Můj život upíra (minsung)

Velké Překvapení

Menší time skip

Minho pov
Konečně je to tu. Ptáte se co? Přeci ten sraz všech upírů. Jsem u sebe v pokoji a přemýšlím, co si vezmu na sebe. Asi to bude červená saténová košile a černé džíny.

Zrovna jdu dolů do kuchyně, že ještě něco 'sním', než půjde. A co moje oči nevidí. Felix sedí na lince, mezi nohama má Hyunjina a olizují se tam. "Hele já vím, že je vaše láska neuhasitelná, ale nechcete jít do pokoje?" zeptal jsem se. Hyunjin po mě hodil side eye a řekl. "Pokud se ti to nelíbí, tak si bez někam jinam."

"No dovol, tohle je můj dům a moje kuchyň, takže okamžitě dolů z tý linky, ať můžu začít dělat snídani." řeknu a směru Felixe rukou z linky. Ten spadne a bolestně zasténá. Hyunjin mi chce uštědřit pohlavek, ale já mu uhnu a on se tak bouchne rukou o skříňku, kterou stihnu otevřít.

Začnu se mu smát společně s Felixem, mezitím co Hyunjin nadává a proklíná jak mě, tak tu skříňku. Potom co se uklidní a vynadává se, se vrhnu do připravování snídaně. Není to nic těžkého. Budu připravovat míchaná vajíčka, takže když se Felix ptal, jestli nepotřebuji s něčím pomoct, tak jsem ho odmítl s tím, že to snad zvládnu.

"Kluci snídaně." zakřičím na ty dva, kteří se mezitím přesunuli do obýváku, kde si mezitím vyměňovali sladká slůvka. "No jo, už jdeme." zakřičel Felix svým hlubokým hlasem, až jsem se trochu lekl. Na stůl jsem dal talířky se snídaní, další se zeleninou a ovocem, nesuďte mě a ještě jeden s pečivem. Já jsem si vyndal z ledničky krev a obsah sáčku vylil do hrníčku, který jsem vrazil do mikrovlnné trouby.

"Kam se vůbec chystáš, že jsi tak vymóděný?" zeptal se Lix s plnou pusou. "Ale, jdu na sraz upírů, co je tady ve městě." řeknu jakoby nic. Jako kdybych se tam vůbec nepotkal se svým strýcem, který mě vůbec nechce zabít. Vůbec ne.

Felix se začal dusit a Hyunjin na mě vykulil oči. "COŽE? Ono to už je dneska? Já myslel, že to je až za měsíc." vykřikl Hyunjin. "Ne, je to už dneska. A docela se i těším. Potkám se s přáteli, 'rodinou' a svým úžasný a vůbec ne pošahaným strýcem, který vůbec nevraždí v naší škole a vůbec mě nechce zabít." řekl jsem a usmál se na něj.

"Tak to v žádném případě. Nikam nejdeš. Nebudeme riskovat, že se ti něco stane." rozkázal mi Felix. Nad tím jsem se musel pousmát nad tím, jak je Felix starostlivý. "Stejně mě nezastavíš." řekl jsem a vyplázl na Lixe jazyk.

Chvíli na mě koukal jak na nevím co, ale pak se rozesmál a já s ním. Takhle jsme se tam tlemili asi pět minut. Mikrovlnka mi už po několikáté zapípala a tím oznámila, že je moje snídaně ohřátá.

Hrníček jsem vyndal a v rychlosti do sebe hodil jeho obsah. Do kapesníku jsem si pak utřel koutky úst, jelikož mi tam zůstalo trochu krve. Rozloučil jsem se s Lixem a Hyunjinem a vydal se na cestu.

Na místo určení jsem dorazil do 15 minut. Sraz, pokud tomu tak můžeme říkat, se konal v obrovské starší vile. Vešel jsem dovnitř a vydal se do hlavního sálu. Tam jsem se usadil na židli, která byla postavena kolem velkého kulatého stolu.

Na takovém pomyslném trůně, což byla zlatá židle vykládaná různým drahým kamením, seděl hlavní upír. To je ten, který svolává srazy, stará se o problémy v našem rodě a celkově o nás pečuje. Současným hlavním upírem není nikdo jiný, než Kim Taehyung.

Kim Taehyungovi je něco málo přes pět tisíc let. To ho činní nejstarším upírem v naší 'smečky'. Oproti němu jsem úplný dítě. Já totiž budu slavit 535 narozeniny.(pokud jsem někde napsala jiný věk, tak ho zmenme a tenhle, ju)