DOSTÁL / Lukáš Dostál

-25-

,,Černý, nebo bílý?" ukázala jsem Lukášovi dvoje šaty. Takové letní s pěknou sukní po kolena. Černý mám už dlouho, ale bílý mi Lukáš nedávno koupil. Měly moc pěkný rukávy.

,,Za mě ty bílý, ale bude se tam jíst, tak si beru něco tmavýho," konstatoval.

,,Jsem prase podle tebe jo?" zasmála jsem se a začala si oblíkat ty černý. Tak ty bílý si vemu, až se někde jíst nebude.

Lukáš zavrtěl hlavou a pokračoval v přípravě. Těšila jsem se.

~

Přijeli jsme k nějakýmu baráku. Jeli jsme autem, protože Lukáš prý pít nebude. Já piju jenom víno a nějaký drinky, jenže kluci jsou prej pivaři. Takže asi pít taky nebudu.

Zazvonili jsme na zvonek a nechali se přivítat. Bylo to tu hezký, taky bych chtěla do budoucna barák. I když bydlet v tom Lukášově bytě by mi bohatě stačilo.

Vešli jsme na zahradu, kde už atmosféru dokresloval smrad piva, smích několika lidí a kouř z grilu.

,,Ahooj!" zavolala jsem na přivítanou. Kolem velkého stolu sedělo asi osm mužů. Všichni se za hlasem otočili.

,,No dívejme se kdo nám přišel!" začal se zvedat jeden z nich. Lukáš mi ukazoval fotky, abych se naučila jména. Znám Romana, ten tady nebyl, Martina, potom toho Sedláka, Kempného a na další si asi z hlavy nevzpomenu. Je jich moc. A přiřadit ty jména k obličeji je těžký, jako u nějakýho korejskýho boybandu.

Toho, kdo k nám teď mířil, jsem ještě neznala.

,,Kuba," podal mi ruku. Oni jsou všichni tak strašně formální. A to nejsou většinou o tolik starší, jako já.

,,Rózi, tohle je Kuba Flek, naše formule. Rychlej jak blesk," zasmál se Lukáš. No Kuba mezi ostatníma výškou vyčníval. Jenže tím, jak malej je.

,,Ajo hustý. Těší mě," usmála jsem se a šla si s Lukášem po krátkém rozhovoru sednout.

,,Jsem se díval Rózi na ten tvůj první gól," ozvalo se od stolu. Očima jsem hledala, kdo to řekl, ale koukali na mě všichni.

Zakryla jsem si obličej rukama a zasmála se tomu.

Neee...

,,Však se to tam dokutálelo..." řekla jsem se smíchem.

,,Ale prosimtě. Nikdo neřeší, jakým způsobem, ale tys dala gól, chápeš?" řekl Sedlák.

,,Jasně, dobře," přikývla jsem a zase se tomu zasmála.

,,Tak už známe Dostyho slabinu v bráně, ženy!" zavolal další týpek, kterýho jsem neznala.

,,Tak pro Zálí mám slabost snad ve všem," dodal Lukáš. Proč se tady všichni o mně bavíte.

,,A ty hraješ hokej?" zeptal se mě Sedlák.

,,Pořádně na ledě jsem stála až s Lukym," zasmála jsem se. No a ještě na povinným bruslení nějak ve třetí třídě.

,,Tak máš výbornýho trenéra, ale na útok by ti mohl koučovat někdo jinej, třeba Pasta."

Porvěte se o mě třeba.

,,To je dobrý, stačil mi ten jeden gól v kariéře. Luky nedal žádnej a hele kde je," zasmála jsem se a překvapivě to pobavilo stůl celej.

Někdo chytl mě a Lukáše kolem ramen.

,,Na mistráku dal skoro dva," ozvalo se za náma.

,,Ahooj, Davide!" nadšeně jsem pozdravila. Fuj, já se už bála že tu nebude.