45. kapitola

8.8K 403 8
                                    


Ztrácela jsem chuť do života a připadala jsem si jako bych už nebyla svým pánem. Bob se snažil ovládat můj život a já se nechala.

Vlastně jsem se ani nedivila, protože jsem napáchala svojí prací tolik zla, že se mi to postupně začalo vracet. Svět je skutečně tak malý, že se můžeme potkat kdekoli a kdokoli mi může zasáhnout do života tak, jako jsem to dělala tenkrát.


Jediného dne, kterého jsem nelitovala, byl ten, kdy jsem zkusila flirtovat s nedosažitelným Nickem. Nakonec se ukázalo, že nade mnou někdo držel ochrannou ruku a seslal na nás kletbu.


Byla jsem si jistá, že Nick mě nikdy nebude tak zbožňovat jako svojí ženu Mirandu, ale čas mu zahojí všechny rány a já si z celého srdce přála být tou záplatou.


Život v Cancunu šel plynule den po dni a ačkoliv jsme každý den vyhlíželi toho zmetka ve dveřích,nic se nedělo. Měsíc jsme byli s Nickem v klídku a pomalu jsme si začali myslet, že snad na nás Bob zapomněl a nechal to být. Nick mě přesvědčoval, že se na nás skutečně vykašlal a nebude to dál řešit. Ráda bych mu to věřila.


,,Ahoj Monito, něco nového?"pozdravila jsem recepční hotelu, kterou jsme najali společně s Nickem.

,,Buenos días, Linda. Nic nového, jen někdo sháněl Nicka." podala mi lísteček se jménem a číslem.

,,Becky?" to jméno mi nic neříkalo.


Nijak jsem to neřešila, i když člověk má neustále brouka v hlavě, jakmile se jednalo o ženské jméno.

Samozřejmě mi to nedalo a večer u jídla jsem se ho musela zeptat.


,,Ona volala i do hotelu? No nevadí už mi volala na mobil. Snažila se se mnou spojit kvůli prodeji mé části ve firmě."

,,Chce jí koupit?"

,,Už to tak vypadá a dokonce bez jednání jsme se dohodli na plné ceně, kterou jsem chtěl."

,,To je bezva." zaradovala jsem se a hodila celou Becky za hlavu.


Za čtrnáct dní musel Nick odletět z Mexika, aby se sešel s neznámou Becky a podepsali smlouvu o převodu.

Připadala jsem si ty tři dny strašně sama a neustále jsem byla paranoidní, že se někde objeví Bob a ublíží mi. Telefonovala jsem mu každý večer přes spaním, ale ten poslední mi to nezvedal. Myslela jsem si, že usnul a zavolá zpět později.


Ráno mě vzbudil tón textovky. Rozespale jsem si jí rozklikla a čekala omluvu od Nicka. Místo toho se jednalo o MMSky z cizího čísla.


Očividně se jednalo o fotky z nějakého klubu a byl na nich Nick u baru s nějakou ženou. Myslela jsem si, že to bude nějaký vtípek od Boba. Jenže na další fotce už s ní byl Nick na pohovce v objetí. Následující MMSku jsem se bála otevřít a měla jsem správné obavy. Líbačka v klubu s neznámou černovláskou? To už pro mě bylo moc.


Chtěla jsem zavolat Nickovi, aby mi vysvětlil, co to na mě hraje, ale opět mi to nezvedal. Nadávala jsem jako o závod. Takový vztek jsem už dlouho neměla.

Přeposlala jsem Nickovi všechny ty usvědčující MMSky a k tomu si připravila řeč až mi bude volat. Tohle si za rámeček nedá.


Sešla jsem na snídani a u recepce postával nějaký chlápek mi povědomý.


,,Ahoj Lindo." usmíval se na mě Bob.

,,Co tu chceš?"

,,Možná by ses chtěla rozloučit s Nickem, ne?"


Hlavou mi proběhly všechny možné varianty, co se mu mohlo stát.


,,Kde je?"

,,Tak pojď se mnou." přihlouple se usmíval.


Nedocházelo mi nic okolo. Byla jsem totálně vyvedená z míry, naštvaná a zklamaná. Ačkoliv jsem si představovala, co se může stát, následovala jsem Boba až k autu a odjela s ním do přístavu.

Věřila jsem mu, že ho má někde na jachtě a naivně nastoupila.


,,Tak kde je?"

,,Nevím, Lindo. Jen jsem si na recepci zjistil, že není v Cancunu a to mi stačilo, abych si tě odvedl."

Psychicky jsem klesla až na samé dno.V tu chvíli jsem byla naštvaná na Nicka, že v tom jeho nočním románku Bob nejspíš prsty neměl a já naletěla.


,,Podívej se, Lindo, já ti nikdy nechtěl ublížit. Nebyl jsem takový člověk, ale když tě opustí někdo, kdo pro tebe byl celý svět...ano nemusíš mi pořád dokola říkat, že jsem jí podváděl, tak se ti život zhroutí jako domeček z karet." začal fňukat.

,,No Bobe, co ti na to mám říct,když jsi Ester podváděl, tak jsi měl okolo sebe spoustu ženských.Vsadím se, že kdyby ses netvářil jako hromádka neštěstí,nabalil by sis jinou a nemusel by ses ztrapňovat před Ester a jejím mladým přítelem, jak jsi bez ní ztracený. Ona už se k tobě nevrátí, tím si buď jistý."

,,Jenže já jí miluju, chápeš?"

,,Nick taky svojí bývalku pořád miluje, ale snaží se začít nový život."

,,To bych do Nicka neřekl."

,,Tak mi jen řekni, co z toho máš,že se mi chceš mstít?"

,,Nechci se ti mstít, jen chci, abys věděla, jaké to je někoho ztratit."


Z toho jsem rozhodně neměla dobrý pocit. Bob vypadal vcelku klidně a o to víc mě znervózňovalo, co se bude dít dál.




Šach MatKde žijí příběhy. Začni objevovat