Záhada Black Oak

Kapitola 50.

„Grudere, nechte toho kluka být. Jestli potřebujete rukojmí, vezměte si mě."

Frank Gruder se pohrdavě zašklebil, bylo jasné, že zase tak dobrá nabídka to pro ně nebyla. Sice spěchali, ale na to, aby si vyřídili svoje letité účty s policií, měli zřejmě času dost. Když si k němu Gruder přiklekl, věděl, že je zle. V jeho ruce se najednou objevila zbraň. Paradoxně, jeho zbraň. Vzali mu ji, když byl v bezvědomí, a teď mu ji Gruder s potměšilým úsměvem přitiskl k hlavě a velice pomalu natáhl spoušť. Očividně si tenhle okamžik velice užíval, soudě dle jeho perverzně samolibého úsměvu.

„A proč bych to jako měl udělat, poldo?"

„No tak, Grudere, je to mladý kluk, nic vám přece neudělal. Jestli potřebujete rukojmí, můžu jít s vámi. Jsem polda, budu pro vás mnohem cennější. Ale jeho nechte být."

Ne, nebyl to dobrý návrh. Frank Gruder na něj vycenil svoje zkažené zuby a naklonil se k němu. Jeho dech páchl po zkažených rybách a plesnivém sýru.

„Na to ti seru, poldo. Chceš něco vědět? Ty seš tady sám, všem je u prdele, když tu zhebneš. Ale tenhle malej ukňučenej posera patří ke strážcům. Takže, když nás náhodou ti zelení sráči chytí, raději budu mít u sebe jeho než tebe. Svýmu kamarádíčkovi přece neublíží. Je ti to jasný, fízle? Nebo ti to mám vysvětlit jinak?"

Z té Gruderovy jízlivé samolibosti se mu zvedal žaludek. A nejen z ní.

„No tak, Grudere, dobře si promysli, co vůbec děláte. Už toho máte na svědomí víc než dost. Jestli toho kluka zabijete, půjdou po vás všichni strážci. Jestli zabijete mě, tak i všichni poldové v téhle zemi. Neschováte se, a ty to víš. Dobře si to promysli."

Vyjednávat s odjištěnou pistolí u hlavy bylo jako chytat v běhu odjištěný granát. Přesto nechtěl odkrýt Gruderům všechny karty, které měl. Mohl jim říct, že je podezřívá z vraždy Eda Harrisona a Chicova otce, že ví o jejich spojení se šerifem. Mohl je postrašit, zkusit vyjednávat o podmínkách, nabídnout jim výhodný obchod v podobě snížení trestu, když se dobrovolně vzdají. Jenže, jim by strach nenahnal, naopak, mohl by je ještě víc vyprovokovat. A to za žádnou cenu nechtěl riskovat. Pokud ho nevezmou jako rukojmí, a z tohohle setkání vyvázne živý, možná dostane další šanci, jak zachránit Chica. Pokud tedy ostatní strážci parku dorazí včas.

Jenže bratři Gruderovi dobře věděli, že má pravdu a že jsou v kolosálním průšvihu. Ale stejně jako on se rozhodli bojovat až do konce, i za cenu další krve. Starší z Gruderů, postávající vedle svého bratra, mu uštědřil další bolestivý kopanec. Špinavý obličej měl stažený vztekem a narudlá jizva pod pravým okem mu dodávala ještě děsivějšího výrazu.

„Drž hubu, ty zasranej fízle. Tak ho už konečně odpráskni, Frankie, ať odsud můžeme vypadnout."

„Sklapni, kreténe."

Frankie Gruder vstal, zajistil zbraň a strčil si ji do kapsy. Těžko říct, jaká pohnutka vedla Grudera k tomu, že mu nevpálil kulku do hlavy.

„Klidně si tu chcípni, poldo," pronesl až příliš klidně, a pak kývl na svého bratra. James Gruder si hodil na záda batoh a do ruky vzal klec s vyděšenými ptáky. A Frank Gruder si to zamířil přímo k Chicovi, který na něj zíral s vytřeštěnýma očima plnýma strachu. Popadl ho, nemilosrdně a brutálně vyrval mladého strážce na nohy. Šlo to těžce, protože Chico, naprosto paralyzovaný strachem, byl sotva schopen udělat jediný krok. Bez milosti ho vyvlekl ven...

A pak nastalo dlouhé ticho.

Zůstal tam sám, v temné prázdné chatě, na studené zemi a jediné, co cítil, byl vztek, hluboká frustrace a strašlivá bezmoc. Pokusil se uvolnit pouta na rukou, ale snaha to byla k uzoufání marná. Provaz byl silný, velice dobře utažený a nedokázal ho povolit ani o píď. Brzy tohle snažení vzdal, protože jediným výsledkem byla řezavá bolest v zápěstí. Teď už mohl jen ležet a čekat, že strážci dorazí co nejdříve. Rozkašlal se, i sebemenší pohyb mu působil neskutečnou bolest. Jenže udržet se při vědomí bylo stále těžší a těžší. Na chvíli zavřel oči, snažil se zhluboka dýchat, aby zahnal přicházející mdloby.