Vylezla jsem spokojeně z kabinky a narazila u vchodu do kabinek na Mirandu. Srdce mi málem vystřelilo na měsíc a celé tělo se mi začalo třást.
,,Ahoj Lindo, to je náhoda." usmívala se.
,,Ahoj."
,,Moc hezké." zhodnotila můj komplet na ramínku.
,,Díky."
,,Já si vybrala tenhle. Snad se bude Nickovi líbit." uculovala se nad zeleným spodním prádlem.
,,To nepochybně."
Vědomí, že Nick se ještě oblékal v kabince, mě ještě víc rozhodilo. Šílela jsem z pomyšlení, kdyby na nás přišla a všechno o mně mu řekla.
,,Promiň, asi jsem si zapomněla v kabince ještě jedno ramínko." snažila jsem se to zamaskovat.
,,Tak snad se zase brzy setkáme."
,,Jasně."
Vrátila jsem se urychleně do kabinky za Nickem, který se zrovna chystal odcházet. Položila jsem mu vyděšeně prsty na ústa a zavřela za námi dveře.
,,Miranda je tady." zašeptala jsem.
,,Tady je moje kreditka, zaplať to. Já zdrhnu dokud je v kabince."
Otevřela jsem dvířka a zjistila, že je vzduch čistý. Mávla jsem na Nicka a v klidu odešel. Na pokladně jsem stála za jednou zmatenou paní, která vytahovala jednu kreditku za druhou a nemohla si zpomenout na pin. Těsně za mě se postavila Miranda.
,,Tak si to nakonec bereš?"
,,Nemohla jsem odolat." usmála se.
V ruce jsem žmoulala ramínko s kompletem, který si ode mě vzápětí vzala prodavačka.
,,Budete platit hotově nebo kartou." zeptala se mě.
,,Kartou."
Položila jsem Nickovu kreditku na pult a prodavačka jí projela terminálem. Hned vedle se postavila další prodavačka a vzala si Mirandu. Byla rychlejší než já a odcházela o malý moment přede mnou.
,,Paní Claytonová." oslovila mě prodavačka Nickovým příjmením a Miranda se také otočila.
,,Stalo se něco?"
,,Vaše kreditní karta." podala mi jí.
Miranda nechápavě stála a pozorovala mě. Srdce jsem měla až v krku. Nickovu kreditku jsem zastrčila do peněženky a šla velkým obloukem okolo Mirandy, která mě pozorovala.
,,Lindo?" volala na mě a já se málem propadla.
Otočila jsem se na ní a snažila se zachovat klid.
,,Co?"
,,Proč na mě ta prodavačka volala?"
,,Jen že máš prý příště pět procent slevu." zalhala jsem.
Bylo mi jedno, jestli mi to Miranda věřila, ale upalovala jsem fofrem k autu. Cestou do bytu jsem nakoupila potřebné suroviny na večeři a napsala Nickovi textovku, jak se na něho těším.
Olívie mi pomohla s přípravou, protože bych to v žádném případě, za dvě hodiny i se sprchou, nalíčením, učesáním a obléknutím, absolutně nestíhala.
,,Jsi zlato, Olívie."
,,Já vím. Doufám, že už konečně procitne a vykašle se na ní."
,,Bojím se, že náš vztah bere jen jako uspokojení svých sexuálních vášní."
,,Myslíš, že nic víc necítí?"
,,Ne, nemyslím."
,,Něco v tom být musí, přeci by s tebou nespal tolik, kdyby mu šlo jen o svoje uspokojení."
,,Nevím..." nadzvedla jsem ramena a odešla se připravit.
Před osmou Olívie odešla k sousedce a já nachystaná čekala na Nicka. Nervózně jsem se kroutila u stolu s jeho hodinovém zpoždění. Na volání nereagoval a na textovky neodepisoval. Začínala jsem být zoufalá. V deset jsem zklidila ze stolu a vyrovnávala se s tím, že mu do toho něco skočilo. Rozpustila jsem si drdol a ubrouskem si odlíčila rtěnku, když se bytem ozvalo zazvonění.
Přiběhla jsem nadšeně ke dveřím a v nich stál Nick. Nadšeně jsem ho objala, ale on se tvářil vážně a neopětoval mi žádný z polibků na přivítanou.
,,Stalo se něco?"
,,Lindo, promiň."
,,To je v pohodě, ale měl jsi zavolat, že příjdeš později. Pojď dál."
,,Nemůžu. Lindo, mrzí mě to. Vyspal jsem se s Mirandou."
Opřela jsem se rukou o dveře a podívala se mu do očí. Nemohla jsem uvěřit tomu, co přávě řekl. Vždyť před pár hodinama si užíval se mnou! Zhluboka jsem dýchala a snažila se zůstat v klidu, ale naopak jsem z toho málem omdlela. Chtěla jsem se zhroutit na podlahu a plakat.
Moje oči se zalily slzami a v tom momentě jsem praštila dveřmi přímo Nickovi před nosem.
,,Lindo, nech mě domluvit."zaslechla jsem ještě za dveřmi, ale neotevřela jsem je.
Měla jsem na sebe takovou zlost.Nevěděla jsem, co dělat. Byl ženatý, co jsem si vlastně myslela? To já podvaděla jeho manželku s ním, jak jsem se jen mohla zlobit na něho, když spí se svojí ženou? Měla jsem vztek na sebe za to, že jsem si tak naivně myslela, že bych pro něho třeba mohla něco znamenat.
