17. kapitola

15.6K 569 0
                                    

To, co udělal Nick v autě, nastartovalo všechno ve mně, abych se začala víc snažit ho dostat pro sebe. Nebyla jsem tak náruživá, ale Nickovi se to až nad míru líbilo. Oplýval dobrou náladou a měla jsem z toho nádherný pocit, když jsem dostala Nicka do extáze, při které šla Miranda stranou. Možná konečně pochopil, že za to stojím.

Návrat do firmy byl úžasný. Artur byl vzteky bez sebe, že jsme se vrátili až odpoledne a přišlo mi, že začal něco tušit. Pro mě byla největší momentální výhra, že Mirandě zavěsil a s tím jsem v klidu usínala. Doufala jsem, že jsem ho natolik sexuálně uspokojila, že nehledal nic dalšího u Mirandy.

Následující den jsem si přivstala, abych Nickovi udělala jeho oblíbené lasagne. Věděla jsem, že to ocení. Musela jsem ho za každou cenu dostat. Ta mrcha si ho prostě nezasloužila a trhalo mi srdce, že jí pořád miloval. Musela přeci existovat nějaká možnost, že by se zamiloval i do mě. Jistě, že jsem si naivně nemyslela, že by se to stalo po pár týdnech, ale malá naděje ve mně byla.

,,Ty jsi mi udělala lasagne?" usmíval se na mě, když jsem mu položila box s jídlem na kancelářský stůl.

,,Doufala jsem v odměnu." zubila jsem se na něho.

Chytl mě oběma rukama za zadek a přitáhl si mě k sobě. Vyhrnul mi kus sukně a začal mi sázet polibky na stehno.

Ozvalo se zaklepání a Mirandin hlas. Okamžitě jsem zaplula pod stůl. Nick se za mnou zasunul a nervózně poklepával nohou. Dveře se otevřely a vešla do nich ona. Podpatky klapaly o dřevěnou podlahu kanceláře.

,,Ahoj. Můžu vědět, proč jsi nespal doma?" zpozorněla jsem.

,,Trochu jsem oslavoval s Arturem. Zeptej se ho!"

,,Co jste slavili?"

,,Prodal jsem dobrý kousek."

Napadlo mě, že bych ho mohla trochu rozdráždit. Obě ruce měl položené na stole a já byla schovaná pod stolem. Samou nudou jsem mu začala masírovat rozkrok přes kalhoty, přičemž sebou lehce škubl.

,,A proč jsi mi to zavěsil, když jsem ti volala?"

,,Promiň, ale zrovna mě vzali policajti a musel jsem platit pokutu."

,,Co to je? Vypadá to jako lasagne? Kde jsi to vzal?"

,,Od Artura."

,,On umí lasagne?"

,,Nevím, kde je vzal." začala jsem pociťovat v jeho hlase menší nervozitu.

Když se mu krev začala hrnout do jistých míst, položil mi dlaň na moje prsty a snažil se mě zastavit. Jenže mně to přišlo nesmírně vzrušující.

,,Na kdy mám nechat přebookovat tu letenku?"

,,Mirando, teď je tu moc práce."

,,Chápu."

,,Promluvíme si doma."

,,Miluju tě. Ahoj." rozloučila se a hned jakmile se zavřely dveře vyjel na křesle od stolu.

,,Lindo! Asi ti naplácám na holou. Dostáváš mě do nepříjemných situací."

,,Nemůžu si pomoct. Představuju si, jak mě tu ohneš o stůl a ojedeš mě zezadu?"

,,Buď zticha, kotě."

,,No tak, Nicku, udělej to." provokovala jsem ho.

Opřela jsem se o stůl a vyhrnula sukni výš, aby vykoukly podvazky. Jeho pohled směřoval přímo tam, kam jsem chtěla.

Šach MatKde žijí příběhy. Začni objevovat