Zachránce

917 50 1
                                    

Protože jsem se vůůůbec nedostala k PC,tak to budu psát na founu -,- bože to zas budu psát milión let -_____- ..Nonic užijte si díl )

-

Nemám tušení jak dlouho tu sem.Je tu tma,špína a nesnesitelný smrad.Mám žízeň,hlad,a co mě tu užírá nejvíc tak strach.Bojím se.Někdo by mi řekl,ať se nebojím prorože jsou mrtvé,ale já jsem zkrátka odjakživa hrozný strašpitel.Jenom se doma třeba vypnula televize, a hned jsem za tím hledala něco "nadpřirozeného" a teď jsem tu zavřená s desítkami žen které postihla smrt,a nikdo to neřeší.Nikdy by mě nenapadlo že něco takového někdo je schopen udělat. Kéž by přišel někdo,a pomohl by mi odsud pryč..Nemyslím pouze z této místnosti,ale všeobecně pryč z tohoto domu.Studená kachličkovaná podlaha je téměř celá pokryta těly,až na malý kousek,na který jsem se posadila já.Nebylo tu nic čím jsem se mohla zahřát..Tma,zima,smrad a strach..V uších mi zněla hudba.Bylo zvláštní ze jsem v tuto chvíli začala myslet na hudbu..Ale ne na ledabilou hudbu..Byla to ostrá a řezavá hudba co skřípala mezi zuby..Jako z hororu..A přitom si ji mé povědomí zpívalo hláskem malé holčičky. Hrací skříňka,měkké tóny,panenky. Co jsem si to představovala? Nebo to byla realita ? Nevím,protože jsem usnula. Veliké zaskřípání, vrznutí a světlo.Neměla jsem moc sílu otevřít oči protože jsem byla plně vysílená a vystrašená.Někdo mě chytil pod zmrzlými stehny příjemně teplými dlaněmi.Pak jsem už nevěděla oničem.

DANGEROUSKde žijí příběhy. Začni objevovat