Malá, drzá, s dlouhýma vlasama...podle něho taky šestnácti léty satan, nebo také princezna.
Holka, o který každý kluk sní, dokuď nepozná její drzé chování.
On kluk, po kterým by holky zabíjely, dokud nezjistí, že je měl jen na jednu noc.
No vždyť...
Zbytek času co jsem měla, na strávení být u Gabriely jsme dělaly kraviny... Samozřejmě koukaly na porno, jedly, jedly, poznávaly se i když mi to přijde, jak kdybych ji znala celý život a tak dále.
Teď jsem na cestě domů, abych se převlékla a domluvila s tátou, že půjdu k moři.
Vešla jsem dovnitř domů. „Ahoj tati..." zavolám. „Ahoj zlato, běž se převléct za chvíli jdeme" řekl. „Tati, mohla bych po večeři jít na chvíli k moři prosím?" žadonila jsem. „Byla jsi snad dva dny zpátky ne?" říkal. „Ano, ale dnes chtějí jít zase, prosím tati" stále žádoním. „Dnes máme rodinnou večeři, ne..." řekl. „Ale no tak... Tati" snažím se ho přemluvit. „Ne..." říká. „Hahh, takže mě odvezeš přes celý stát, do nějakého malého zapadákova, kde vidím deno denně ty samé lidi a když se s někým žačnu bavit, tak mi to zakážeš?" řekla jsem. „Hahh, nebudu se s tebou rozčilovat, než ráno vstanu, budeš doma!" „Děkuji..." řekla jsem a šla se obléct.
Vzala jsem si na sebe bíle, lehké šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A bílé podpatky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A pod šaty ještě plavky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Opět jsem si dala vazelínu na řasy, aby se mi především nelepily řasy, protože je mám od přírody dlouhé, trochu dlouho trvajcího korekturu a lesk.
Vlasy jsem si spletla do lehkého copu.
....
Dojeli jsme k jachtě a nastoupili. Vzláštný bylo, že tu Dominika nebyla.
Vybrala jsem si k jídlu nějaký lehký salát, když půjdem k moři. Donesli mi ho a porce byla ještě menší, než ukázána v menu. No nevadí...Přitom, se mě panenka hrůzy ptala na mé zájmy atd...Opravdu ji nemám zapotřebí, nic říkat.
Táta to však zapotřebí měl, takže jsem ji přeci jen něco řekla.
„Emm a kde je Dominika?" ptám se. „Jela pryč z města, vrací se v sobotu" řekla panenka hrůzy. „Aha...".
Zbytek večeře jsem promlčela. Salát s kterého jsem se vůbec nenajedla, jsem dojedla a šli jsme.
„Elen, než se probudím budeš doma, jasný?" říká táta. „Jasný..." odpovídám a jdu rovnou k pláži.
Při cestě jsem si sundala ty vysoké boty, že kterých mě bolí nohy a šla. Cítila jsem jak se mi písek proplývá mezi prsty. Z dálky, už jsem viděla Gabrielu a její bandu. Došla jsem k nim. „Ahoj!" rekla Gabriela a dala mi hned do ruky pivo. „Ne opravdu nechci..." říkám. „Vem si, věř mi... Za chvíli přijde můj brácha, budeš to potřebovat" řekla a nevím, co tím přesně myslela. Vzala jsem si to, jen jedno.
