Wager

9. Chapter

22.9.2015- Úterý

"Mám se bát?" zeptám se Betty, když vycházíme s kadeřnictví.

"Ne řekneme Joshovi, že chceme jít na nějaký horor do kina, ale bojíme se tam jít sami tak ho poprosíme jestli nepůjde on. A řekneme, že Louise se nepůjdeme zeptat, protože by se nám smál. Uvidíš, že řekne jo." usměje se pro sebe nad svým plánem.

"No ale to mi nijak nepomůže aby mě pozval na rande."

"V kině můžeš dělat co chceš, je to jen na tvoji fantazii jak své zbraně použiješ." mrkne na mě a já už přemýšlím jak ho přinutit k tomu aby mě pozval na rande.

~~~~~~

"Ahoj Joshi." řekneme s Betty společně když ho uvidíme.

"Ahoj holky jak se máte?" usměje se na nás. Jen kdyby věděl, co na něj chystáme.

"Dobře díky, chtěli by jsme se tě na něco zeptat." řekne mu Betty a pak se oba otočí na mě.

"No s Betty by jsme chtěli jít do kina na jeden horor, ale nechceme tam jít sami. A tak nás napadlo jestli by jsi nešel s námi." podívám se mu do očí.

"A proč třeba neřeknete Louisovi ten by šel určitě moc rád. A určitě by věděl jak vás uklidnit aby jste se nebáli."

"No ale on by se nám smál, že se bojíme. Vždyť ho znáš." řekne mu Betty.

"Tak když chcete jenom mě." usměje se a my s nim.

"Skvělý tak po škole pa." mrknu na něj a odejdeme do školy.

"Vedeš si dobře Rose." mrkne na mě.

###

"Joshi můžeš si sednout mezi nás?" zeptá se ho Betty dřív než si stačíme sednout.

"Jo, žádný problém." Josh si tedy sedne mezi nás a už jen čekáme kdy začne film. Pravda je, že mi horory vůbec nevadí no ale musím hrát že jo. Snad budu hrát dost přesvědčivě.

Už je za námi asi půlka filmu a já jsem ještě nic neudělala. Prohlídnu si ho a pak si všimnu jeho ruky na opěradle. Mohla bych ho chytit. Poposednu si na židli kousek blíž k němu a svou ruku položím do té jeho. Josh se na mě hned otočí a já se na něj usměju. Josh mi úsměv opětuje a obrátí se zpátky na plátno. Tak jeden krůček mám za sebou. Když na plátně naběhne lékaci scéna Joshovi ruku nepatrně stisknu. Josh se usměje a svou ruku obmotá kolem mých ramen a přitáhne si mě ještě o trochu blíž. Já mu zabořím hlavu do ramene. Myslím si, že je to dobrý začátek. Nebo to jen dělá, proto že si myslí, že se doopravdy bojím.

Když film skončí Josh mě stále drží za ruku a já si mohu všimnout Betty která mi ukazuje palec nahoru.

"Lidi já už musím domu. Takže Joshi tebe pověřuji aby si Rose dostal domu. Myslím jako její dopravod." řekne a na Joshe pohrozila ukazováčkem.

"Nemusíš se o ní bát je v dobrých rukou." mrkne na ní Josh.

"To já vím. Tak hezkou cestu. A Rose tobě ještě zavolám." obejme mě a odkráčí si to od nás pryč.

"Tak můžem jít?" zeptá se mě.

"Jo." vydechnu a vyjdeme směr můj dům.

Cestou si povídáme o kravinách, o různých směšných historkách, které se nám staly. S Joshem je opravdu sranda, je strašně milý není jako ostatní se Stylesovy party.

"Děkuju ti za doprovod." poděkuju když stojíme před našim domem.

"Nemáš vůbec za co. Udělal bych to i kdyby mi to Bet nepřikázala." usmějeme se a já ho obejmu. Cítím jak se Joshovi tělo napne.

"Ještě jednou děkuju." usměju se na něj a otočím se na odchod.

"Rose počkej." zavolá mě a já se na něj otočim.

"No...já...jen mě napadlo jestli... jestli by jsi někdy nechtěla jít semnou ven?" vykoktá ze sebe.

"Jo to by bylo dobrý."

"Ou dobře tak co třeba zítra? Zajdeme na kafe?"

"Jo, tak zítra. Budu se těšit." mrknu na něj a zajdu do domu. Jsem dobrá, dokázala jsem to. Ale stejně si myslím, že za to může ta cesta domu. To jak jsme si povídali. Rozumíme si spolu ale já ho beru jen jako kamaráda.

"Ahojky tak co povídej, pozval tě ven?" vyhrkla Bet hned jak ji hovor příjmu.

"Jo, zítra jdeme na kafe."

"A dal ti pusu?"

"Na tom jsme se nedomlouvali. Takže kdyby mi jí chtěl dát odtáhla bych se."

"Nemůžeš dělat věci jen ty na kterých se domluvíme. Musíš se chovat přirozeně. To co by jsi dělala normálně."

"No a to je, že bych se s nim nelíbala."

"No tak zítra mu aspoň jednu pusu dej. Nebo se aspoň nech políbit. Nic ti to neudělá."

"Dobře, ale nerada."

"Ze Stylesem nebo Tomlinsonem ti to nedělalo problém. A můžu ti říct, že Josh taky nelíbá vůbec hrozně."

"Do čeho mě to sakra navádíš?" zasměju se.

"Pamatuješ zvyšujeme sebevědomí. Hele díky mě si třeba najdeš nějakýho frajera. A pak mi ještě poděkuješ. Předem ti říkám nemáš za co." zasmějeme se obě dohromady.

"Já už půjdu spát tak dobrou, zítra ve škole, nebo tě mám zase vyzvednout?"

"Jak se ti bude chtít. Ale dej mi vědět abych si mohla třeba přispat."

"Tak si přispi, budu u tebe ve tříčtvrtě na osm pa."

"Pa." ukončíme hovor a jdu se vykoupat.

Rose bude mít rande! Rose bude mít rande! Rose bude mít rande!
Toho si nevšímejte mám dobrou náladu a asi jsem se o něco praštila. :-D Takže jsem dneska nějaká střelená.