They Dont Know - That We Know You Are Mine

lepší Sobota

Přijdu domů, jak největší kus odpadu, který jde.
Mám na sobě jeho triko, které mám jak reálně šaty po kolena a jeho bačkory, které nosil, když mu bylo tak jedenáct.

Snažím se jít co nejvíc nenápadně do svého pokoje, už jsem u dveří a najednou se otevřou dveře od Dominiky pokoje.

„Ahoj Elen...“  řekne mi.
„Ahoj, už ses vrátila?“ jasně že se vrátila, co by tu jinak dělala.
„No jsem tu, tak nejspíš jo... Jak ses měla? “  ptá se.
„Jo dobrý...Ty?“
„Taky fajn...Koupila jsem si mnoho věcí a pro tebe by se také něco našlo“ řekne.
„Děkuji, to je hezké...“ bolí mě tak strašně hlava...
„Promiň musím se jít dát do kupy, tak potom se uvidíme...“ řeknu a vlezu do svého pokoje rovnou do sprchy... Větší kocovinu už mít v životě nebudu.

Svléknu ze sebe jeho triko a plavky a vlezu do sprchy.

Kapky studené vody na mě dopadají, než začnou měnit teplotu.

Mé kudrnaté vlasy jsou teď opravdu hrozné.
Teplé kapky vody, tečou po mých pramíncích, dokud mi nestékají po mé nasnědlé pokožce... Ten pocit je k nezaplacení.

Svůj kokosový sprchový gel, si roznáším potěle...
Miluji čistotu, miluji koupel, miluji se o sebe starat.

Najednou cítím jeho rty a doteky opět na mém těle.
Cítím jeho něžné polibky, od skoro mého rozkroku k mému krku...
Cítím jeho silné ruce na mých bocích... Cítím každý jeho dotek, polibek, slovo které mi šeptá do ucha.... Na svém těle.
Začnu se chvějt a mám z toho husí kůži.
Nikosi,... Oh Nikosi,... Tak moc tě nesnáším.

Ne nebyl s semnou ve sprše,
mému tělu jen hrabe.

Vyjdu ze sprchy, ušusím se, hodím přes sebe nějaké triko a skočím do postele.

Lepší sobotu si představit nemůžeš.

Ahojjj děkuji opravdu za vše 🫶🏼🫶🏼❤️‍🩹❤️‍🩹Omluvám se, že nevychází části ale jak jsem říkala, začala škola a já mám ještě míň času  a motivace psát... Byla bych ráda za každý like a hezký komenty.
Ráda je čtu a mám víc motivace psát....

Jinak tohle je krátká a nějak nezajímavá část... Teď o víkendu se budu snažit psát. Miluji vás 🫶🏼❤️‍🩹