Wager

8. Chapter

21.9.2015- Pondělí
Harry

Jako vždy stojíme na schodišti před školou. A když mě Liam upozorní na Betty s tou Rose hned se otočim. Obě na sobě mají krátké sukně s barevnými tílky. Sakra, proč se ta Rose takhle neoblíkala už před tím? Už bych jí měl v posteli jak dávno. Projdou okolo nás a ani si nás nevšimnou. Teď máme suprovej výhled na jejich prdelky, které se pohupujou v rytmu jejich chůze. Opravdu jsou k ošukání. A to jak jsem se líbal s Rose v ten pátek bylo dost dobrý. Ten nápad se Kiře dost povedl. Jen ta pipina Lisa nás musela vyrušit v tom nejlepším už bych jí tam dávno ojížděl. A ta její pusinka, musí být dost šikovná. Rád bych jí vyzkoušel.

Hmm dovedu si jí představit jak jí šukám pusu. Sakra jsem tvrdej jen s toho když si to představím, asi si budu muset chytit nějakou kurvičku. Musím jí dostat než mě někdo předběhne, docela dost se teď okolo ní motá Louis. Ale zase by to byla výhoda, kdyby jí ohnul první nemusel bych se pak trápit s tím, že je panna. Musím jí nějak dostat na tu párty a jak jsem si stačil všimnout při trošku alkoholu se rozjede. Takže budu muset k ní dostat alkohol teda spíš do ní a pak do ní budu dostávat tak akorát svýho ptáka, o to se postarám. Zasměju se pro sebe a vejdu na chodbu, kde si prohlížím nějaké děvky, co by mi to udělali na záchodcích. Támhle ta by šla.

Rose

"Rose dnes po škole zajdeme ke kadeřníkovi."

"Proč?" zeptám se nechápavě.

"První krok k zvýšení tvého sebevědomí." pošle mi vzdušnou pusu a odejde do své třídy. Tak dnešek bude ještě zajímavý. Vezmu si učebnice ze skříňky a jdu také do své třídy.

###

"Jak velká ta změna bude?" zeptám se když už sedím na kadeřnickým křesle a jako naschvál mi Betty zakryla zrcadlo.

"Neboj jen takové oživení, zastřihnutí konečků a tak." sedne si na sedačku.

"Můžete začít." řekne mýmu kadeřníkovi a ten si odejde namíchat barvu. Cože? On míchá barvu? No tak to teda ne.

"Neboj zlato, budeš vypadat úžasně." pohladí mě po rameni a já už radši na nic nereaguji a snažím se myslet na něco úplně jiného.

"Co by jsi řekla na to kdyby jsme ti nechali píchnout uši?" zeptá se mě, když mám na hlavě několik proužků alobalů za kterýma se skrývá melír. Rodiče mi nikdy nenechali píchnout uši jen pro informaci.

"Nevím, bojím se, že to bude bolet."

"Kdyby to bolelo myslíš, že bych jich měla tolik?" ukáže na sebe.

"Tak asi jo."

"Skvělý takže pak máme další zastávku."

"Můžete se přesunout k micímu boxu." přijde ten kadeřník za mnou. Určitě to je gay. Zvednu se ze sedačky a jdu za ním aby mi to mohl sundat.

Proč si mýchá další barvu? To jako už nejsem blondatá dost?

"Neboj to už je hněda barva." usměje se na mě Betty, když vidí mé obavy v očích. Znovu mi vše napatlá na hlavu ale tentokrát bez nějakýho alobalu. Tak a další půl hodina čekání až mi ta barva chytne.

"Koukej koho jsem přivedla." ukáže na paní, která stoji za ní. Nadzvednu obočí s tím, že nevím kdo to je a aby mi to řekla.

"Souhlasila si s píchutím uší tak je budeš mít."

"To jako teď a tady?"

"Ano, nebojte se nic to není." řekne ta paní a zvedne takovou malou kovovou pistol. Asi jsem si to rozmyslela. Betty mě chytne za ruku a já čekám nadcházející bolest.

"Tak a ještě jedno." znovu se ozve ta paní. To už jako tu jednu mám? Když jsem nic necítila.

"Tak hotovo." usměje se na mě a odejde.

"No vidíš přežila jsi."

###

"Můžeme tedy odkrýt už zrcadlo?" zeptá se ten kadeřník Betty a ta jen kývne. Naskytne se mi pohled na osobu, která mám být jako já. Vůbec se nepoznávám. Líbí se mi mé vlasy. To jak pod tím jsou melíry barva působí nerovnoměrně. Místy je světlá a místy tmavší, moc se mi to líbí. Délka se trošku zkrátila, ale ne o nějaký výrazný kus a jsou také mnohem víc sestříhané. V uších se mi třpití stříbrné náušnice a na obličeji mi pohrává úsměv.

"Koukám, že se líbí." zasměje se Betty a skloní se ke mě.

"Jo a moc." znovu se prohlédnu a projedu si rukou vlasy. Jsou tak jemné jako nikdy před tím.

###

"To by bylo, další plán je, že donutíš kluka aby tě pozval na rande."

"Ne, za někým cizím nepůjdu. Na to zapomeň."

"Ale holka, na poprví vememe někoho s tvých známých."

"Ale těch moc nemám."

"No Louis to nebude, protože ten by s tebou šel i kdyby si měla na sobě pytel od brambor hlavně, že máš díru."

"Takže to bude...?"

"Josh! Ten je takovej 'normalní' málo kdy veme holku na rande, ale myslím si po tom co tě viděl v šatech jsi na dobrý cestě. S oblečením ti pomůžu žádnej strach. Teď jen vymyslet něco kam ho pozvat aby to nebylo dost nápadný." zapřemýšlí Betty.

"Už to mám!" vykřikne a já leknutím nadskočim.

Máme tu proměnu Rose. Chtěla jsem jí dat nějaké barevného ombre ale to by nebylo v tomhle příběhu to právé. Rose musí zůstat ta image slušnačky i když se její chování trošku změní.