DOSTÁL / Lukáš Dostál

-11-

Seděli jsme na předních sedadlech a smáli se. Vyprávěl mi o různých přihodách s fanouškama. A mně se nechtělo věřit tomu, že jsem s ním našla společnou řeč.

Vyspala jsem se s mistrem světa podruhé. Tomu se mi nechtělo věřit snad ještě víc.

,,No a on za mnou pak doběhnul a zeptal se, jestli nejsem náhodou opravdovej Dostál, protože si myslel, že se vyfotil s dvojníkem!" vyprávěl a já se nemohla přestat smát.

A pak bylo ticho. A jen jsme se na sebe koukali.

,,Zálí?" prolomil prázdno. Tentokrát tyhle slova zněly sladce.

,,Lukáši?" opakovala jsem po něm.

,,Mám tě fakt rád," zašeptal. ,,Já v tobě viděl víc, než holku od baru."

Známe se pár dní, vlastně. To hluché období jako "známe se" nepočítám. A za těch pár dní jsme spolu mluvili pořádně až dnes. A to jsem před pár hodinama byla ještě mimo.

A teď spolu koukáme na měsíc, smějeme se.

Možná si přeješ, Lukáši, aby to takto zůstalo. Asi si přeješ někoho k sobě, kdo ti bude dělat ozdobu na různých akcích, ale doma bude vše, co do života potřebuješ.

Chceš lásku. Ale to zatím vím jen já, že ji ode mě nikdy mít nebudeš. Časem na to přijdeš sám.

Běžně se mi koutky odporem kroutí, když tě vidím. Tvoje slova ve mně vzbuzujou vztek, nechuť. Chci před tebou utéct.

Teď je to chvíli jinak. Sama nevím, čím to je. Ale tenhle pocit důvěrně neznám a věřím tomu, že zítra to bude zase ve starých kolejích.

Neznám lásku, přesně jak jsi řekl. Neznám soucit, porozumění, ani jiné lidské kvality.

Zkazil mě svět, nebo já sama? Ani nevím, ale jsem přesvědčená, že tak to prostě je. Že se to nezmění, je to na trvalo.

A mistr světa to buchtou, penězma a dobrým sexem nezmění.

Byla to už nějaká chvilka, co jsem mlčela a jen přemýšlela.

,,To je v pořádku, jestli to teď necítíš stejně. Já vím, že to v tobě je," zašeptal a jemně mě políbil.

Lukáši. Ach, Lukáši. Kdyby moje chyby byly puk a naše budoucnost brána, stojíš na ledě bez výstroje a nemáš šanci nic vychytat. A dost možná by ty puky bránu naprosto přetrhaly.

A zase bylo ticho.

,,Víš co? Dej mi zkusit ten tvůj vapík, jak tomu říkáš," usmál se a pohladil mě po noze. Tahle "droga" ti uškodí možná nejmíň.

Podala jsem mu můj bílej vapík.

,,Co mám teď dělat? Instrukce prosím," zasmál se.

,,Tlačítko mačkat nemusíš, jenom to potáhneš, do pusy, pak do plic a pak vydechneš."

,,Hele už jsem cigaretu někdy měl, vím jak se tohle dělá, jen abych něco nezmáčkl blbě," zasmál se a potáhl si.

,,To je to jahodový že?" vydechl a koukl se na mě. Přikývla jsem.

,,No máš to pořádně silný, ale nechutná to špatně," potáhnul si ještě jednou a pak mi to vrátil.

,,Žejo! Já to miluju," zasmála jsem se a taky si potáhla. Na oknech se za tu dobu, co se bavíme, už objevila kondenzace.

,,Měl jsem cigarety, ty byly teda o dost horší, než toto."

,,Tak povídej, co jsi vyzkoušel," plácla jsem ho po stehnu. To dlouhej seznam nebude.

,,Jenom cigarety a teď toto. Co ty?" koukl na mě zvědavě.

,,Lukáši, to bychom tu byli dlouho," zasmála jsem se. To radši ani vědět nechceš.

,,Jasně, tak počítám s tím, že cigarety a vapík asi taky, ještě něco dalšího?" zasmál se. On to asi bral jako vtip. Ale nebyl. A chtěl abych byla upřímná?

,,No, právě že jo," hlesla jsem.

,,Jako fakt? Tak trávu chápu, to je teď všude, jak je to cbd..."

,,Ne Lukáši," přerušila jsem ho. ,,Jako mnohem víc dalšího."

Zmlkl. A zase bylo ticho.

,,A bereš něco teď?" špitl. Asi se začal bát.

,,Teď ne, jako už nějakou dobu jsem nic neměla," zalhala jsem. Ty xanaxy nebudeme počítat, teda.

,,A cos brala?" chytl mě jemně za ruku. Chce mě z auta vyhodit, nebo projevuje nějakou formou mně neznámý soucit a porozumění?

,,Tak... měla jsem kokain, trávu, extázi, LSD-"

,,To myslíš vážně?" přerušil teď on mě. Kývla jsem.

A to jsem nebyla u toho nejhoršího. V nouzi jsem si píchla heroin. Teď jsem na tom právě celkem dobře.

Jen kokain mi celkem chybí.

,,A jsi na něčem závislá, jako... třeba na tý trávě?" palcem mi přejel po hřbetu ruky.

,,Nejsem, asi, jenom ty antidepresiva, no, ale to je přirozený," zašeptala jsem. Sama nevím, jestli jsou to lži. Kokain a extázi si dávám převážně na večer v klubu, neberu to rekreačně.

,,Jasně, no... jako abych byl upřímnej zase já, nečekal jsem to," trochu se zasmál. ,,Byl bych nerad, abys byla na něčem závislá. Zas jako s takovýma lidma se nechci nějak... stýkat."

Zkazilo by ti reputaci. Možná bych byla mnohem větší závislák, kdybych měla ty prostředky.

,,A já ti příjdu jak feťák?" trochu jsem se zasmála, nacož zavrtěl hlavou. ,,Tak vidíš, asi to tím pádem se mnou nebude tak špatný."

,,Fakt bych nechtěl zažít co dneska, ale že by ses předávkovala něčím. Nechci si na sebe brát tu zátěž a snažit se nějakého feťáka spravit, to nic proti tobě jako."

,,Však v pohodě, nic neberu. Ale chápeš, na mém místě je ten život prostě... těžkej," uhrála jsem to.

Začíná ti to docházet, Lukáši. Nebo brzo začne. Že feťáka nespravíš. A to sis to předávkování zažil poprvé dnes, ani o tom nevíš.

,,Mám tě fakt rád," zopakoval s úsměvem na rtech tu jedovatou frázi.

,,Já tebe taky."

Ponořila jsem se do těch lží tak hluboko, že není cesty zpět.