7. kapitola

14.9K 581 0
                                    

Kdybych řekla, že jsem z toho vyšla se suchými kalhotkami, lhala bych. Nechtěla jsem to uspěchat, ale věřila jsem tomu, že kdybych se mu posadila na klín, udělal by to.

,,Proč jsi to udělala?" zeptal se mě.

,,Musím říct, že takovou výdrž jsem snad ještě nezažila." podívala jsem se znovu na jeho vyboulené kalhoty.

Věděla jsem moc dobře, že to bylo tou modrou pilulkou, ale nelitovala jsem. Bylo mi ho tedy líto, protože byl tak bezmocný. Chtěl si ulevit, ale nemohl. Zároveň mu to přišlo trapné a sobecké. Jenže já jsem si byla ochotná počkat. Věděla jsem, jak na to a rozhodla jsem se to používat častěji.

,,Zůstane to mezi námi?" otočil se ještě než jsme vešli do prosklených dveří firmy.

,,Hmm,... co za to?" nadzvedla jsem koketně obočí a usmála se.

,,Co chceš?"

,,Chci, abys za mnou přišel pokaždé, když se takhle bezmocně budeš cítit. Myslím to vážně, Nicku."

,,To přeci nejde."

,,Ty nechceš vědět, jak to umím jazykem?" pošeptala jsem mu a obešla ho.

Muselo mu to v hlavě šrotovat a ještě ke všemu, když mu doznívala viagra v krvi. Příště jsem to chtěla poctivě a bez toho osudného ranního kafe.

,,Kde jste tak dlouho?" rozhodil rukama Artur.

,,Nickovi se udělalo špatně. Nejspíš ze sluníčka. Musel chvíli počkat a pak jsme vyjeli." nahodila jsem starostlivý výraz.

Nick si očividně oddychl, že jsem nic neřekla, ale to bylo přeci jasné. Zrovna Artur byl ten poslední, komu bych se svěřovala.

,,Tak jak to dopadlo?" vítala mě ve dveřích Olívie.

,,Dobře." usmála jsem se.

,,Vyspali jste se spolu?"

,,Ne..." zkrabatila jsem čelo.

,,Myslela jsem, že se ti líbí. Já vím, že to není v popisu práce, ale Miranda přeci chtěla, abys s ním spala."

,,Zpomal, prosím tě. Nedotkl se mě."

,,Škoda." utrousila zklamaně.

,,Ale já jeho. Trošku." zajiskřily jí oči.

,,Co se stalo?"

,,Bylo naprosto šílený pozorovat chlapa, který má v sobě tu tabletku. Chudák Nick. Držel se tak statečně, ale já ho ještě provokovala." ztichla jsem a věnovala se otevřené ledničce.

,,Mluv dál..." naléhala.

,,Třásl se a zhluboka dýchal. Byl v koncích. Klekla jsem si před něho a pomohla mu rukou."

,,Děláš si legraci?" udiveně na mě zírala.

,,Ne, pak si ulevil na můj hrudník."

Stála tam s otevřenou pusou a vstřebávala informace.

,,Nech mě hádat. Jeho péro je stejně luxusní jako celý jeho tělo."

,,Musím uznat, že jsem se taky musela držet."

,,Proč ses držela, ty trubko?"

,,Nemohla jsem na něho skočit. Příště to chci bez prášků. Pěkně tak, jak to má být."

,,Tomu se to rozleží v hlavě a žádné příště nebude."

Něco malého jsem snědla a odešla do sprchy. Musela jsem si přehrávat stále dokola, co se tam stalo. Jak jsem držela jeho pevnou chloubu a udělal se mi na prsa. Představa mě opět natolik rozdráždila, že jsem si jen nad tou myšlenkou musela vložit prsty mezi nohy, abych uvolnila to napětí.

Celou noc jsem si představovala nás dva, jak dovádíme. Jednou jsem ho dráždila jazykem a podruhé si mě bral na stole přímo v kanceláři. Ten zážitek byl až moc silný.

,,Kde je Artur?" vešel do kanclu Nick se špatnou náladou.

Odvrátila jsem pohled od monitoru a střetla se s tím jeho. Nad něčím přemýšlel a dala bych nevím co, kdybych mohla vědět, na co myslel. Možná to chtěl zopakovat.

,,U notáře." prohlédla jsem si Nicka od hlavy k patě a muselo mu dojít, na co jsem myslela.

,,Už jsem v pohodě." odložil si tašku s notebookem na židli.

,,To je škoda. Myslela jsem, že bys něco rád věděl."

Opřel se o stůl a podíval se vcelku otráveně.

,,Co jako?"

Vstala jsem a šla blíž. Byla jsem těsně u něho a chystala se mu něco pošeptat.

,,Před spaním jsem si na tebe vzpomněla." zahryzla jsem se do rtu a svůdně se mu otřela bokem o ruku.

Nemohl nic říct, protože nás přerušil příchod Artura. Odskočila jsem od Nicka a dost mě překvapilo, že s ním to ani nehnulo. Žádný úskok ani leknutí. Pořád si mě prohlížel a jistě si mě přestavoval, jak jsem na něho večer myslela. Muselo ho to rajcovat.

,,Nazdar lidi." pozdravil nás Artura začal vybalovat dokumenty z kufříku na stůl.

,,Jdu udělat kafe." obešla jsem ho a schválně se o něho otřela ještě ňadrem.




Šach MatKde žijí příběhy. Začni objevovat