1. kapitola

17.7K 779 5
                                        


,,Seznámím tě s Nickem, ale musíš být opatrná. Je nad míru inteligentní, nedostupný, na první pohled nepříjemný a přátelský rozhodně také není."

,,Fajn. Má taky nějaké dobré stránky?"

,,Sportuje. Vypadá dobře. Má spoustu prachů." ušklíbla se.

,,A co nějaké jeho vlastnosti?"

,,Už jsem všechno řekla."

,,Počkej. Co třeba něco jako, je pozorný, má smysl pro humor nebo proč sis ho brala?"

,,Víš kolik stála ta kabelka?" ukázala na černou obří kabelku.

,,Ne."

,,Pětinásobek toho, co ti zaplatím, když budeš úspěšná."

,,Kruci, co na ní je tak drahého?" prohlížela jsem si jí jako by byla z kůže vyhynulého tyranosaura Rexe.

,,Nicméně jsme se dostaly mimo téma, proč sis ho brala?"

,,Ty jsi vážně naivní a přihlouplá..." zakroutila hlavou a obrátila oči v sloup, přičemž jsem měla chuť jí nafackovat.

,,Jen kvůli tomu, aby sis mohla pořizovat takové věci?"


Mávla nad mým komentářem rukou a vedla mě k autu.


,,Jak mě seznámíš? Potřebuju o něm víc informací."

,,Jakých informací? Dozvíš se až ho poznáš. Budeš moje kamarádka."

,,Chlap nepodvede manželku s její kamarádkou."

,,Kecy."

,,Je to strašně malá pravděpodobnost."

,,Tak budeš moje vzdálená sestřenice."

,,To je ještě horší. Nemůžeš mě vzít k tobě do domu a představit mě."

,,Nějaký jiný nápad?"

,,Párty. Dnes je zrovna jedna snobská párty v Miami."

,,Hmm... alespoň bych provětrala ty nové šaty od Prady."


Ta ženská nemyslela na nic jiného.


Oblékla jsem se do fialkových dlouhých šatů s výstřihem a vlasy pečlivě vyžehlila. Byla jsem pekelně nervózní ze setkání s jejím manželem. Po všech těch popisech jsem si představovala dobře vypadajícího čtyřicátníka s arogantním výrazem a zlatou kreditkou v kapse.


Vystoupila jsem z taxíka a vešla dovnitř. Nikoho jsem neznala, kromě pořadatele Bruce a jeho společnici Olívii. Ano, přesně tak. Musela ho vzít za mě, proto jsem doufala, že jmenovaný Nick nebude vypadat jako Bruce.


,,Lindo, jsem tady." ozvalo se odkudsi za mnou.


Prudce jsem se otočila za Mirandou a musela jí pochválit róbu od Prady. Byly to dlouhé tmavě modré šaty bez ramínek a v životě bych si takovou hrůzu na sebe nevzala. Přišlo mi, že čím dražší šaty, tím obyčejnější byly.


,,Připravená?" zeptala se a já přikývla.


Popošly jsme pár kroků a pak se zastavily.


,,U baru. Černý motýlek. Baví se setím kudrnatým krasavcem v modrém saku."

,,Jdu ho okouknout."


Přicházela jsem blíž, když si zrovna zapaloval doutník. Prošla jsem kolem něho k baru a opřela se o pult loktem. Barman se vybavoval na druhém konci a tak jsem se ležérně opřela tak, abych měla dokonalý výhled na můj objekt.

Stál jen malý kus ode mě a dokonce jsem slyšela i jejich rozhovor.


Málem jsem omdlela. Ten chlap rozhodně neměl pivní pupek, zarostlé obočí a čtyřicítku na krku. Vypadal šíleně dobře. Málem jsem na něho zírala s otevřenou pusou. Něčemu se zasmál a naklonil se, aby típnul doutník na baru. Natahoval se malý kus ode mě a já ho hypnotizovala pohledem. Tmavě hnědé vlasy chytaly světlejší odstín, když se do nich opřela světla z baru. Jeho oči se ještě pořád usmívali, když soustředěně hasil doutník.

Hlavou mi běhaly různé teorie, jak se s ním dát do řeči, ale on se tvářil skutečně tak nedostupně a sebevědomě, že jsem si nevěřila. Nikdy jsem neměla takový špatný pocit jako teď. Chtěla jsem hodit nohy na ramena a utíkat.


,,Slečno, co si dáte." promluvil na mě barman a pak mi to blesklo.

,,Martini." usmála jsem se a postavila se zády k mému objektu.


Koutkem oka jsem si zkontrolovala jeho vzdálenost ode mě. Byla jsem si jistá, že neudělám sice dobrý první dojem, ale nepřipadalo v úvahu za ním přijít a vtírat se.

Stiskla jsem nohu vysoké skleničky a ukročila lehce vzad. Prudká otočka a tvrdý náraz do pevného mužského těla. Martini vycáklo na nás oba, což jsem nečekala. Naše pohledy se střetly a zabodly se jeden do druhého. Uhnula jsem pohledem směrem na svůj výstřih a jeho košili. Pocítila jsem jeho pohled na mém hlubokém politém výstřihu a jeho příjemná vůně nešla přehlédnout.


,,Ah, pane Bože. Moc se omlouvám." spustila jsem hned pohádku.


Jeho společník se začal šíleně smát.


,,A nechcete radši polít mě?" komentoval to kudrnáč.


Nick byl tichý až mě překvapilo, že nic neřekl. Jen hleděl na svojí mokrou košili a na můj výstřih, ze kterého stékalo Martini.


,,Jste v pořádku?" dodala jsem a donutila ho tím, aby promluvil.

,,Jen jsem trochu politej." usmál se a tím pádem jsem věděla, že je všechno v pohodě.

,,No to já taky." upozornila jsem ho mávnutím rukou ke svému výstřihu s úsměvem na tváři.

,,Chcete to utřít slečno?" podal mi kudrnáč ubrousek.

,,Díky, ale zvládnu to."


Upozornila jsem ještě víc na své vnady, když jsem si je pomalu začala otírat od Martini.


,,Dlužím vám omluvu a skleničku." podívala jsem se mu do očí a on mi pohled opětoval.

,,Myslím, že ta vaše sklenička je momentálně prázdná." usmál se a jeho sexy strniště obohatil zářivým úsměvem.

,,Takže přijímáte mojí omluvu i se skleničkou na usmíření?" naklonila jsem hlavu mírně do strany.



Šach MatKde žijí příběhy. Začni objevovat