,,Jen tě chci upozornit, že jsi tu dobrovolně. Neunesl jsem tě." podotkl Bob.
,,Já vím, ale řekl jsi, že jedeme za Nickem."
,,O tom nic nevím. Kolikrát ti to mám říkat." vztekal se.
Nevěřila jsem mu to. Musel něco vědět, jinak by tu nebyl.
Překvapeně jsem otevřela kabelku a nalezla na telefonu nepřijatý hovor od Nicka. Jeden jediný nepřijatý hovor? Po tom, co udělal mi zkusil jednou zatelefonovat?
Pluli jsme s Bobem na jeho loďce a ani jsem netušila kam. Psychicky jsem byla na dně. S Nickem jsem si potřebovala nutně promluvit a to, že se mi snažil dovolat jen jednou se mě dotklo.
Telefon jsem chtěla odložit zpět do kabelky, ale rozezvonil se mi v ruce.
Vážně si Nick myslel, že když přinutí Artura, aby mi zavolal, tak se z toho vylže? Už jen kvůli mojí uražené ješitnosti jsem to v žádném případě nechtěla vzít. Ať si dělá starosti a zpytuje své svědomí.
,,Co máš v plánu?" vyptávala jsem se Boba.
Neodpověděl, protože nás přerušilo vyzvánění jeho telefonu. Popoběhl k němu a zvedl ho. Nejspíš se dozvěděl něco dobrého, protože se mu na tváři objevil spokojený úsměv. Alespoň někomu se dařilo a já za něho byla možná ráda. Jisté výčitky jsem vůči němu přeci jen měla,ale to jsem ještě nevěděla, proč se usmíval.
,,Vidím, že se spokojeně usmíváš."
,,Víš, Lindo, přiznám se ti k něčemu, co jsem udělal." posadil se vedle mě.
,,No mluv." začalo mi bušit srdce,jako bych věděla, že to nebude nic dobrého.
,,Nick má asi problém, ale než ti řeknu, co jsem udělal,musíš si uvědomit, že v tom, že šel stou holkou do postele nemám prsty."
,,Věděla jsem to. Nevěřím, že by šel Nick s tou holkou do postele. Říkej si co chceš."
Moc dobře jsem totiž věděla, jak to má Nick s nevěrou. Už tenkrát na začátku měl vážný problém se mnou něco mít a že by šel s cizí ženskou do postele? Nebyla jsem tak hloupá, abych naletěla Bobovi na jeho pasti. Navíc takové hry byly v každém filmu a nikdo nic originálnějšího neuměl.
,,Dělej jak myslíš, ale nejdřív ho musíš dostat z basy." začal se smát.
,,Co? Proč tam je?" vyskočila jsem hrůzou.
,,Slečna se asi předávkovala a po divokém sexu to její srdce nevydrželo."
Jaký já jsem měla vztek na Boba i na Nicka. Proč tam vůbec jezdil a chodil do toho baru s tou husou?
Neměla jsem tušení, co mu nakecali a kdo v tom ještě byl. Podle toho, co tady Bob vyprávěl o předávkování jsem měla jasno, že ho nejspíš nadopovali drogama, aby byl svolný k těmhle kravinám.
Bohužel tohle se těžce vysvětluje.V krvi drogy, předávkovaná holka a je to v háji.
Každopádně jsem se potřebovala dostat z Cancunu za Nickem, abych mu nějak pomohla. Nejspíš i proto mi volal Artur.
,,Chci zpátky na pevninu a potřebuju na letiště." umanula jsem si.
,,Ale Lindo, já se vracet nebudu a navíc. Už stejně všichni ví, co je Nick zač. Nepomůžeš mu."
,,Nechal jsi ho zdrogovat a tu holku taky. Měl jsi to přesně takhle v plánu, abys ho odstavil. To je od tebe nefér."
,,Copak ty jsi hrála fér? Vytahovala jsi na mě ty svoje prsa a krátký sukně a to bylo fér?" začal se rozčilovat.
,,Tohle je úplně jiná kapitola,Bobe. Ty jsi svojí šanci měl a projel jsi to."
,,Projel? Jestli já jsem něco projel,tak v tom nebudu sám. Mám rád, když je někdo v průšvihu stejně jako já."
,,Fajn zavolám si o odvoz."
Odebrala jsem se ke stolu, kde ležel můj mobil, ale Bob vztekle vyskočil ke mně a telefon skončil u něho v kapse.
,,Říkal jsi, že jsem tady dobrovolně, talže chci teď dobrovolně pryč."
,,Už je jiná doba. Mám namířeno na ten krásný útes, kde to ukončíme a půjdeme každý svou cestou." mluvil jako blázen.
Neměla jsem moc dobrý pocit z toho,co řekl. Znělo to, jako by s tou loďkou chtěl narazit plnou parou do toho útesu a vyhodit nás do povětří. Musela jsem jednat rychle než na mě uhodí s pouty a Nicka už nikdy neuvidím.
,,Promiň Bobe, ale já chci za Nickem za každou cenu. Je mi jedno, že byl s cizí ženskou nebo že měl něco s drogama. Miluju ho a tady končím."
,,A co chceš dělat? Volat o pomoc?"začal se smát.
Skutečně měl namířeno do těch útesů a já musela sebrat veškerou odvahu, abych nějak zareagovala. Vyskočit z lodi? V téhle rychlosti? Kruci!
Nakonec jsem se pro to přeci jen rozhodla. Mnohem lepší než se roztřískat o skály. Odebrala jsem se urychleně k zádi a Bob běžel za mnou.
,,Kam si myslíš, že jdeš?"
,,Jdi se vycpat, potřebuješ psychiatra. Já v tom s tebou nejedu."
,,Omyl! Jedeš!" zuřivě za mnou volal a ztrhl loďku na stranu.
Upadla jsem na zem a narazila si žebra o schůdek.
,,Právě jsem poslal textovku, že za dvě minuty z bás bude pečínka pro ryby."
,,Pošahanej blbečku!"
Poslední příležitost jsem chytla doslova za poslední chloupek a skočila do hlubiny. Bohužel jsem nemohla vidět Bobův výraz, ale dokázala jsem si představit ten Nickův nešťastný pohled, jak mu nikdo nevěří.
Plácala jsem se ve vlnách a plavala pryč než se Bob snažil otočit. Na pevnou půdu pod nohama jsem to měla pěknou dálku a v okolí jsem zrovna neviděla žádnou loď,kterou bych kontaktovala.
V dálce jsem viděla, že Bobova loďka se neotáčí, aby mě vzala zpět na palubu a hodně jsem si oddychla. Byla jsem vyčerpaná a měla jsem žízeň, ale štěstí mě nenechalo ve štychu.
Po pár minutách okolo projížděla výletní lodička s turisty a zahlédla mě. Okamžitě mě vzali na pevninu a zavolali lékaře, ačkoliv to nebylo potřeba, jak jsem jim dokola vysvětlovala. Dokonce se mě pořád dokola vyptávali,kde jsem se tam vzala.
Řekla jsem, že jsem se pohádala s přítelem a vyskočila z lodě. Naštěstí to dál neřešili a zasmáli jsme se tomu. I když byla skutečnost jiná a nemohla jsem se dočkat až dorazím do hotelu, abych si zabalila věci a odletěla za Nickem.
