Wager

3. Chapter

15.9.-16.9.2015
Úterý- Středa

Táta vejde do obýváku a hned pozdraví Louise ale na jeho tváři se objeví odpor. Asi jsem mu měla říct jak vypadá. No tak teď už s tím nic neudělám.

"Ahoj jídlo je v ledničce tak si ho jen ohřej, my zachvíli budeme končit." řeknu tátovi.

"Jo a tati tohle je můj spolužák Louis máme dělat na tý prezentaci." představím je a oni si potřesu ruku i když s tátovi strany to bylo nucený.

"Moc mě těší pane Nickelson." řekne Louis.

"Mě taky." usměje se falesně táta a odejde do kuchyně.

"Tak já půjdu, už tu mám odvoz." zvedne se Louis se sedačky. Zvednu se taky a dojdu ho vyprovodit ke dveřím, které otevřu a před nimi stojí Malik.

"No konečně bro nemám tolik času abych tě vyzvedával. Nejsem skurvenej taxík. Rozlučte se a nasedni do toho auta ať už kurva jedem mám ještě něco na práci." Hned vychrlila na Louise a já se jen modlím aby ho neslyšel táta.

"No jo už jdu. Tak ahoj zítra Nickelson." rozloučí se a odejde. Zavřu za nimi dveře a jdu za tátou do kuchyně.

"Už odešel?" zeptá se mě hned. Jen mu kývnu na souhlas a posadím se ke stolu.

"S takovýma klukama se doufám nebavíš."

"Ne kdyby mi ho nepřiradila učitelka nikdy bych s nim nepromluvila." ubezpečim ho.

"To je dobře."

"Tati já půjdu do pokoje mám ještě nějaké úkoly a musím se ještě učit."

"Jo jen jdi." Zvednu se od stolu, v obýváku pozbýrám ješte můj notebook a sešity a vydám se ke mě do pokoje. Kde všechno položím na stůl a lehnu si na postel.

On se semnou chtěl opravdu vyspat? Nezblázni přece na to má děvky jen zkoušel co by jsi mu všechno dovolila. Jak jsem naivní přece by nešel do postele s holkou jako jsem já. Každý den se okolo něj motají holky které by mohly být modelky a on si zrovna udělá zálusk na tebe. Co mě to jen napadlo.

Vstanu s postele a doufám, že mi sprcha moje myšlenky vymaže z hlavy. Svléknu ze sebe veškeré oblečení a stoupnu si pod sprchu. Jak mě vždy sprcha dokáže uvolnit dneska se to moc nevedlo a tak jsem asi po dvaceti minutách ze sprchy vylezla. Oblékla jsem si pyžamo a vlezla do postele.

~~~~~~

Dneska na naší prezentaci nechci pracovat. Máme na to celý měsíc a když na tom budeme dělat tak dvakrát do týdne měli by jsme to stihnout. Chci s Louisem trávit co nejmíň času. A hlavně s nim nechci už zůstávat sama po včerejšku.

Popadnu batoh a nasednu do svého autíčka. Zaparkuju na s půlky plném parkovišti u školy a vystoupím. Ujistím se zda jsem auto zamkla a odeberu se do naší třídy. Kde si sednu znovu na moje místo a koukám se z okna.

Proberu se, když vedle sebe uslyším odsouvání židle. Otočim hlavu tím směrem abych se mohla podívat kdo to je. A hádejte kdo. Malik. V celé své kráse teda jestli se tomu tak dá říkat. Zorničky má zvětšené a smrdí od kouře s cigaret.

"Ahoj Nickelson." řekne mým směrem.

"Ahoj." pozdravím ale dál si ho nevšímám.

"Slyšel jsem že si Tomlinsonovi nedala."

"Slyšel si dobře a ani nedám." přecedím skrz zuby, protože tohle téma mi je dost nepříjemné.

"Ale kotě, myslím si, že moc dobře víme, že dlouho neodoláš." jeho tvář se přiblíží k té mé a zašeptá mi do ucha.

"Já si myslím, že vy všichni si o sobě strašně myslíte a že na jakou koli dívku si ukážete tak tu dostanete do postele. Ale hádej co, najdou se i výjimky." zašeptám mu na zpět i když ne tak sebevědomě jako to říkal on mě. Zayn se jen uchechtl a svýma očima přejel po mě tváři. Bylo mi to dost nepříjemné jak si mě prohlížel.

"To se ještě uvidí." zašeptal a odešel odemně. Co to mělo znamenat? Bylo to snad varování nebo co?

Dál už jsem to neřešila a odpočítávála poslední minuty do konce školy. Vyběhla jsem ze třídy a směřovala jsem k mému autu. Jenže do cesty se mi připletl Tomlinson.

"Ahoj jsi připravená na pokračování našeho referátu? Ale dneska by se mi hodilo spíš jéct ke mě."

"Dneska se mi to tak nějak nehodí." vymluvila jsem se.

"Ale Rosemary neříkej, že už nechceš mít tu prezentaci hotovou. Protože, když už bude hotová nemusíme se už střetávát." zašeptá znovu u mého ucha. Co s tim všichni mají? Při jeho hlasu a dechu který se odráží od mého krku mi naskočí husí kuže.

"Myslím si, že nejlepší bude když pojedeme teď ke mě a postaráme se o to aby vše bylo hotový." řekne hravě a já ani nevím jak a už jsme spolu kráčeli na parkoviště.

"Všiml jsem si, že tu jsi autem tak jeď za mnou hlavně se mi nestrať." zasmál se a odešel ke svému autu. Jak jsem s timhle mohla souhlasit? Budu s nim sama u něj doma. Co na mě zase zkusí? A kdo nás vyruší tentokrát?

Ou pane Nickelsone vyrušil jste takovou hezkou chvilku. Mohlo se stát něco víc. No necháme se překvapit v dalších dílech. To budete koukat co jsem si ještě pro vás vymyslela.