zpátky než mi tady zmrzneš a já tě budu mít na svědomí." zasměje se a pomůže mi si stoupnout. Hned vyhledám jeho ruku a propletu si s ním prsty. Jenže on mi ji pustí a položí jí na můj pas, při čem si mě k sobě přitáhne ještě blíž.
Oba nastoupíme do jeho auta a Louis zapne topení.
"Děkuju." poděkuju a už jedeme ke mě domu. Celou cestu je ticho jen hraje rádio.
Když zastaví u nás před barákem oba vystoupíme a jdeme až k našim dveřím.
"Dnešek se mi moc líbil." řeknu mu.
"Mě taky." vydechne Louis a udělá jeden krok blíž ke mě. Naše tváře jsou blízko sebe, tak že cítím jeho teplý dech na mě tváři. Louis se ještě trochu nahne a tím spojí naše rty. Jeho teplá ruka hladí mou tvář a moje ruka je položená na jeho svalnaté hrudi. Když se jeho rty pohnou proti těm mým rozezní se Louisův mobil. Naše rty se oddělí a jeho čelo zůstává opřené o to mé. Louis tiše vysloví nějakou nadávku a vytáhne svůj mobil s jeho kapsy.
"Ano?" výletní z něj hned jak hovor přijme.
"Kdy a kde?" zeptá se po chvíli.
"No tak to v žádném případě!" řekne rázně.
"Ne, prostě s námi nepočítej." řekne a zavěsí hovor při čem se na mě podívá.
"Nějaký problém?" zeptám se ho.
"Jen Zayn pořádá zítra párty a chce aby jsme přišly. Ale když řekl, že tam bude Styles hned jsem si to rozmyslel."
řekne mi jednoduše a přejde ke mě znovu blíž."Na chvíli by jsme tam mohli jít ne? Je to přeci tvůj kamarád tak ho jen pozdravíš a pak mužem domu." snažím se ho přemluvit.
"Že jsi to ty." zašeptá a znovu spojí naše rty v dlouhém polibku.
"Ještě ti napíšu." řekne mi Louis, když se naše rty oddělí a vtiskne mi polibek na čelo. Než se stačím vzpamatovat jeho auto už odjíždí. S kabelky vytáhnu klíče a odemknu dveře. Dojdu do pokoje a s pyžamem zajdu do koupelny.
Převlečená do pyžama zalezu do postele a s kabelky si vyndám mobil na kterém mám upozornení na zprávu. Odemknu mobil a otevřu zprvu, která je od Louise. Hned se usměju a začnu číst.
"Jsem moc rád, že jsi se mnou šla na ten oběd. Dnešek se mi hodně líbil a to rozloučení bylo z dneška to nejhezčí jaký jsem kdy zažil. Doufám, že to máš stejně jako já. Zítra ti napíšu v kolik se pro tebe stavím. Dobrou noc Rose xxx." dočtu s velkým úsměvem na tváři.
"Dnešek se mi taky líbil. Moc jsem si to s tebou užila. A budu se těšit na zítřek. Dobrou Loui xx." odešlu a zamknu mobil. Zavrtím se do peřiny a hned usnu.
Co bych dala za to aby takovýhle kluci byly všechny. Ale asi mám smůlu no nebo jsem zatím na mě neměla štěstí. I když jednoho jsem měla ale bohužel jsem k němu cítila jen kamarádství. Je to prostě smůla no. A jak jste na tom vy?
ČTEŠ
Wager
FanfictionDívka se stane objetí sázky která ale přeroste v lásku. Dozví se pravdu? A jak na to bude reagovat?