Letter

710 40 4
                                    

Černé značkové boty,úplé černé džíny,bílé volné tričko s ohrnutými rukávy,stříbrný řetízek a černá kožená bunda přehozená přes rameno a nezapomenutelný cigaretový kouř, který jsem viděla pokaždé, když jsem viděla jeho... Perfektní krátký vous,který byl pečlivě zastrižen ještě více zvýrazňoval jeho dokonalé rty,malinové barvy. A ty oči. Černější než havraní kabát,mne pozorovaly.
Harry mě pobídl,ať jdu za Zaynem. Šla jsem,a jakmile jsem stála před ním, podívala jsem se mu do obličeje.,,Zhubnula jsi..To se mi nelíbí." zkrčil obočí a podíval se na Harryho, který se opiral o stěnu.,, V Berlíně byl takový.. Menší incident.. "řekl Harry a podíval se na mě. Já pak zklonila hlavu dolů." Zayn mě chytilil za loket a přitáhl si mě k sobě blíž.Na Harryho pozvedl obočí,a tázavě se optal. ,,Jaký incident?" Díval se na mě a střídavě na Harryho. ,,Nic důležitého." řekla jsem dřív než Harry stačil něco řícrt. Harry mě pozoroval co víc ze mě vypadne. ,, Ehm.. Nechutnalo mi..To je celé." Kupodivu,mi Zayn uvěřil.Procházela jsem chodbami,na červeném koberci. Dívala jsem se do země, a vedle mě šel Zayn, který mě držel kolem pasu. Nezajímalo mě to.Ať si se mnou dělá co chce.Mé tělo si vzít může, ale mé srdce nezíská.Tlumená světla,drahý nábytek,velká postel.. Jako Berlin house. Bylo to velmi podobné.Zayn se zastavil před dveřmi na kterých bylo napsáno číslo 22,a otevřel je.Pokoj byl jiný než v Berlin house..Byl světlý,ůtulný,prosvětlený a celý ladil do bílo-béžové barvy.. Byl opravu krásný. Sedla jsem si na postel, a Zayn má zavazadla položil u bílé skříně,na které bylo i zrcadlo,ve kterém jsem se viděla.,,Mám pro tebe dárek sluníčko." A zasmál se. Podívala jsem se jeho směrem,a odkašlala si. ,,Uhm jaký?" pípla jsem. Sáhl do kapsy své bundy, a vytáhl obálku,kterou mi podal.Já si ji od něj vzala,a otevřela ji.

,,Drahá Sáro.

Dostala se kě mě zpráva, že jsi opustila Anglii,kvůli práci..Ale však jsem stihla v Londýně předat dopis.Pokud tento dopis čteš, a já silně doufám že ano, tak ti musím říct, že tvůj otec nezemřel. Já vím, chovala jsem se jako absolutní mrcha,když jsem ti to neřekla,ale teď jsem si uvědomila, jak strašný život se mnou musel být. Je mi to strasně líto. Doufám že mi odpustíš, a vrátíš se domů dříve, než se má nemoc zhorší.A další nemilá věc..Našli mi nádor na mozku,který se rychle zvětšuje.Tím chci říct že nemám mnoho času.Měsíce..lépe řečeno.Strašně mi chybíš.A ať jsi kde jsi,doufám že se máš dobře. "

xx

Máma.


Dopis jsem dočetla, a odložila ho vedle sebe..Začaly mi téct slzy, a Zayn za mnou přišel a dopis si začal číst..jakmile ho dočetl, zase ho položil na místo vedle mě.Sednul si na postel,a chtěl něco říct.Však se zamlkl a odešel rychlou chůzí z pokoje. Zahlédla jsem ale, jak se mu po tváři kutálela slza,kterou se snažil hned zamaskovat.


DANGEROUSKde žijí příběhy. Začni objevovat