Začal jsem nahlas kašlat a začínala mě pěkně bolet hlava. Tohle není dobré. Proč si jenom nemůžu kontrolovat co piju. Odešel jsem do obýváku a uviděl jsem Felixův vyděšený výraz.
"Felixi, pomoc!"
"Co se děje?"
"Já se napil krve s vlkodlačím jedem. Bolí mě hlava. Pomoc!"
Felix ke mě přispěchal a odvedl na sedačku, odkud vyhodil kluky a mě si donutil sednout. Odběhl do kuchyně a vrátil se s nožem. Kluci na něj hodili na něj nechápavý a vyděšený výraz zároveň.
Felix ke mě přišel a řízl sebe a mě do ruky. Okamžitě je spojil a začal říkat nějaké slova, kterým jsem nerozuměl. Řekl bych, že mu nerozuměl nikdo kromě Jisunga.
Cítil jsem, jak Felix začal malátnout. Ale vůbec jsem se necítil lépe.
"Jisungu, pomoc. Felix začíná malátnout."
Jisung k nám přiskočil a začal také mumlat nějaká slova, kterým jsem zase nerozuměl.
Felixovi vycházely z hrudi záře, což znamenalo, že mu Jisung dodává sílu.
Jisung pov
Vypadalo to, že se Felix dává zpět do pořádku a že i Minho už nemá bolesti a jed z jeho těla vyprchává. Najednou ale Felix i Minho omdleli.
"Jisungu, co se děje? Proč omdleli?'' začal hysteričt Hyunjin.
" Já nevím. Vypadalo to, že Felix nabírá sílu a že se i Minho uzdravuje, ale najednou omdleli. "
" Budou v pořádku? " zeptal se se strachem v hlase Changbin.
" Doufejme. Teď mi je pomožte uložit do postele."
Chan vzal Minha a Hyunjin Felixe. Odnesli je nahoru, Minha k sobě do pokoje a Luxe do pokoje pro hosty.
...
...
...
...
Už to jsou dva týdny, co Felix s Minhem upadli do kómatu. Celé dva týdny byl Hyunjin u Felixe a odmítal jíst, pít a skoro vůbec nespal. Jedl pouze, když tam byl Chan, který spolu s Jeonginem, Seungminem a Changbinem chodili do školy.
Já jsem byl spolu s Hyunem u Minha doma a staral se o ně. Vždy, když byl Hyunjin u Felixe, jsem byl u Minha v pokoji a držel ho za ruku. Říkal jsem mu vše, co se za ty dva týdny událo a že už pomalu začínáme vymýšlet nějaké písničky pro naši skupinu.
Zrovna jsem se chystal odejít a jít zkontrolovat Jina, když v tom Minho pohl rukou. Okamžitě jsem se k němu rozběhl a chytil znova za ruku.
"Minho, ty jsi se probral." vydechl jsem úlevou, když otevřel oči, že se mi z toho začali po tváři kutálet krokodýlí slzy.
"Jisungu, jak je na tom Felix?" zeptalse mě Minho se starostí v hlase.
"Felix si ještě neprobudil." řekl jsem tak tiše, aby to neměl šanci slyšet. I tak ztuhl a podíval se na mě vyděšeným výrazem.
"Ne, ne, ne. Ne. On už musí být vzhůru. Jisungu, teď chci slyšet pravdu. Jak je Felixovi? Určitě je v pořádku a teď se někde ocucává s Hyunjinem." řekl Minho s náznakem histerie v hlase.
Hyunjin pov
Už je to doba, kdy jsi se usmál. Chybíš mi. Chybí mi tvůj úsměv, tvůj hlas, tvůj tanec, tvoje doteky, tvoje polibky, tvoje všechno.
Začal jsem znovu brečet. Od toho incidentu teď brečím každou chvíli. Strašně moc mi chybí. Jak bych ho chtěl znova políbit a pomilovat.
Zjistili jsme, že byl Felix otráven jedem od vlkodlaka. Nikdo nevěděl, jak je to možné, když je Felix anděl a ne upír. Jisung pak přišel s tím, že jak se Lix s Minhem řízl do ruky, tak se jim nějak propojila krev a kvůli tomu byl otráven.
ČTEŠ
Můj život upíra (minsung)
Fanfic"Žáci máme nového spolužáka, prosím představ se nám." řekla učitelka. "Jsem Lee Minho a nemám rád když na mě někdo mluví." řekl jsem a poté si šel sednout na své nové místo v zadu u okna. Když jsem procházel, tak si všichni něco šuškali. Že by mě ta...
