Wager

10. Chapter

23.9.2015- Středa

Už připravená do školy se odeberu do kuchyně abych se nasnídala. Dojdu do kuchyně a u stolu sedí táta. Pozdravím ho a jdu k lince abych si mohla zalít čaj.

"Dobré ráno." odpoví mi táta a pořádně si mě prohlídne.

"Koukám, že jste byli u kadeřníka." podotkne.

"Ano, no ty vlasy to potřebovali byli dost roztřepený." usměju se na něj a už si sedám ke stolu.

"Líbí se mi to. Ta barva ti opravdu sluší." usměje se na mě. Úsměv mu oplatim.

"Děkuju." řeknu a zastrčim si pramen vlasů za ucho.

"A co je tohle?" ukáže na mé ucho a já si uvědomím co tím myslí.

"No, nechala jsem si je propíchnout. Doufám, že ti to nevadí." smrštím obočí k sobě a dívám se na jeho reakci.

"No nejsem uplně rád, ale tak zase každá holka by měla mít píchnutý uši tak aspoň už nejsi výjimka." oddechnu si a dál pokračuji ve své snídani.

"Jo tati dnes přijdu zas trosku pozdě. Jdu ven s kamarádem." řeknu mu ještě než odejdu s domu.

"Poslední dobou chodíš domu pořád pozdě." zamračil se.

"Ale jsem rád, že sis našla konečně nějaké kamarády a trávit s nimi nějaký čas takže jdi. A buď opatrná." pohrozil mi ukazováčkem.

"Tati je to jen kamarád. Nemusíš se bát, nehodlám s nim nic mít." Ujistím ho

"Jo jen prostě si dávej pozor. Užij si to." Už nečekám na další jeho 'rady' a myzim s domu.

###

Sedím před školou na lavičce jak mi řekl Josh během školy. Prý se trošku zdrží jelikož ho zdržel učitel na tělocvik.

Nevím jak se mám během tohohle hraného rande chovat. Betty mi říkala jako normálně ale jeden háček. Na rande bych nešla. A o tom, že bych se s nim měla líbat si ještě za celou tu dobu rozmyslím. Konec konců času snad bude dost.

"Promiň ale učitel mě znovu přemlouval abych hrál v týmu." přiběhne ke mě Josh a já se zvednu s lavičky.

"To je dobrý. A co povedlo se mu tě přemluvit?" zeptám se. Aby řeč nestála ale i proto že mě to zajímá.

"Ne, navíc zápasy jsou každý pátek takže žádná párty. No a když mě znáš toho se nevzdám." zasměje se a já s ním.

"Můžem?" zeptá se mě a když mu kývnu ostýchavě mě chytne za ruku. Jako znamení, že mi to nevadí jeho ruku trošku stisknu a usměju se na něj. Je vidět, že si oddechl.

"Co si dáš?" zeptá se mě když si sedáme ke stolu v kavárně.

"Latte." řeknu a Josh jen kývne na znak souhlasu. Když k nám přijde číšnice Josh jí prozradí naší objednávku a číšnice odejde.

"Takže..." začne Josh a já se na něj s očekáváním podívám.

"Takže jak ses dnes měla?" zeptá se na konec. No upřímě očekávala jsem nějakou lepší otázku ale co.

"Na to, že jsem byla ve škole a snášela ty debilní kecy učitelů. Mám se dobře co ty?" zasměju se nad mým výběrem slov.

"Stejně jako ty." naší konverzaci přeruší ta samá číšnice jako zkraje a podá nám naše kafe.

"Neměla si s toho včerejšího filmu noční můry?" zeptá se a vytáhne jedno obočí nahoru.

"Ne neměla. Jaké štěstí." zasměju se a semnou i Josh. Jen kdyby jsi věděl čeho jsi součástí. Pomyslím si.

"To jsem rád každopádně doma si určítě měla někoho kdo by tě ochránil."

"Jestli myslíš tátu tak ne, měl noční." řeknu a upiju svého Latte.

"No toho jsem uplně nemyslel. Třeba přítele, který by hned přijel když bys mu napsala." sklopí zrak do stolu.

"Ne, myslím si že by nepřijel." zamračil se.

"Proč ne? Přece k takové dívce jako jsi ty by musel přijet i kdyby jsi mu nenapsala." zahlídnu mírné zčervenání jeho tváři.

"Protože žádný přítel není." usměju se když se Joshovi oči střetnou s těmi mými.

"Jakto?"

"No tak asi se někdo zatím neobjevil kdo by ukradl mé srdce." usměju se.

"Třeba se brzo najde. Možná se každý den pohybuje kolem tebe jen jste na to ještě nepřišli." mrkne na mě. Myslím si, že už to zvyšování sebevědomí dosáhlo toho nejvyššího bodu jestli si oba myslí, že se s nim políbim tak jsou na omylu.

"Děkuju ti za dnešek, moc se mi líbil." řeknu mu když mě dnes znovu doprovodil domu.

"To já děkuju tobě, dnešek se mi taky líbil." přistoupí ke mě. Sakra jak se mám od něj dostat?

"Rád bych si s tebou zas někdy vyšel ale ne jako kamarádi. Bylo by to jako rande."

"Jo ráda s tebou někdy půjdu ale teď v blýzký době nemám moc času takže až budu mít trošku času hned ti dám vědět ano." začnu rychle něco vymýšlet ani nevím jestli to dává smysl.

"Dobře budu se těšit. Dobrou noc." přijde ke mě ještě blíž a přitiskne své rty na ty mé.

Sakra pomozte mi někdo. Pomoc!

Zamrkám párkrát řasy a pohnu svýma rtama. Aby si nemyslel bůh ví co.

"Dobrou." zašeptám když se od sebe konečně odtáhneme.

"Dobrou." zaklapnu za sebou dveře a hned začnu Betty s tím jejím nápadem proklínat.

Líbačka s Joshem. Líbí se vám tenhle pár? Mě jo ale její osud jí přidělil někoho jinýho.