They Dont Know - That We Know You Are Mine

Poznávání

Byla hodinová pauza na oběd.
Kupodivu, to nevypadalo tak hnusně.
Hledám místo, kde by někdo nebyl nebo ke komu bych si aspoň mohla sednout.
Najednou po mě Gabriela houkne...
,,Hej Elen, pojď si sednout k nám!".
,,Dobře.." zamumlám a jdu.

Položím tác a sednu si.
,,Tohle jsou mé kámoši..." představila mi je.
,,Emm já jsem Elen" nevěděla jsem co říct.
,,Jo, my už jsme slyšeli" řekl jeden z jejich kamarádů a zasmál se.

Začala jsem jíst. No až tak hrozný to není.

Celou dobu si povídali o všech možných blbostech. Když holky začaly s módou, přidala jsem se, miluju módu.
No dále bylo téma*vztahy* a já jen doufala, že se mě nebudou ptát, na nějaký debilní otázky, jestli někoho mám nebo jsem měla.
,,A co ty Elen, máš někoho nebo si měla?"
a je to tady.
,,Ne"
odpověděla jsem.
,,Počkat jako nikdy?" zeptal se mě nějaký Marcus nebo jak mu říkají.
,,Ne jako nikdy..." nechápu co je na tom tak nepochopitelného.

Každý nemusí v dnešní době už v patnácti a níž, ztratit panenství a 16 a víš, najít svojí teenage lásku.

,,Tak to mužem na rande bejb" řekl nějakej Mike.
,,Jo jo jasně..." řekla jsem oronicky zatím, co se všichni smáli.
,,Ale já to myslím vážně!" řekl.
,,Emhmm"
nevím jak mám reagovat.
Není vůbec můj typ.
Blonďatý modrookáč.

,,Miku už drž radši hubu..." se smíchem řekla Gabriela.

,,Hele večer máme menší párty u moře, nechceš taky příjd?" zeptala se mě nějaká holčina.

,,No..." chtěla jsem říct jakože nemůžu nebo tak
,,Ano!Úplně jsem zapomněla. Ona přijde, kde bydlíš? Dojdu pro tebe a půjdem spolu!"
vyprskla Gabriela.
,,Ehm víš, kde je taková ta nová vila u Quernových?"
říkám ji.
,,Ehm jo bydlí tam Dominika Kollarová, její máma si prý vzala nějakého boháče. Bydlíš poblíž?" řekla a mě by zajímalo, od kuď jí zná.
,,Ne, jsme něco jako sestry. Ten boháč je můj táta" říkám.
Ně že bych se chlubila to fakt ne, ale vysvětluju...
,,Cože fakt?" všichni vykuleli oči.
,,Ehm jo..." .

zase všichni udivení.

„Já si říkala že máš povědomí příjmení...".

„Omg mezi námi sedí nejspíš nejbohatší holka z města..."

,,No dobře, to byl šok ale nevadí...V devět ať si přípravená, dorazím pro tebe" řekla Gabriela.

....

Přestávka nám skončila a všichni jsme šli zpátky do tříd.

Měla jsem poslední dvě hodiny a přijelo pro mě to luxusní auto, který mě sem ráno odvezlo.

Nastoupila jsem.
,,Mohu se zeptat?" říkám.
,,Jistě slečno..." řidič odpověděl.
,,Je táta dnes doma?" zeptala jsem se.
,,Ano dnes má volno" odpověděl.
,,Dobře, děkuji".